Drogy a AIDS jsou témata, která se stala v průběhu 20. století velmi aktuální vzhledem k životnímu stylu mladých generací. Vzniklo mnoho filmů a článků, které dokumentovaly účinky, jež mohou tyto dva problémy způsobit. Není tedy divu, že si takto aktuálních témat povšimli i tvůrci muzikálových scén a přidali k nim i scény spojené s problémy homosexuality a životu na ulici. Vznikl tak muzikál v mnohém podobný slavné Pomádě, ale s aktuálnějším, smutnějším a temnějším tónem týkající se problémů mladé generace.
Muzikál Rent je jedním z nejdéle hrajících muzikálům na Broadway (hrál se 12 let) a patří do desítky nejlepších muzikálů. Získal řadu ocenění, k nímž patří divadelní cena Tony či Pulitzerova cena. Muzikál sám vznikal dlouho a Jonathan Larson, autor skvělých textů a hudby, se premiéry nedožil. Děj se odehrává v New Yorku v průběhu 90. let a samotný příběh je inspirován operou La Bohéme od Giocoma Pucciniho. Osm přátel se tu snaží vypořádat s obavami, jež na ně v životě čekají. Finanční problémy, nejistoty z budoucnosti a také s tím, že každý den pro ně může být poslední a tedy s nutkáním něco důležitého vytvořit, žít svůj život naplno.
Setkáváme se tak s Markem, hlavním vypravěčem muzikálu, který se snaží zdokumentovat život svých přátel. Dalšími postavami jsou tři ústřední zamilované páry: Roger a Mimi, Maureen a Joanne a Angel s Tomem Collinsem. Osmou postavou je pak Benjamin Coffin III., bývalý spolubydlící Marka a Rogera, který se je nyní snaží vystěhovat. Děj se nám může zpočátku zdát velmi depresivní, hlavní hrdinové představení se potýkají se závažnými problémy, jež nezvratně ovlivňují jejich životy: živořením bez jistot a plnohodnotného života, drogami, vztahy a nejistotou vlastní sexuální orientace. Úvahami, kam směřuje jejich život, chutí něčeho dosáhnout a něco vytvořit i strachem z nemoci AIDS. Přesto je tu i motiv lásky, díky kterému pochmurný děj získává optimističtější nádech s prvky naděje. Nechybí tu také mnoho vtipných scén, především díky postavě Angela.
Režie se ujal americký režisér a choreograf Steve Josephson a my jsme tak v Divadle Na prádle mohli představení zhlédnout v originálním provedení s českými titulky (pouze v omezeném počtu představení). K tvůrčímu týmu dále neochvějně patří Tod A. Kubo, který se postaral o choreografii, Laco Hudec, jež vytvořil kostýmy pro herce a v neposlední řadě lidé, kteří muzikál propagovali a nastudovali z původní verze - i těm patří slova díků, jelikož muzikál je v mnoha ohledech velmi povedený. Především hudební částí a hereckým podáním plném mladých talentů nasazuje vysokou laťku dalším produkcím. Herci si prostor na jevišti velmi užívají a jejich výkony tak nepůsobí strnule a uměle, ale opravdu Vás baví. Z některých pak vysloveně září energie - především z postavy Angela, homosexuálního transvestity, což je fakticky stmelující a nejzábavnější prvek představení, a z Mimi, energické tanečnice, závislé na drogách a nakažené virem HIV, která si život vychutnává plnými doušky, a působí tak jako divoženka.
Podle mého názoru tento muzikál na naší scénu přináší něco, co tu dosud nebylo. A to nejen svým hudebním pojetím, ale také celkovým způsobem zpracování a zasazením děje. Zhlédla jsem i ukázky z původního amerického představení a musím konstatovat, že výkony českých interpretů se mu nejen vyrovnají, ale v mnoha ohledech jej hudebně i herecky předčí. Velmi mile mě překvapila Michaela Doubravová alias Mimi, kterou jsem dosud znala pouze jako herečku. Její pojetí energické Mimi a nejen obzvlášť vydařené taneční číslo při skladbě "Out tonight", ale i mnoho dalších momentů této velmi křehké zamilované dívky s kouzelným jemným hlasem ("Light my candle") bylo velmi působivých. Dále mě značně zaujaly také postavy Rogera (Roman Tomeš), Joanne (Tereza Martínková) a Angela (Lukáš Pečenka). Všichni předvedli skvělé hudební i herecké výkony, přesto na mě každý zapůsobil jiným dojmem.
Roger svou zádumčivou a zasněnou povahou, kdy se, hledíc vstříc smrti, snaží složit píseň svého života (skvělá píseň "One song glory") a Angel svou energií a vtipnými vsuvkami, které muzikál vyzdvihly z chmurné nálady. Joanne je pak v podání Terezy Martínkové pastou pro oči. Její postava tvořící duo s Míšou Noskovou jako Maureen je (na první pohled) povahově upjatá lesbička v příkrém protikladu vůči své partnerce, ale ve své roli podává velice přesvědčivý a sympatický výkon, který nejednou předčí její kolegy ("Tango a Maureen"). I když jsem nezmínila všechny herce, ráda bych zdůraznila, že skutečně všichni do jednoho předvádějí velmi dobré výkony.
Výběr písní, choreografie, kostýmy, ale i volba kulis vhodných pro malou scénu, to vše dohromady příjemně utváří celý příběh. Herci jsou skvěle sehrání a všem to spolu opravdu dobře ladí. Vzhledem ke svému modernímu (některé scény se mohou zdát divákům nadbytečné či nesrozumitelné, například příliš filosofická demonstrace Maurren – "Over the Moon") a relativně na české poměry netradičnímu pojetí si asi představení najde i své odpůrce. Přesto má Rent potenciál zaujmout ty, kteří v muzikálové tvorbě hledají alternativní a realističtější příběhy. Zbývá doufat, že muzikál Rent si uchová svou kvalitu i přízeň diváků a my se tak časem dočkáme také českého zpracování.
Obsazení premiéry 8. 8. (obsazení z premiéry/alternace):
Mark Cohen | Ondřej Izdný/Tomáš Vaněk |
Roger Davis | Roman Tomeš/Michael Kluch |
Mimi Marquez | Michaela Doubravová/Markéta Procházková |
Tom Collins | Oldřich Smysl/Martin Šemík |
Angel Dumott Schunard | Lukáš Pečenka/Oldřich Anton Vojta |
Maureen Johnson | Michaela Nosková/Barbara Chybová |
Joanne Jefferson | Tereza Martínková/Michaela Nosková |
Benjamin Coffin III. | Jan Kopečný/Milan Malinovsky |
Company dámy | Andrea Cejpková, Lily Chu, Kateřina Herčíková, Barbora Smejkalová, Lindsay Taylor, Hedvika Tůmová |
Company pánové | David Bouša, Jamie King, Michael Kluch, Karel Korsa Jiří Kůdela, Petr Ryšavý |
Komentáře k článku