Příběh dvou bývalých tanečníků a zákulisí "výroby" televizní estrády, to je Ginger a Fred. Slavný Felliniho film do divadelní podoby převedla herečka a dnes už i režisérka Kateřina Macháčková. Svoji premiéru si inscenace odbyla 3. března 2006 na prknech pražského divadla Broadway.
Ginger a Fred je někde avizován jako muzikál, jindy jako hudební revue. Já sama bych nejspíš použila výraz hudební komedie. Hudba zde víceméně dokresluje dění na jevišti. Není zde žádný výrazný hit a těch několik písní, které během představení zazní, děj nikam výrazně neposouvá. To nemyslím nijak zle, jen tím chci diváky upozornit, že v žádném případě neuvidí klasický muzikál typu např. Kleopatra nebo Miss Saigon.
Na první pohled inscenace působí jako přehlídka bizardních figurek v kulisách pochybné televizní show. Tato poloha se občas pohybuje až na hraně trapnosti a je hlavně zásluhou jednotlivých herců, že ji nepřekračuje. V tomto prostředí se pak odehrává samotný příběh Amelie a Pipa alias Ginger a Freda. Před 25 lety spolu tančili a úspěšně imitovali slavné americké tanečníky Ginger Rogersovou a Freda Astaira. Nyní mají znovu předvést svůj tanec. V přímém televizním přenosu, bez zkoušky.
Všichni nabývají dojmu, že to nemohou zvládnout a možná ani přežít. Důvody proč to dělají jsou různé. Pipo potřebuje peníze, Amélie se chce "předvést" před rodinou a oba se naposledy chtějí dotknout bývalé slávy. Přitom bezděky vychází na povrch, že se kdysi milovali, ale nikdy si to nedokázali přiznat. Božidara Turzonovová i Ladislav Županič se svých rolí zhostili se ctí.
Turzonovové Amelie je realisticky uvažující žena stojící pevně nohama na zemi. Naproti tomu Županičův Pipo je bohémský, životem otlučený, ale přesto neztrácející optimismus a chuť do života. Oba jsou ve svých rolích přesvědčiví, a to že výborně zvládají i taneční a pěvecká čísla, je jen bonus navíc.
V ostatních rolích můžeme vidět např. Dalibora Gondíka, Pavla Vítka (konferenciér), Michaelu Dolinovou, Dagmar Bláhovou (reportérka), Jana Přeučila (maskér), Vladimíra Marka (transvestit), Saskii Burešovou, Marii Tomsovou (hlasatelky), René Přibyla (režisér) a mnoho dalších. Právě herecké výkony lze považovat za jeden z kladů inscenace. Každá z postav je svým způsobem karikaturou určitého typu lidí pohybujících se v showbyznysu a herci musí často na malém prostoru vystřihnout figuru, která musí být natolik výrazná, aby nám zůstala v paměti i po celý zbytek představení.
Inscenace je koncipována v první části jako zkouška televizní estrády, druhá polovina je samotné "živé" vysílání. Důležitou úlohu mají televizní projekce, které monitorují dění před nebo za oponou. Bohužel při generální zkoušce, kterou jsem viděla, tyto projekce ještě 100% nefungovaly, a proto i některé výstupy určitě nevyzněly tak, jak byl jejich záměr. Možná i proto na mě přestavení působilo spíš jako seskupení jednotlivých obrazů než jako kompaktní celek.
Různé vedlejší motivy totiž jakoby občas přebíjely samotný příběh Amélie a Pipa. Příkladem může být "natáčení reklamy", které se prolíná celou inscenací. Všichni sice víme, že fenomén reklamy vládne světem, a tím televizním zvlášť, ale v divadle stačí náznak, není vše potřeba podávat polopaticky. Na druhou stranu je zde plno drobností, které diváka bezděky rozesmějí (např. konferenciér a jeho paruka, televizní hlasatelka a její oblečení).
Vedle režisérky Kateřiny Macháčkové se na inscenaci podílejí např. kostýmní výtvarnice Irena Greifová, Ondřej Brousek (autor hudby), Karel Šíp (texty písní)‚ Ivo Žídek (scéna) nebo choreografka Jana Vašáková. Filmové, respektive televizní, projekce jsou dílem Jana Mattlacha. Producentem je firma Sidovsky management, která se ujala i mediální prezentace tohoto představení. Ta je mimochodem mimořádně zdařilá.
Svým pojetím bude Ginger a Fred asi bližší starším divákům, kteří se mohou s příběhem Amélie a Pipa lépe ztotožnit. Usuzuji tak i podle reakcí publika na generální zkoušce. Převést poetiku Felliniho filmu na divadelní prkna jistě nebylo snadné. Jak se to Kateřině Macháčkové a všem ostatním povedlo, už musíte posoudit vy sami. Běžte se tedy do divadla Broadway na představení Ginger a Fred podívat. Hraje se vždy první týden v měsíci.
A když zákulisí show, tak tedy i té skutečné.
Fotografie Michal Škvor, text Petra Gregorová
Komentáře k článku