Ve středu 11. 2. 2009 představila MgA. Michaela Hořejší scénografii ke hře Kudykam. Titul magistr umění získala v oboru scénografie na JAMU v Brně a v posledních deseti letech spolupracuje s mnoha českými, moravskými, slovenskými a rakouskými divadly. Jako kostýmní výtvarník spolupracovala i na několika filmech (např. Chyťte doktora, Bobule).
S Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou se Michaela Hořejší poprvé sešla při natáčení klipové podoby jejich alba Strážce plamene, které vyšlo pod názvem Strážce plamene v obrazech a získalo cenu Akademie populární hudby za DVD roku.
Při realizaci Kudykama je Michaela Hořejší od samého počátku. Kromě scény je také autorkou kostýmů i spoluautorkou námětu. Vliv měla rovněž na podobu libreta, které zcela unikátně vznikalo s ohledem na možnosti scénografie. Při návrhu scény se nesnažila dosáhnout co nejrealističtější podoby, nýbrž ostrého kontrastu v porovnání s textem hry s cílem komplementárnosti, aby, jak sama uvádí, „mohl vzniknout svět, který z textů Michala Horáčka známe a který tak láká – svět plný představivosti a svobody, propojení vyzpytatelného s nevyzpytatelným, všedního s jedinečným.“
Představení Kudykam bude rozděleno na dvě poloviny nejen přestávkou, ale i rozdílným pojetí scény. V první části bude stavba jeviště pojednávat geometrické výseky světa uvnitř lidské mysli. Ve druhá části představení bude jeviště rozděleno na čtyři separátní díly, které při spojení vytvoří šestimetrovou hlavu, jež otevřenýma očima pohlédne na diváky. Jak náročné bude takovou scénu vytvořit, je-li obtížné si ji vůbec představit? Snad nám k tomu pomohou obrázky návrhů scény, tak jak je vidí Michaela Hořejší. Na první pohled velkolepé, nicméně zároveň, jak říká Michal Horáček, "extrémně uměřené, někdy až asketické."
Komplikovanost scény bude samozřejmě vyžadovat pomoc moderních jevištních technologií, míra jejichž použití je limitována historickou nedotknutelností budovy Státní opery Praha. Její pódium je navíc standardně vybaveno pouze točnou. Přesto se můžeme těšit na ojedinělá vizuální a technická kouzla. V plánu je, že k podlaze pódia se snese hvězdné nebe, jeviště poroste květinami, zaplní jej ptačí hejna, fantaskní atmosféru by měly umocnit 3D animace.
Na druhou stranu je Státní opera Praha známá svou vstřícností k moderním projektům, byť její repertoár je tvořen především klasickými operami a balety. Vzpomeňme však například plány Karla Svobody uvést zde svoji operu Rasputin, která nakonec zůstala nedokončena nebo uvedení opery Zdenka Merty a Stanislava Moši Ruleta v roce 2005. V minulé sezóně tu měla premiéru "taneční hororová love story" Petra Maláska a Libora Vaculíka Fantom Opery. Kudykam však bude přímo hlavním titulem sezóny 2009/2010.
Text Antonín Krása, fotografie (Michala Horáčka) Michal Škvor a (Michaely Hořejší) Daniela Dostálková, autorkou návrhů scény na fotografiích (U věštkyně, Tělocvična-tančírna, Šumichrásti se baví) je MgA. Michaela Hořejší
Komentáře k článku