Hudební komedie Miluju tě, ale… měla 30. a 31. března obnovenou premiéru v divadle Komorní Fidlovačka. Hudební komedie nebo chcete-li muzikál na hudbu Joea DiPietra. Originální scénář má na svědomí Jimmy Roberts. Představení se přesunulo z divadla Blaník na Komorní Fidlovačku (ta vznikla rekonstrukcí kina Morava). Plusem je, že zůstal původní realizační tým i obsazení.
Miluju tě, ale… se hraje v českém překladu Adama Nováka a režii Antonína Procházky. O choreografii se postaral Pavel Strouhal, známý hlavně díky své vynikající choreografii muzikálu Cats. Za pianem opět sedí Petr Vondráček nebo 
Ondřej Brzobohatý a na housle ho doprovází Anna Fliegerová nebo Petra Suková.
Miluju tě, jsi prima ale rychle se změň, jak zní celý název, je svěží komedií o vztazích mezi muži a ženami. V hlavních, nepojmenovaných, rolích dvou párů se představují Michaela Badinková a Lumír Olšovský (alt. Marcel Švidrman) a 
Daniela Šinkorová (alt. Tereza Kostková) a Roman Vojtek.
Miluju tě, ale… nemá celistvý děj, který by se dal převyprávět. Jednotlivé výstupy na sebe více méně chronologicky navazují. Vše začíná stvořením muže a ženy a jejich rozdělením do vztahů. Vše jako obvykle začíná první schůzkou a 
typickými peripetiemi jako je nervozita a očekávání, které je vlastní asi všem.
Rozhodně zapamatovatelný výstup je první schůzka v podání Pat (Daniela Šinkorová alt. Tereza Kostková) a Stana (Lumír Olšovský, alt. Marcel Švidrman), kteří si svůj vztah odbydou na jedné schůzce. Je totiž takovou parodií na dnešní uspěchaný svět plný mobilů a pracovních záležitostí.
K tradičně nejvtipnějším scénám patří scéna "Těžko se hledá svobodnej chlap", kde Bob v podání Romana Vojtka s nezapomenutelným moravským přízvukem vypráví o aerodynamice. Michaela Badinková zase předstírá, že ji zajímá golf, o kterém jí vypráví její partner. Zde je opět patrná narážka na věčné hledání ideálního muže, 
které je někdy nekonečné a ženy se proto uchylují i ke lžím.
Pohled žen a mužů na svět plný vztahů je patrný ve scéně v kině. Zatímco muž má pocit, že musí zůstat tvrďákem za každých okolností, žena se při sledování romantické filmu dojímá k slzám. Když muž vypadne ze své role drsňáka a rozpláče se, žena je naopak nadšena - 
konečně objevila citlivého muže, kterého tak dlouho hledala. A muž už nemá možnost úniku.
Narážkou na postelové vztahy je naopak scénka, kdy advokátní kancelář 
"Klička, Smyčka, Mašle & Uzel" zajišťují smlouvou splnění partnerových tajných sexuálních přání. O tom, že to funguje, svědčí i tučné šeky za nesplněná přání.
Stejně tak nevinný tenisový mač se stává lovem na svobodného muže, ale partnerka musí napnout všechny své síly a krásné křivky, aby partnera vylákala do svého hnízdečka.
Seznamovaní pokračuje svatbou. Ale jsou i lidé, kteří se ne a ne seznámit. Proto je tu Artuše Whitewoodová, která ve státním vězení pomocí několikanásobného vraha Trentla donutí i lidi, kteří se k sobě nehodí, k svatbě. Obvykle nejnešťastnějším člověkem na svatbě je potom věčná družička. Převládá u ní pocit osamění a slovy své písně se stává 
"starou pannou".
Po svatbě samozřejmě přicházejí děti a rodiče z nich občas "blbnou". To je i příklad Franka, který má ze svého malého syna velkou radost, ale jeho přítel jeho infantilnost a nadšení naprosto nechápe. Jak děti rostou, začínají se mezi sebou prát a nastává klasické manželské klišé - žena obskakuje muže ležícího na gauči, který si stěžuje na tchýni.
Po letech nastávají i pochyby o tom, co lidi drží pohromadě. Jestli je to stále láska nebo jenom zvyk. Život se totiž po letech stává všednějším a všichni rekapitulují svůj život. Naštěstí však dojdou k tomu, že láska mezi mužem a ženou stále existuje.
A láska se dá najít i v pozdním věku. Stejně tak se to stane i v případě dvou důchodců, kteří se potkávají na pohřbech. I přes zdravotní problémy, vynechávající paměť i lásku k bývalým mrtvým partnerům se dají Artur Weasley (zda-li pak je to narážka na postavu z Harryho Pottera?) a Muriel dohromady.
Miluju tě, ale… je vtipné svěží dílko, které vás rozesměje a při troše snahy v něm najdete i situace, které jsou vlastní všem lidem a třeba se staly právě vám. Vše s vynikajícími hereckými a pěveckými výkony všech hlavních představitelů. Milovníkům skrytých významů jistě neunikne hlavní motto, které je však jasné už z názvu. Miluju tě, ale….
Fotografie Michal Škvor, text Veronika Břešťanová
Komentáře k článku