Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Dolce Hamlet rozhodl za mne

Princ Hamlet Vítek BečvářZamýšlela jsem se v poslední době nad masovým chrlením muzikálových premiér a velkým „boomem“ tohoto hudebně – pěvecko – pohybového žánru. Uvažovala jsem, zda k všeobecnému vzdělání českého človíčka patří mít o nich povědomí, nebo je dokonce navštívit a zhlédnout v takové kvantitě, či vsadit pouze na kvalitu a obsah. Resumé jsem vlastně ani nestačila udělat a naskytla se mi příležitost rozšířit tyto myšlenky o slovo amatérský muzikál.

Hamlet a Laertes se bijí na život a na smrtPříležitost nesla jméno Hamlet (...být , či nebýt…?), amatérský soubor Dolce a divadlo Dobeška. Tito lidé, byť o 20-30 let mladší, podobně jako já, hledají a sbírají zkušenosti, přijímají kritiku, nevzdávají se, po krůčcích stoupají ke splnění svých snů a také se zamýšlí nad osudem muzikálů, osudem malých scén a začátečníků.

Laertes nese svou milovanou sestru Ofélii, která zemřelaAmatérský divadelní soubor Dolce vznikl před dvěma roky jako pokračování pěveckého souboru. U jeho zrodu stála a doposud ho jako pilíř podpírá Mgr. Michaela Kuttlerová -absolventka PFUK v Praze, obor hudební výchova-anglický jazyk. Více si o ní i dalších členech souboru můžete velice podrobně přečíst v barevném programu představení Hamlet a na webových stránkách www.soubordolce.cz, začínající veselým a dobře zapamatovatelným logem usměvavého obličeje.

Ofélie již není při smyslech - těch jí zbavil pohled na zavražděného otcePřed rokem se na soubor usmálo štěstí a dílem náhody se mu podařilo získat od Janka Ledeckého - autora muzikálu Hamlet, práva na vlastní provedení tohoto představení. V září 2011 se začalo zkoušet a o čtyři měsíce později 30. ledna 2012 proběhla v divadle Dobeška v Praze premiéra.

Režie se ujal mladý Michael Kraus – autor řady filmů, videoklipů a reklam. Režisér Hamleta si vysloužil velký potlesk od účinkujícíchMimochodem, byl při závěrečné děkovačce diváků ve stoje stejně nesmělý, jako herci. Schovával se za dlouhé vlasy, z čehož se dalo usoudit, že mu více sedí místo na režisérské židli než na podiu.

Hudební nastudování i zajímavé kostýmy navrhla a sama vytvořila umělecká ředitelka Michaela. Bylo na nich vidět, že nevznikly v žádném nóbl salónu, ale dočtete - li se, že autorka se naučila šít teprve před rokem, pak mohu jedině obdivovat odvahu.

V hledišti vládlo přátelství a rodinně naladěná atmosféraDivadla Dobeška je nenápadné, řekli bychom „zastrčené“místo Prahy. Ale jeho zrekonstruování a tím znovuzrození, jeho rodinnost a různorodost pořádaných akcí láká nemalou, určitou specifickou skupinu návštěvníků. 30. ledna na premiéře Hamleta to působilo, že se sešli nejbližší příbuzní souboru Dolce, příznivci hudby Janka Ledeckého, lidé z okolních ulic, ale i zvědavci hledající srovnání profesionálního pozlátka s mládím plného nadšení, energie a velkých ideálů.

Král neváhá pro své pikle využít i momentální Laertovy touhy po pomstěVe vytištěném programu představení se dočtete, že těch, kteří Dolce věří jako sponzoři, není málo. A naopak Dolce si uvědomují, že bez podpory by to nešlo a tak jako sobě, věnovali v programu každému sponzorovi pár řádků. To mi přijde lidsky i podnikatelsky velice na úrovni.

Zamýšlím – li se nad hereckými a tanečními výkony jednotlivých postav, nabývám jednoznačného pocitu, že dobešské podium bylo pro toto představení malé. Scéna Horacia s company při své zamilované sólové písniSice se v natlačenosti herců a kulis v některých scénách ztratily nesmělé a málo zahrané role, ale větší prostor by určitě dával i větší možnosti projevení talentu nejen v pohybu, ale i ve vyniknutí a využití kulis.

Tuto skutečnost chápu tak, že až budou příznivější finance (například zkoušky musely probíhat na různých místech Prahy) a přibudou i tomuto Hamletovi kladné ohlasy, Dolce se chopí hozené rukavice a zabojuje i ve větších kulturních stáncích.

Hamlet chytře přinutí krále nechtěně přiznat pravduZa nejzajímavější herecký výkon a rozpohybování se na malém jevišti považuji (vedle hlavní postavy), postavu paradoxně nejmohutnější tělem – Václava Nemravu, hrajícího Polonia. Už jeho příjmení (možná by mi také slušelo), mi nedalo nepozorovat ho povíce. A pak také, že má rád pizzu jako já a je to nás vážně znát, a fandí hokeji, (kterému fandí i moje rodina), mi bylo sympatické. No pizza a muzikál to moc k sobě na první pohled nejde, ale hned po Poloniovu druhém výstupu pochopíte, že jedno podmiňuje druhé. Rodinná sešlost - otec, syn a dcera - idyla však brzy nenávratně skončíProstě, že láska prochází žaludkem, ať už je to k osobě či divadlu. A to se ještě v programu píše, že v projektu Starblaze exceloval v baletní roli Hororouse. Takže mi sami dáte za pravdu, že jsem svou pozornost vsadila na správného koně. Rozhodně nejlepší scénou a písničkou první poloviny představení byl Nemravův „gól do šatny“…píseň se slovy: „je to blázen, hoďte na něj síť…“

Ostatní herecké výkony jednotlivců i company se jevily jako ještě nesmělé, málo rozehrané a trochu nepřesvědčivé. Přesto byli – li pro některé prvotinou v herectví, pak velice odvážné v náročném tématu jakým Hamletovská otázka je. Hamlet je téměř posedlý hledáním a usvědčením otcova vrahaPolibky byly pro nás znalce profesionálních muzikálů málo procítěné. Hamletova vysílačka a kabel k portu na obnaženém těle i padající bílý háv působily málo sexy. Královský pohár mohl vypadat honosněji, když byl královský. Polozakrytá židle měla být zcela zakrytá, aby jí nebyly vidět oprýskané nohy. Smrt byla málo bolestivá, kroky v příliš dlouhých šatech nesmělé. Přesto byly. Naopak, kroky s rakví mezi sedícími diváky, ukládání rakve do útrob jeviště a použití opravdovým svíček, bylo hodně emotivní. Ale hlavně vše opravdu hořelo a nezhaslo. Snažím se rozpomenout, zda a jak často se tento bezpečnostně náročný neelektrizovaný efekt používá a myslím, že ho bývá jako šafránu.

Než princ dánský dopadne vraha, dopadne i ty, které dopadnout nikdy nechtěl a spustí tak smrtící koloběh událostíCo se týče zpěvu, byly znát pěvecké rozdíly, možnosti a zkušenosti jednotlivých protagonistů hned od začátku. Vynikal Hamlet a to nejenom ve zpěvu, ale i v pohybu na jevišti – Vít Bečvář – už ostřílený z jiných muzikálů jako například Děti ráje, Kleopatra, Krysař a dalších.

U ostatních byla slyšet velká snaha, omezená trémou z premiéry, menšími zkušenostmi spojení zpěvu, pohybu a nošení portu. Královna Gertruda a zamilovaný, čerstvý král ClaudiusKrál Claudius – Martin Bujárek, královna Gertruda – Barbora Waschinger Tomková i Ofélie – Kateřina Holubová, dali jistě do svých hlasů to nejlepší, co v danou chvíli dokázali. Výjimečně zajímavý, hluboký a procítěný hlas měl kněz – Artur Púry, a kromě prvního výstupu mě svým pěveckým projevem upoutal i Polonius – už zmíněný Václav Nemrava. Naopak Horáciovi – Matúšovi Slivkovi nebylo občas rozumět, a snad jenom tréma zmařila snahu a zapracovala na zdánlivě nečistém hlase.

Sourozenecká láska je věčná - nepřestává ani po smrti jedné z postavMyslím, že na poslechových chybách se bohužel podepsal i zvukař najatý divadlem Dobeška pro tento večer. Neznaje asi vůbec nástupy postav, vyjížděl porty pozdě, několikrát reprodukovaná hudba přehlušovala slova a zpěv. Bohužel opět vše souviselo se vším, jak prozradil po premiéře v šatně oživnuvší Hamlet - Vít Bečvář. Finance, kvalita zvukaře i minimální možnost zkoušek přímo na Dobešce snižovaly možné výkony účinkujících.

Královna v příběhu není jen stále zamilovaná - během Hamletova domnělého šílenství si začne leccos uvědomovatKaždopádně po týdnu, kdy jsem si tento omlazující zážitek nechala v hlavě uzrát a vyhledala si další indicie na internetu, jsem přišla na velikost tohoto počinu a našla postupně, jak je mou doménou, spoustu pozitiv.

1. Soubor Dolce – jeho mládí, obsazení, vzdělání a nasazení, vedení všestrannou zkušenou ředitelkou.

2. Přístup J. Ledeckého při poskytnutí autorských práv

3. Důvěra sponzorů, podpora nás dospělých a zkušených

4. Odvaha všech zúčastněných jít do tvrdé konkurence muzikálového světa, který chrlí představení jako Baťa cvičky (mimochodem, pokusy o dobové boty nahrazenými, jestli se nepletu, současnými polobotkami mi připadalo také milé a „dolcovsky“ rodinné).

Dolčata, držíme vám palce!Smekám klobouk z dobešského kopce až do údolí Vltavy. Držím palce všem mladým Hamletům a Hamletkám ze souboru Dolce.

A propo, víte, že se stejně jako Vy - DOLCE jmenuje i vesnice na Plzeňsku, toaletní voda, kávovary a značka dámských hodinek?

TAK JE TRUMFNĚTE!

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.