Povodeň v roce 2002 zničila Hudební divadlo Karlín. Ale nezničila soubor a tak se ansámbl přesunul - díky vstřícnosti ředitele Kongresového centra Praha - do této budovy. A zde se hraje dodnes, i když ředitel divadla byl vyměněn. Z muzikálových titulů zde můžete vidět West Side Story, Chicago, Zpívání v dešti a Noc na Karlštejně. Na jaro 2005 se připravuje premiéra muzikálu Jekyll & Hyde. Dnes se budu věnovat právě muzikálu Noc na Karlštejně.
Pokud očekáváte zásadně rozdílné pojetí oproti filmu, budete zklamáni. Stejně jako Starci na chmelu se jedná o převod filmového scénáře do divadelní podoby. Muzikál je dramaturgicky upraven a doplněn třemi novými texty E. Krečmara. Na muzikálu spolupracoval také Zdeněk Podskalský ml. - syn otce, který navrhl natočení tohoto kultovního filmu a stal se i jeho režisérem.
Původně, v roce 1993, měl režisér Podskalský spolupracovat na muzikálu osobně, ale jeho smrtí spolupráce skončila. 
Po 10 letech se podařilo HDK získat práva na převod filmu do muzikálové podoby. Režie se ujal Petr Novotný, choreografii zpracoval Richard Hes. Svou premiéru měl 11. 6. 2004 v Nosticově paláci na Malé Straně, odkud se posléze přesunul do KCP, kde se stal součástí repertoáru Hudebního divadla Karlín a hraje se doposud.
Co diváka vlastně čeká? Hned na začátku je to připsaná scéna - korunovace Elišky Pomořanské, manželky Karla IV., který záhy odjíždí na státnická jednání na Karlštejn, kam nemají ženy přístup. 
Královna se nechce spokojit s postavením ženy, která vždy musí dlouho čekat, aby krátce mohla svého muže vidět. Proto se za ním rozjede na Karlštejn, kde se s vydatnou pomocí arcibiskupa pražského - Arnošta z Pardubic převlékne za páže a snaží se králi sloužit. Ale na hradě je i jiná žena - Alena, neteř purkrabího, která se pro svou velkou lásku k pážeti Peškovi rozhodla porušit císařův zákaz a strávit noc na Karlštejně. 
Že tím vznikají prekérní situace je nasnadě.
Nápaditá je dekorace hradu, kde můžeme být svědky honičky na cimbuří i vyznání lásky v komnatě krále. Návrhářka kostýmů Lucie Loosová (např. Miss Saigon) se nechala inspirovat filmovým zpracováním i dobou dle historických materiálů - zkrátka jsou věrné do detailu. Převod filmu do divadelní podoby se také docela povedl, někdy by neuškodilo scénu zkrátit - jeví se jako rozvláčná.
Za zmínku samozřejmě stojí i herecké a taneční výkony. Obě hlavní protagonistky jsou dobré - M. Absolonová klade důraz na zpěv, K. Brožová zase na herectví. Václav Vydra v roli krále Cyperského je excelentní - kromě vtipně podaných dialogů je výborným komikem, který dokáže rozesmát lidi i tam, kde to text neočekává. Zde se také projevuje jako kaskadér, když na sáňkách sjíždí po schodech kulisy. Ale i takového komika se podařilo "odbourat": ve scéně, kdy král Cyperský dopadne domnělou ženu (ve skutečnosti je to páže s pytlem). Páže na repliku "Neboj se 
chlapče, já tě ochráním." odpovědělo: "Já se nebojím, já jsem chytil vydru" (v originále samozřejmě tchoře). Bylo to tak nečekané, že smíchy lehl celý sál a Vydra ze sebe stačil vyrazit pouze "No to je výborný".
Paní Ofka v podání Vlasty Peterkové také nemá chybu. Tato role jí sedla na tělo a prokázala, že jí není cizí žádný žánr. 
Ostatní zpěváci a tanečníci si dali záležet, aby choreografie byla přesná a působila uvolněně - za takovýmto výsledkem stojí mnoho dřiny.
Co dodat závěrem? Je to muzikál, který je dobré vidět ale není dobré srovnávat s filmem. Každé provedení má své vlastní výrazové prostředky, pojetí i poetiku. Je to vhodné představení pro celou rodinu, které může mládeži školou povinné zábavnou formou přiblížit strohá fakta dějepisu z období Karla IV., českého krále a císaře římského.
Fotografie a text Michal Škvor
Komentáře k článku