Vstupujeme do značně industriálního suterénu Divadla X10 v centru Prahy a prostor je hned ode dveří plný různých vjemů - vizuálních, hlasových, čichových a mnohých dalších. Prostor je zaplněn jinakostí do posledního koutu. Zajímavé projekce přírody, zvuky všude kolem nás, podkresová hudba, která zklidňuje i bouří, imerzivní divadlo všude kolem nás, které smazává rozdíl mezi divákem a hercem, neboť všichni jsou součástí děje, který ani nemusí znát. 11. dubna 2024 není nic normální, jak to známe. Jedná se o koncert Oslava života Šimona Biliny, v jehož rámci proběhl křest videoklipu „To svý“, jehož je Šimon také režisérem.
Tisíc dnů, tisíc očí,
ještě mi aspoň chvíli hraj.
Dlouhej den, teď už máme všechen čas.
Máš plán a v něm to svý.
To, co neschováš.
Nenech si to vzít.
Slyším ticho, v něm tebe,
síly, co chrání nás.
To ticho, v něm sebe,
milovat můžem teprve.
Na Šimonův text hudbu složili Lukáš Chromek a Jan Uvira, kteří si také ve videoklipu sami zahráli.
Šimon se narodil v Příbrami, vyrůstal v Sedlčanech a vystudoval činoherní herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Od roku 2018 ho můžeme vídat v epizodních rolích televizních seriálů, od roku 2022 hraje jednu z hlavních rolí v seriálu ZOO - postavu Adama „Haďáka“ Hrušky. Jak Šimon sám řekl: „V té písni je celý můj život. Moje láska k němu, k lidem, k hudbě. Samotná píseň „To Svý“ a její klip si daly 4,5 roku na čas, než vznikla… byla dopsaná po rozchodu, a její uvedení je pro mě upřímně skok do neznáma… do nejistoty. Snad se bude líbit.“
„Skladba je primárně věnovaná tomu, že tu jsme, protože co ty víš, co se stane za měsíc, zítra… nebo za hodinu. Je věnována tomu, co nás všechny spojuje. Proto také motto celého klipu zní: „Všem našim vztahům, které změnily formu, a těm, kdo před bolestí neutíkají, ale činí z ní zdroj své nové síly.“
Poté si k sobě přizval svoji kamarádku, herečku a zpěvačku Jitku Čvančarovou, která úvodem řekla „Lidskost má být na celém světě úplně stejná, protože jsme stejný, jsme jeden celek, ať chceme nebo ne. Je to tak.“
S Jitkou společně zazpívali Ukrajinskou píseň „Obijmy“ od skupiny Okean Elzy, kterou napsal jejich frontman Sviatoslav Vakarchuk. Ten je pozoruhodný tím, že má doktorát z teoretické fyziky a momentálně slouží v regionální obraně ve Lvově. Jako dalšího hosta si pozval Tamaru Klusovou: „Chtěla jsem ti říct, že si tě hrozně vážím a že symbolizuješ radost života. Mám tě strašně ráda.“ Pak zazněla píseň, kterou společně napsali s názvem „Máme to stejný“. Následovala improvizace, které se písní „Improvisation" ujal Šimon a zavolal si k sobě Kristiána Mensu alias Mr. Kriss a výbornou cellistku Terezii Kovalovou - tu také můžeme vidět v projektu Vivaldiano.
Dále zahrál písně s „bratry“ se Slovenska Robinem Schenkem a Richardem Autnerem, se kterými sdílí společné hodnoty. Také zazpíval píseň od Davida Stypky „Nebreč“ společně s Lukášem Chromkem a Janem Uvirou, kterou režírovala Marta Gerlíková. Za kmotry videoklipu měl Šimon své hosty terapeuta a průvodce šamanskými technikami Ondřeje Bahníka, který také celý křest vedl. Dále pak spisovatele Jana Svěráka ml., herečku Jitku Čvančarovou, spisovatele a dokumentaristu Viliama Poltikoviče, Lucii Havlín Morais a režisérku Martu Gerlíkovou.
Jako první se slova ujal Ondřej Bahník: „Jak je ode mne očekáváno, připravil jsem si pergamen s krátkým textem, který bych rád přečetl. Vážení přátelé, tak jak v dávných dobách, tak i dnes je duše umělce neustále zkoušená, tavená, kovaná a formovaná tlakem a tahem. Někdy proces tvůrčí a plodný jindy zas destruktivní. Je to tlak, který není k žití. Jde o alchymistický proces, kde se v nitru sopky v lávě a ohni mění uhlík na diamanty. Proces je pradávný vlastní nejen umělcům a čarodějkám, šamanům a léčitelkám, psychoterapeutům, ale také mnoha lidem, které potkáváme na ulici, aniž bychom znali jejich jméno nebo příběh. Oni všichni prožívají hrdinskou cestu ve svém nitru. Chtěl bych ocenit a podpořit všechny tyto hrdiny a hrdinky, alchymisty a umělce, která cesta zavede až na samotnou hranu. Děkuji vám, přátelé.“
Jan Svěrák ml. přítomné zaujal myšlenkou: „Tím, že tohle není oslava CD nebo klipu, ale oslava života, tak jsem si vzpomněl na myšlenku, že kytka sama o sobě - nebo západ slunce - nemají schopnost si uvědomit jak jsou krásný. Ony to nevědí, a jsme to my, jejímž prostřednictvím se můžou o své nádheře dozvědět. Říkám si, že jestli ten náš život taky nemá schopnost si to uvědomit a čeká na nás. Tohle je ta příležitost, kdy můžeme říct, že je krásný.“
Jitka Čvančarová řekla „Žít v přítomném okamžiku - kéž bychom to uměli dnes a denně, nenechali se rozptylovat, ale k tomu je potřeba určité věci trénovat v sobě. Trénovat ušlechtilost, dětství, spojování, abychom ten mír a klid v sobě uchovali, a měli sílu nesklouznout z té cesty. Šimone, tvůj dar je spojovat, tak nechť ti ten dar dlouho vydrží, ať tě nikdy neopustí ten dobrý úmysl, který často nestačí. K dobrému úmyslu je ještě potřeba neztratit tu vlastní sebereflexi a kritické myšlení. Tak ať ti to všechno je dáno a nikdy to neztratíš.“ Dále se chopil mikrofonu Viliam Poltikovič, aby pronesl: „Tak hudba patří i do oslavy života. Sama jím je, a tomu novému Šimonovu dílu přeji, ať na té oslavě pěkně zazáří.“
Další, kdo přišel něco říci, byla Lucie Havlín Morais „Když jsem se ptala, proč si sem mám stoupnout, tak mi Šimon řekl, že mám mluvit o Zemi. Země a hudba, pak jsem si vzpomněla na všechny Indiány a na pradávné kultury, které se chtěly dotknout velkého ducha a spojení v něčem, co je přesahuje. Jediné co udělali, že začali zpívat a tančit. Já nám všem přeji, aby nám hudba dovolovala tančit v našem srdci, aby zpěv pomáhal tomu, že mezi sebou dokážeme komunikovat, a dokážeme komunikovat s mámou Zemí. Abychom se hodně smáli, protože na konci nám stejně nic jiného nezbývá, než se tomu všemu jen smát a užívat si, jak to všechno protéká bez nás. Tak to přeji i tobě, aby to všechno protékalo, a nijak jsi tomu nepřekážel, abys byl tak trochu Indián.“
Jako poslední popřála Marta Gerlíková: „Já jsem ještě neměla příležitost ti poděkovat za tvou účast na skladbě „Nebreč“, strašně moc si toho vážím a myslím si, že všichni, kteří tu píseň slyšeli, tak mi dají za pravdu, že jsme píseň Davida dodělali s absolutní pokorou a láskou. A myslím, že tento tvůj večer bude krásnou vstupenkou k novému albu. Doufám, že bude a strašně moc se na něj těším."
Po přání všech došlo na samotný křest klipu, kterého se zhostil Ondřej Bahník. Videoklip se špatně křtí, a tak to odnesli protagonisté klipu Šimon, Lukáš Chromek a Jan Uvira. Křtili kvalitní slivovicí. Nakonec jsme zhlédli projekci klipu „To svý“, který je věnován památce kamaráda Filipa Hodyse.
 |
 |
 |
 |
Komentáře k článku