Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Muzikál na pokračování - Klíč králů

Autor muzikálu - Daniel Landa představuje svoje díloSnad žádné z doposud uvedených děl neprovázel takový mediální humbuk jako muzikál – či lépe řečeno rockovou operu Klíč králů, který měl premiéru 10. října 2012 v Divadle Broadway. Neustále jsme se v tisku dočítali, že se bude jednat o výjimečně dílo, které tu zatím nemělo obdoby, jak svým pojetím, tak i politickým podtextem. Zájem budoucích diváků jistě podnítila i aféra, kdy bylo několik umělců vyhozeno z probíhajících zkoušek režisérkou díla Mirjam Landa. Premiéra, která proběhla, nám ukázala, že se jedná skutečně svým způsobem o projekt ojedinělý, neboť neznám žádné hudební dílo, které by nemělo svůj konec. Přestože na tento fakt upozornil autor rockové opery Daniel Landa již na začátku představení s odůvodněním, že dílo pojal tak zeširoka, že by nutil diváka sedět v divadle 220 minut, i tak působí tato situace více než zvláštně.

Skotačivý Vilém Čok jako Král ušounůNyní se podívejme na dílo samotné. Základní příběh Klíče králů začíná situací, kdy na zemi zmizí veškeré zdroje vody, což je pohroma pro svět lidský i svět nadpřirozených bytostí. Proto se schází vládci jednotlivých království, aby se poradili, jak problém vyřešit. Potkáváme se tak s těmito postavami: Král upírů – Kelo, Král ušounů - Keksi, Illa – Král vran, Aren – Král jezer a Karel – Král lidu. Jelikož jediná cesta ke spáse vede přes vyluštění starodávného dokumentu, který je psán runami, přichází na scénu ještě dvě zajímavé postavy, a sice Čaroděj ohně Strig (který jako jediný je schopen runy vyluštit) a Čarodějka podob Efine, která se vydává Čaroděje ohně požádat o pomoc. Negativního hrdinu příběhu zastupuje Grgh – Král skřetů, který se snaží nedostatku vody zneužít pro ovládnutí celého světa svou vlastní osobou.

Výrazně záporná postava Petra Koláře - GrghRada králů se po poradě s čarodějem ohně vydává na cestu získat cenný Kámen bohů, který by měl na svět vrátit zpět prameny vody. Zde vstupuje na scénu Král skřetů Grgh, který se samozřejmě snaží získat kámen jako prvý, aby tak získal neomezenou moc. Jako jeho pomocník se překvapivě objevuje i Čaroděj ohně, který zrazuje Radu králů a přidává se k vůdci skřetů. Cesta jednotlivých králů za záchranou světa není procházka růžovou zahradou, a již dva z nich platí daní nejvyšší - svým životem. V této dramatické situaci se odhalují jednotlivé charaktery postav, zatímco někteří jsou ochotni obětovat život – druzí se dávají na útěk. Zdali se však ti zbabělejší z nich opět najdou a pochlapí, a kam se příběh bude ubírat dál, vám bohužel nemůžeme prozradit, protože to nevíme. Přesně tady – uprostřed příběhu, dílo končí, takže konec zkrátka neznáme.

Král jezer, Král vran a Král lidu na vážné poraděNutno uznat, že scéna Marka Hollého a kostýmy výtvarníka Romana Šolce jsou více než působivé. Jako bychom se ocitli někde mezi Avatarem a kultovním seriálem True blood. Alespoň tak jsem si připadala. Nevím, jestli je to náhoda, nebo se autor díla nechal inspirovat, ale jedna z nejzajímavějších postav Klíče králů – upír Kelo, jakoby svým pojetím z oka vypadl Ericu Northmanovi právě z výše jmenované True Blood. Stejně silná osobnost s hypnotizujícím pohledem, zvyklá manipulovat svým okolím bez výjimek a bez jakéhokoliv odporu, válečník a dobyvatel každým coulem, který za svou cynickou stránkou stavěnou na odiv skrývá i schopnost konat dobro a odpovědnost za druhé.

Nepřehlédnutelná postava Krále upírů v podání Mariana VojtkaTroufám si říci, že i skalním fanynkám pohledného švédského herce Alexandra Skarsgårda, by se pojetí postavy upíra Kela líbilo. Samozřejmě, že je tu vizuální odlišnost (to, aby mne někdo nenařkl, že jsem slepá), urostlý blonďatý a modrooký Viking se premiérovému tmavovlasému a šedookému Marianu Vojtkovi rozhodně nepodobá jako vejce vejci :o), nicméně oba pánové se mohou pyšnit svou úctyhodnou výškou a hlavně velmi podobným nepřehlédnutelným hereckým charismatickým pojetím dané postavy. Proto mne tato spojitost okamžitě napadla, a to se nepovažuji za skalního příznivce tohoto seriálu. Pěvecký výkon Mariana Vojtka byl jako obvykle nepřeslechnutelný, to není třeba u tohoto muzikálem ostříleného barda ani zdůrazňovat. Jak se s rolí poprala alternace zosobněná Radimem Schvabem bohužel netuším, neboť jsem ještě neměla možnost ho v této roli vidět. Dokonce i některé scény, jako vzpoura upírů proti lidské rase a vize člověka jen jako zdroje potravy, jakoby také čerpaly z poslední série True Blood, ale klidně je možné, že tématika nemrtvých prostě tímto směrem jen automaticky svádí.

Spiklenci splétají své pikle na ovládnutí světaDruhou velmi zajímavou a poutavou postavou je Čaroděj ohně Strig v premiérovém podání Josefa Vojtka. I tato postava vás zaručeně zaujme, není totiž jasné, zda ji charakterově zařadit mezi kladné či záporné. Na tuto otázku nám zřejmě odpoví až druhý díl rockové opery. Ani Josefa Vojtka rozhodně nepřeslechnete, byť je jeho projev diametrálně jiný od zpěvu Mariana Vojtka. Rozhodně byl v této postavě Josef Vojtek více než rovnocenným charismatickým soupeřem právě pro zmiňovaného Mariana. Zvláště pak ve scéně, kdy se obě tyto postavy obchází a měří jeden druhého, je tento fakt více než zřejmý. Necháme se překvapit, kdo z nich vyhraje větší přízeň diváků.

Půvabná ale nebezpečná Efine - Markéta ProcházkováPostavy  Illa – Král vran v podání Jakuba Šlégra, Aren – Král jezer v podání Ondřeje Izdného jsou si tak nějak podobné. Obě spadají do kategorie kladných chrabrých hrdinů, kteří neváhají obětovat svůj život pro vyšší dobro. Jistě tak získají účast a sympatie diváků. Bohužel velmi záhy obě tyto postavy umírají. Zda dostanou ještě nějaký prostor v další linii příběhu (jakoby ze záhrobí), lze jen těžko odhadnout. I postavy Krále ušounů Keksiho v podání Viléma Čoka a Karla – Král lidu v podání Henricha Šišky, jsou si podobné. Oba nejsou příliš srdnatí a tendence obětovat se pro něčí dobro je jim naprosto cizí. Henrich Šiška předvádí cynického, prospěchářského Karla více než důvěryhodně (politik jak vystřižený) a Vilém Čok si postavu krále ušounů herecky opravdu užívá a věřím, že zvláště dětské obecenstvo ho ocení.

Mise za záchranu světa v plném počtuZvláštní postavou je v tomto příběhu čarodějka Efine v podání Markéty Procházkové, která dává tušit jakési milostné napětí a velké vášně mezi ní a Čarodějem ohně. Ač tento fakt není přímo vyřčen, každému z diváků je jasný. I tento herecký projev bych hodnotila velmi kladně. Nutno ještě připomenout Krále skřetů Grgha v pojetí Petra Koláře. Buďte si jisti, že ho umělec učinil ryze nesympatickým nejen díky skvělé masce, ale hlavně hereckým pojetím chamtivce po moci, který jde i přes mrtvoly. Do této postavy se vskutku nezamilujete.

Impozantní slovní duel - Král upírů a Čaroděj ohně tváří v tvářHudební pojetí tohoto díla rozhodně není nezajímavé. Střídá se zde vyložené rockový styl s jakousi relaxační až skoro meditační hudbou, což je velmi nezvyklá kombinace. Trochu mi tam chyběla taková ta nosná velká melodie, která vám ulpí v paměti a broukáte si ji i cestou domů. Pokud se zamyslím hlouběji, tak na tu by snad mohla aspirovat skladba „Král králů“ (název jsem si jen tipla, autor snad odpustí), která byla zvolena i jako píseň na závěrečnou děkovačku. Zajímavá je i použitá myšlenka živlů – země, voda, vzduch a oheň, kterou zastupují jednotliví vládci. Nyní bych na závěr použila běžně nějaké shrnutí a pointu díla. Tím, že Klíč králů vlastně nekončí a příběh zůstává otevřen k dalšímu pokračování, toto vlastně není možné. Otázkou je, jak takovéto dílo na pokračování přijme český divák, a zda bude ochoten přijít i na díl druhý? Inu, necháme se překvapit.

Voda není ani v říši ušounů Efine svádí Čarodeje Ohně Vše se točí kolem tajemné knihy V příběhu nechybí ani víly
Čtyři říše - jeden stejný problém Čaroděj ohně přemýšlí Upíří král Kelo - kladná nebo záporná postava? Co skrývají tajemné runy?

Komentáře k článku

avatar Míša
0
 
 
Z fleku bych šla na druhý díl, jenomže se o jeho stvoření víc a víc bojím.... Vážně budu plyvat síru, jestli se na to Landa vykašle a Gryfa (druhý díl) nenapíše! (Nebo jestli ho sežere ten tygří žralok, než to dopíše :,D) Mě by ani těch 220 minut vážně nevadilo...
Je to divné, divadlo bylo plné (asi ne jen když jsem tam byla já), většina tleskala (jak jsem slyšela, někdy i ve stoje), mě se to úplně naprosto strašně moc líbilo a přitom skoro všude na netu čtu samou hanu a urážky na adresu Landy i Klíče... Ti lidi se prostě nedokážou přenést přes dvoudílnou rockovou operu? To prostě nesmí být druhý díl a vše musí být zaráz, byť by to logicky přišlo o hodně scén? Navíc mi ten konec přišel docela v pohodě, tak proč se vztekat? Kdyby Landa napsal dva podobné muzikály a každý měl svůj konec a jiný název, stejně by ti lidi šli na oboje, tak proč je problém s dílem 1 a 2?

Jsem ráda za další pozitivní článek, je jich jako šafránu a Klíč si takové jednání určitě nezaslouží...

(Motiv lidí zavřených v klecích a vysávaných upíry, kteří vládnou, byl i v jednom díle Buffy, ve Svítání a v menším měřítku v Bladeovi... To tak prostě svádí, jen koukni, jak se my jako nejvyšší "dravci"chováme ke zvířatům, upíři by z toho hlediska byli ještě nad námi...)
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.