Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Rozhovor - Janek Ledecký

Janek Ledecký - něco málo…

Janek Ledecký* 27. 7. 1962, český zpěvák a textař v oblasti populární hudby.

Působil ve skupině Žentour; album: Žentour, Na ptáky jsme krátký, Právě teď aj. (dlouhodobě je na předním místě prodejnosti a popularity).

Jeho posledním trhákem je muzikál Hamlet, který spolu s Martinem Kumžákem vytvořili podle stejnojmenné předlohy Williama Shakespeara.

Co vás přivedlo ke hře na kytaru?
Maminka. Ona uměla pár akordů, aby doprovodila takové písničky, jako "Bedna od whisky" a podobné. Naučila mě prvních pět - deset akordů. Když mi bylo asi sedm let - ve druhé třídě - tak jsem uměl dvěma akordy na dvě struny doprovodit jednu francouzskou písničku - nevím, jak se jmenovala, ale vím, že to byl takový truchlivý příběh o malém bubeníkovi, co jde před vojskem a bubnuje.Obávám se, že mě to dost poznamenalo.

Co pro Vás znamenalo mládí prožité na Žižkově?
Co pro Vás znamenal Žižkov? Pouze to, že do první a druhé třídy jsem chodil na Pražačku pěšky, od třetí třídy jsem chodil na jazykovou školu do Lupáčovy ulice, což znamenalo jet do školy pět stanic tramvají. A na gymnáziu ve Sladkovského ulici to bylo to samé. Takže jsem se docela najezdil tramvají.

Máte nějaký zvláštní vztah k Žižkovu?
Mám to tam rád a je fakt, že když přijdu do starého Žižkova kolem gymnázia, tak mám všechny ty průchody a hospody zmapované.

Čím pro Vás bylo účinkování v kapele Žentour?
To byl první vstup do kariéry. Já jsem do té doby nevěřil tomu, že bych se mohl muzikou živit. Myslel jsem si, že to budu dělat jako koníčka. Pak jsem přišel do Žentouru, kde všichni byli konzervatoristé a naprosto přesvědčeni, že naopak, že oni to jako koníčka dělat nebudou, že se tím budou živit, protože to vystudovali. To byl pro mě rychlý vstup do profesionálního světa hudby, protože po třech letech v Žentouru jsem se dopracoval k propůjčeným profesionálním papírům. A na konci čtvrťáku na právech jsem měl v občance razítko "svobodné povolání", což dneska neznamená nic, ale v té době to znamenalo hodně.

Jak jste se dostal do svého prvního muzikálu a o čem byl?Jaký byl Váš první muzikál?
Žentour byl tenkrát taková poměrně oslavovaná undergroundová skupina, když přišla nabídka od Petra Poledňáka na účinkování v "Popfestivalu". Petr nebyl jenom režisér, ale napsal k tomu i muziku, Jirka Staňek napsal texty a příběh byl o festivalu v Altamontu, kde se pokusili zopakovat Woodstock, ale protože byla už jiná doba, tak to skončilo velkým rozčarováním. Svým zpracováním to bylo možná trochu naivní, ale bylo to milé. Hrály tam dva silné ročníky DAMU - ze čtvrťáku tam byl Karel Roden, Ivana Chýlková, Jitka Asterová, Vilma Cibulková, Eva Holubová a mnozí další. Z nižšího ročníku tam byl Pavel Vítek a Karel Greif. Bylo to na tu dobu něco zcela nečekaného a tak to bylo polozakázané představení. A když se to potom hrálo jako studijní představení pro kolegy, tak se tam cpali lidé z ulice a podpláceli, aby to mohli vidět. To bylo fajn.

A co Váš druhý muzikál - Pěna dní?
Co se týče Pěny dní, tak tam jsem vstoupil v roce 1994. Dostal jsem libreto od Milana Svobody a jak jsem si ho otevřel - ještě jsem k tomu neměl muziku - a viděl jsem, kolik je tam té činohry, tak jsem si řekl, že tohle chci zkusit. Protože já jsem nikdy v muzikálu nechtěl zpívat a zvláště ne nějaké cizí písničky. Ale jít do divadla a dělat herce, to se mi líbilo. A musím říct, že to byla fakt pěkně těžká kláda. Například Collinův vstup po předehře, kde ho dva zřízenci přivezou ve zlaté vaně ze které jdou bubliny a Collin vystoupí ve starodávných plavkách a během prvního třístránkového monologu se převlékne z plavek do dvouřadého obleku a psích deček. Začít třístránkovým monologem je opravdu těžké. Hlavně po tom, co na to vyšly kritiky. V té nejjemnější - myslím že to psal Alex Švamberk - Králové muzikálů v Opeře?bylo napsáno, že "Ledeckému by se mělo zvláštním dekretem zakázat na jevišti hovořit". A to byla fakt jedna z těch decentních. Ale zase mě docela uklidňuje, že všichni lidi z branže, co se na to byli podívat, říkali, že je to v pohodě, že musím počítat s tím, že je to hlavně kvůli čerpaným dotacím. Zkrátka a dobře, tehdy kleknul sponzor inscenace a Městská divadla pražská - to znamená ABC, Divadlo K a Rokoko - na to použilo polovinu svého ročního rozpočtu. A v každém divadle byly připravovány čtyři premiéry a půlka z těch všech peněz padla na Pěnu dní. Takže Pěna dní rozhodně nebyla oblíbená mezi kolegy z těchto divadel. Já se jim vůbec nedivím, nebylo to fér, ale nebyla to moje vina. Samozřejmě, kritici na to byli správně nastrkaný a nažhavený, takže co už měli psát? Když budou psát, že to je vina vedení, které o tom rozhodovalo, tak to nikoho nezujme. Ale když napíšou, že Ledecký je debil, tak si to lidi přečtou vždycky z gustem. To se dobře prodává.

Co bylo impulsem k nastoupení Vaší sólové dráhy?
To si pamatuji úplně přesně. Měl jsem napsáno 12 nových písniček a šel jsem za Honzou Černým, kdy budeme dělat další desku - což měla být "Žentour 007" - a co má připraveného on, abychom z toho vybrali. Řekl mi, že pracuje na desce pro Áju Sukovou a že s tou naší 007 ještě počkáme. Tak jsem se sebral a řekl si, že si zkusím udělat sólovou desku. V té době to tak dělal třeba Paľo Habera a potom se zase vrátil do Teamu. Udělal jsem desku "Na ptáky jsme krátký", což byla moje zlomová deska. Sabina Laurinová v roli Ofélie a Martin Skala v roli LearteseA po ní jsem náhle pochopil, že se nemám kam vrátit a že se mi už ani vracet nechce. Že si to chci dál dělat po svém a být si za všechno odpovědný, svoje úspěchy i neúspěchy nést sám.

Jak se zrodila myšlenka udělat zcela sám celý muzikál - tedy muzikál Hamlet?
Když jsme s Martinem Kumžákem míchali "Mít kliku", přišel se Saudkovým překladem Hamleta, dal mi ho a řekl: "Nechceš se na to podívat, třeba by jsi chtěl zkusit něco jiného, než jen každý rok vydat sólovou desku? Všechny jsou zlaté nebo platinové, tak ať to není stereotyp". Mně to ale jako stereotyp nepřišlo. Dneska vidím, že to byl již třetí zásadní zlom a výzva, kterou jsem potkal. Během dvou hodin na zahradě studia Citron jsem pochopil, že to chci zkusit. Uvěřil jsem tomu, že to bude fungovat, že to bude dobré. Mně se opravdu povedlo se do toho zakousnout, že jsem byl naprosto imunní vůči všem varováním lidí z branže, přátel a kolegů, kteří říkali "Hamlet, neblázni, to je tragédie a Ty z toho chceš dělat muzikál!". Pak už i na to přistoupili, ale když viděli, že vytáhnu všechny peníze, co jsem kdy vydělal, ještě si půjčím a stavím za to divadlo, tak už se mě báli potkat. Absolutní důvěra v dobrý konec mě držela celé tři roky, a bylo to úžasné, protože já jsem ještě nezažil, abych něčemu takhle absolutně věřil. Naštěstí jsem se nespletl.

Souboj Petra Koláře (Hamlet) a Martina Skaly (Leartes)Jaké překážky jste musel překonat při realizaci?
Nejtěžší překážky byly stavba divadla a sehnat peníze. My jsme původně mysleli, že to bude stát asi 15 miliónů a 5 miliónů bude od sponzora, který byl domluvený. Nakonec to bylo 30 miliónů a od sponzora nebyla ani koruna. To bylo asi nejtěžší. Jinak docela jsme si užili, ale občas jsme se postrkali s Martinem Kumžákem. Musím říci, že výsledek je bezvadný - ať se podívám na jakoukoliv věc, kde jsme spolupracovali, tak vždycky byl výsledek dobrý. Nicméně tohle absolutně překonalo mé očekávání. To nebylo jen o aranži, ale o celkové koncepci. Dělal jsem třeba aranže všech sborů - to je moje parketa - stoupnu si k magneťáku a nazpívávám tam hlasy jak je cítím a potom to vysvětlím zpěvákům - to umím. Ale třeba napsat orchestraci pro smyčcové kvarteto nebo symfonický orchestr - na Zdena Studénková (královna Gertruda) a Andrej Hryc (král Claudius)to se musí docela dost let studovat, protože člověk musí perfektně znát rozsahy jednotlivých nástrojů, jejich nejznělejší místa - je to prostě nádherná věda. Tohle Martin umí, má pro to obrovský cit a už dlouho to dělá. A pak má cit pro mixování různých žánrů. Díky tomu se Hamlet - který je žánrově pestrý - povedl. Je skvělé, že to Martin udělal tak pečlivě a poctivě, s úctou k řemeslu, i když jsme kvůli tomu přešvihli rozpočet na natáčení ve studiu o 400.000 - to se prostě vyplatilo. Hamleta jsem slyšel asi 300x - na zkouškách, ve studiu, na generálkách - a není tam ani jediná nota, která by mi vadila. To se mi ještě nikdy nestalo. A to jsem žádnou svoji písničku neslyšel tolikrát, kolikrát jsem slyšel celého Hamleta.

Čím se lišila česká a slovenská inscenace Hamleta?
Rozdíl je samozřejmě v mentalitě a temperamentu. Moc hezky to řekl Šimon Caban, když jsme byli na premiéře, otevřela se opona, a tam byla identická scéna. Řekl: "to je jako v těch časopisech, kde máš dva obrázky vedle sebe a poznej osm rozdílů". A když představení skončilo, tak se na mě Šimon otočil a povídá: "Marná věc, Chemoprén a divadlo Slováci vždycky uměli." Ten rozdíl je v tom, že mají větší scénu - to jim závidím - a tím pádem tam byly navíc čtyři taneční páry ve skvostné choreografii Jána Ďurovčíka, která je i v místech, kde mi žádnou choreografii nemáme. Tam je to víc odtancované. To jsou lidé z bývalého Bratislavského divadla tance - profesionální špičkoví tanečníci.

Děkovačka muzikálu HamletPřipravujete další muzikálový projekt do budoucna?
Ano. Bude to ten chlap s velkým frňákem. Cyrano de Bergerac. Už jsem hodně daleko, v podstatě to dodělávám. Píši to už poměrně dost poučený, nicméně jsem pochopil, že po Hamletovi už se větší drzosti asi nedopustím. Ale jak říká James Bond - "nikdy neříkej nikdy".

Děkuji za rozhovor.

Pozdrav pro čtenáře našeho serveru


1984 - první singl, účinkování v prvním muzikálu - "Popfestival" v pražském Disku
1987 - LP Žentour 001 a 002 (angl. mutace)
1989 - 3x Zlatý triangl za "Utajený světadíl", bronzová Bratislavská lyra za píseň "Promilujem celou noc", singl "Všechno bude fajn"
1990 - Žentour 003, zlatá deska za prodej 100.000 nosičů (celkem prodáno 150.000 ks)
Zdena Studénková jako královna Gertruda zpívá hit ''Nevěrná''1991 - Žentour 005
1992 - první sólové album "Na ptáky jsme krátký" - zlatá deska
1993 - "Právě teď" - zlatá a platinová deska
1994 - "Jenom tak" - zlatá deska, účinkování v druhém muzikálu - "Pěna dní"
1995 - "Některý věci jsou jenom jednou" - zlatá deska
1996 - "Sliby se maj´ plnit o Vánocích" - zlatá deska, cena Gramy - zpěvák roku
1997 - "Mít kliku"
1997 - 1999 - práce na muzikálu Hamlet
1. 11. 1999 - premiéra muzikálu "Hamlet"
2000 - začíná připravovat další muzikál
23. 2 . 2001 - premiéra Hamleta na Nové scéně v Bratislavě, zlatá deska za CD Hamlet
27. 6. 2001 - křest CD "Na chvíli měj mě rád"

Ptal se a zpracoval Michal Škvor
Fotografie: Michal Škvor a Martin J. Polák

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.