Nový muzikál představilo pražské divadlo Ta Fantastika. Muzikál Dáma s kaméliemi měl premiéru 22.11. 2007. Inscenaci provázely ještě den před premiérou nejrůznější problémy. Musely se dodělat kostýmy a hlavně doupravit scéna. Nakonec se vše v premiérový den povedlo a muzikál měl u publika úspěch.
Muzikál na motivy knihy Alexandra Dumase ml. režírovala Viktorie Černáková (8Žen). Děj je zasazen do současnosti a hlavní hrdinka není vyhledávaná kurtizána, ale popová hvězda. Režii bych vytkla jen to, že někdy je na jevišti zbytečně moc osob a tím pádem i zbytečně moc akce. Divák se tak občas ztrácí a neví, na co se má soustředit. Choreografie Rostislava Nováka je spíše akrobatická, než taneční. Možná by jí neškodilo v některých místech ubrat. Stává se totiž, že místy přebíjí ostatní dění na jevišti.
Mezi to nejlepší patří nepochybně hudba Michala Pavlíčka. Sice v muzikálu nezazní jeden výrazný hit, ale i přesto je muzika nádherná, zajímavá. Zvlášť pomalejší kousky. Dokáže vystihnout touhu, přátelství, zlost, lásku, hádku. Tu pravou šťávu představení jistě dodá i živá kapela, která zabírá čtvrt jeviště. Muzikanti, kteří hrají na: kytara - Jakub Prachař nebo Marcus Tran, akustická kytara Ludvík Kulich nebo Jakub Lenz, klávesy Mirek Lacko nebo Petr Wajsar, basová kytara Martin Ivan nebo Jaroslav Janek a bicí Ondřej Pomakal nebo Miloš Meier. Jsou nejen slyšet, ale i vidět. Není to jen doprovodná kapela. Hudebníci jsou aktivní součástí děje a dění na jevišti. Scéna Luboše Svobody je jednoduchá. Prakticky se jen střídají tzv. tapety. Jednou se ocitáme na ulici, jindy v pokoji, v divadle nebo v baru.
S kostýmy Natálie Steklové neměla problém jen Bára Basiková (viz rozhovor níže), ale mám ho i já. Těm pánským není co vytknout, ale dámské na mě působí velmi rozpačitě. Zvlášť ty Markétiny. Má být známá zpěvačka - hvězda a očekávala bych, že podle toho bude i oblečená. Nákladné toalety, zajímavé účesy. Její kostýmy však spíš vypadají jako by nakupovala v second handu a kadeřníka v životě nepotkala.
Obsazení muzikálu je téměř komorní. Pouze 9 osob a 5ti členná kapela. Hlavní představitelku Markétu ztvárňuje Bára Basiková. Po novém roce v této roli uvidíme i Lucii Bílou, která do muzikálu nastoupí později kvůli svému současnému pracovnímu vytížení (turné, koncerty). Je vidět, že Michal Pavlíček psal hudbu Basikové na míru. Role jí sedí, i když jistěji působí přece jen ve zpívaných partech než v činoherních pasážích. Velmi příjemně překvapil Vojtěch Dyk, který hraje Adama. Dobře zvládl náročný zpěv a je herecky přesvědčivý. Václav NOID Bárta jako Baron působí vznešeně a opět zpěv lze jen chválit. Působí lehce a s rolí si pohrává.
Eva Kratochvílová ztvárňuje Markétinu přítelkyni Kristýnu, začínající zpěvačku. Bohužel tak skutečně působí i na jevišti. Herecky roli sice zvládá, ale ve zpěvu má značné mezery. Jako ostřílená zpěvačka se v muzikálu ukazuje Dáša Součková, coby Sabina, manažerka Markéty. Součkovou jste mohli vidět například se skupinami Precedenc nebo Lili Marlene. Na to, že s muzikálem začíná, se s rolí poprala opravdu dobře. Jiří Štrébl jako otec Adama působí nenápadně. Zpočátku se dokonce zdá, jako by do děje ani nepatřil, přesto do něj nakonec zasáhne zásadním způsobem. Jako poslední, kdo se v muzikálu představí, jsou tzv. želvy - Igor Orozovič, Jan Hlavatý, Zbyňek Šporc. Pohybově výborní, avšak v naprosto příšerných kostýmech. Plní role tanečníků, zpěváků, kamarádů, novinářů, obdivovatelů... Proč se však jmenují zrovna želvy?
V ostatních alternacích můžete vidět jako Adama Miloslava Königa, Barona Kamila Střihavku, Adamova otce Vladimíra Marka, Sabinu Helenu Dytrtovou a v rolích želv Jana Zadražila, Jakuba Albrechta, Lukáše Buriana a Davida Steirgewalda.
Děj muzikálu je laděn do současnosti. Díky tomu se tam objevují zcela moderní slova jako mail, smajlík nebo ICQ. Téma je sice vážné, přesto zde zazní i několik vtipných vět. Mě osobně se asi nejvíc líbila ta, když Markéta říká, že nesnáší bílou (barvu) a Baron, Václav NOID Bárta (manžel Lucie Bílé), jí odpovídá že zase Bílou miluje.
Příběh vypráví o zpěvačce Markétě. Manažerka ji přes internet domluví schůzku s významným producentem Baronem. Na ni však přichází student a současně zpěvák "sklepní" skupiny Adam. Nakonec se ukáže, že to byl omyl, že se Sabina překlikla. V zápětí přichází ten pravý Baron. Markéta Adama odmítá a věnuje se Baronovi, který se jí stará o kariéru. Adam Markétu už dávno miluje a stále jí nadbíhá. Je k ní pozorný a zajímá se o ni. Nakonec mu Markéta podlehne, zamiluje se do něj, vzdá se kariéry a tajně s ním před Baronem uteče.
Druhá polovina začíná idylicky. Zamilovaná Markéta a Adam si užívají společného života. Přijíždí je navštívit několik kamarádů. Následuje svatba Kristýny. Na ní požádá Adam o ruku Markétu. Ta souhlasí. O několik dní později přijíždí za Markétou otec Adama a prosí ji, aby ho nechala být, že pro něj není ta pravá. Markéta nejprve nechce, ale nakonec se rozhodne ho poslechnout. Vzdá se své lásky a utíká zpět na jeviště. Na tiskové konferenci omdlí. Adam je u toho, ale Markéta ho odmítá. Adam odjíždí. Markétin zdravotní stav se stále horší. Nakonec své poslední dny prožívá sama. Přijíždí ji navštívit Kristýna a v zápětí Adam, který ji nikdy nepřestal milovat. Markéta však umírá.
Asi nejdůležitější na tomto muzikálu je děj. Je tam krásná linie od štěstí až po tragedii. Řekla bych, že je hodně realistický a může ho prožít kdokoli z nás. K jeho dalším nesporným kvalitám patří hudba a pěvecké výkony. Nezbývá, než si udělat 3 hodiny času, neboť i přes tuto délku muzikál jistě stojí za zhlédnutí.
Báru Basikovou můžete v současné době vidět v divadle Ta Fantastika ve dvou muzikálech. V Obrazu Doriana Graye ztvárňuje trojroli Dorianovy matky, Ještěrky a Operní divy. V Dámě s Kaméliemi hraje a zpívá hlavní představitelku Markétu. Po představení jsem poprosila Báru o rozhovor, který se týkal právě její nejnovější role.
Jak náročné bylo zkoušení? Bylo těžší například v tom, že Lucie Bílá, se kterou se alternujete, nastoupí do muzikálu teprve po novém roce?
Náročné to bylo dost, protože ta role je hodně těžká. Tím, že v ní zatím nemám alternaci, to bylo hlavně časově hodně vyčerpávající. To jsem ale věděla hned od začátku. Měla jsem možnost se rozhodnout. Buď to budu dělat takhle, jak jsme si řekly, nebo ne. Dohodly jsme se tak s Luckou hned na začátku, že já budu dělat teď a ona až na jaře. I když nějací chytří novináři napsali, že mě Lucka vykořisťuje. Nevím, jak na to ti novináři přijdou, že si vymyslí tyhle bláboly, místo aby si zjistili, jak to skutečně je.
Zkoušky probíhaly každý den?
Ano, od rána do večera.
Jaké máte pocity před premiérou?
To je vždycky tak, že si člověk říká, že se dá všechno udělat lépe. Upravit, doladit nebo dotáhnout, ale termín premiéry je daný. Myslím si, že to všichni umíme dobře, jsme připravení a máme dost energie.
V muzikálu je, kromě mnoha písní, i poměrně dost mluveného slova. Jak dlouho jste se učila text?
Vzhledem k tomu, že se dopisovalo i během zkoušení, tak to bylo opravdu náročné. Hlavně v tom, že jsme zároveň zkoušeli a současně se učili. Dalo mi to dost práce.
Která scéna je pro vás nejtěžší?
Asi hádka s Adamem. Jedná se o rozchod. Je to těžké jak hudebně a rytmicky, tak i herecky.
V muzikálu se řeší vztah. Markéta musí opustit proti své vůli muže, kterého miluje. Stala se vám tato situace někdy v reálném životě, že by za vámi někdo přišel a řekl, opusť ho, bude to pro jeho dobro...
To se mi v životě nestalo a myslím si, že je velice těžké něco takového udělat. Tady Adamův otec žádá Markétu, aby nechala syna na pokoji, protože má o životě jiné představy. Markéta si nakonec také uvědomí, že by jejich vztah nebyl perspektivní. Myslím si, že je to o velké odvaze, ale současně o velké lásce vůči tomu člověku, že ho tak strašně miluje, že ho pro jeho štěstí a dobro opustí.
Jak se cítíte v kostýmech?
S kostýmy byly docela problémy. Předělávaly se, protože ty první nebyly přesně takové, jaké měly být a v jakých bych se cítila dobře. Jsem vůči sobě dost kritická, takže se stydím vystupovat v odvážných kostýmech. Hodně jsme to redukovali a moji roli Markéty jsme hodně přioblékli. Původní verze byla velmi obnažená a vize kostýmní návrhářky byla jiná než moje.
Pro koho je muzikál určený, koho byste pozvala?
Myslím si, že má stavbu rodinného muzikálu. Je smutný i veselý, je tam příběh, dojemná lovestory. Možná by mohl oslovit i mladé lidi, protože muzika je výborná. Michal Pavlíček je moderní skladatel. Všechny bych pozvala určitě i proto, že hraje živá kapela, která dává představení obrovskou šťávu a náboj.
Komentáře k článku