Středa 11. 8. 2010 patřila na výstavě „Léto plné hvězd“ všestranně nadanému a talentovanému zpěvákovi Ondřeji Rumlovi, který v součastné době ztvárňuje hlavní roli Martina v lyrikálu Michala Horáčka a Petra Hapky Kudykam, uváděný již druhou sezónu ve Státní opeře Praha. Ondřejovým hostem byla jeho divadelní partnerka a zpěvačka Lucia Šoralová, kterou diváci znají i jako představitelku hlavní role v muzikálu Johanka z Arku.
Ondřej koncert zahájil dvěma improvizacemi se svou pověstnou „krabičkou“, která jej proslavila již v soutěži X-faktor. „Krabička“ je vlastně malé nahrávací studio, které Ondřej ovládá nohou pomocí malých šlapek. Přesně v rytmu si postupně bez jediného zastavení nahraje do několika stop základy, nazpívá si bicí, basový part a některé doprovodné nástroje.
Nakonec na tyto základy nazpívá sólové party, opět vícehlasně. 
Vše vypadá velmi jednoduše a přirozeně, a jen opravdový muzikant si uvědomuje, jak náročné je takovou skladbu přímo před zraky diváků vytvořit. Směle si dovoluji podotknout, že Ondřej je v naší republice pravděpodobně jediný, kdo je toho takovýmto bravurním způsobem schopen.
Když se diváci dostatečně pokochali kreacemi s „krabičkou“, 
zazpíval Ondra zcela premiérově píseň „Štvanice“, která jinak patří v „Kudykamu“ roli Štamgasta, takže jsme ji v tomto podání ještě nikdy nemohli slyšet. Při emotivní skladbě místy běhal mráz po zádech a Ondřej za ni sklidil zasloužený potlesk.
Z lyrikálu Kudykam zazněla i další píseň „Tante cose da veder“, v překladu „Tolik věcí k vidění“. 
Ani tuto árii nezpívá Martin, kterého Ondřej ztvárňuje, ale samotný Kudykam, a to v závěru představení. Diváci si tedy mohli vychutnat nejen syté a plné tóny Ondřejova hlasu, ale obdivovat i jeho rozsah a jisté výšky.
I následující píseň „Tolik běsů, tolik víl“ pocházela z Kudykamu. 
Tentokrát však Ondřej pozval na pódium svou kolegyni Luciu Šoralovou a doprovodil ji na kytaru. Lucia ztvárňuje v představení roli Martiny. Právě tato píseň patřím v jejím podání k nejdojemnějším. Nutno podotknout, že i na výstavě, ač bez kostýmů a nákladných dekorací, vyzněla podobným dojmem jako na prknech Státní opery.
Ve svém prvním vstupu se Lucia Šoralová rozloučila s diváky duetem „Můj bože, to je krásný den“, kdy se v Kudykamu hlavní představitelé konečně setkávají na své cestě. Rozněžnělou náladu vzápětí Ondřej rozbil vtipnou básničkou jednoho svého kamaráda kytaristy. V dalším bloku Ondřej vzpomenul zpěváka a autora Roberta Křesťana, jehož písně má velmi rád. Z jeho repertoáru přednesl krásnou píseň „Vrať se“.
V dalších minutách bylo divákům dovoleno nahlédnout do autorské tvorby Ondřeje Rumla a předpremiérově si poslechnout ochutnávky z právě se rodící Ondřejovy debutové desky, která ponese název „Dobrý den“. Stejnojmennou skladbu složili hudebníci Patrik Karpenski a Jan Bálek, Ondřej píseň otextoval. Píseň, plná hudebních nápadů a básnických obratů jistě všechny přítomné mile překvapila a Ondra za ni sklidil zasloužený potlesk.
Pokud první píseň z chystaného CD lechtala posluchače básnickými obraty, píseň „Hodinář“ jich byla přímo plná. Text pochází z pera básníka Bohdana Trojoka. Soudě podle těchto dvou prvních vlaštovek z připravovaného CD, máme se opravdu na co těšit. Písně jsou nabité nápady a nesou známky Ondřejova nezaměnitelného osobitého rukopisu, který se snad ani nedá s ničím srovnávat, neboť je unikátním originálem, jež na naší hudební scéně zatím chyběl.
Po exkurzi do vznikajícího CD se Ondřej opět vrátil ke své kouzelné krabičce, ale tentokrát už do improvizace s názvem „Lion“ zapojil i přítomné diváky. A ti ochotně zpívali, odpovídali a po Ondrovi napodobovali džungli a různá zvířata v ní. Ondra diváky nešetřil a předkládal divákům stále těžší „zvukové předlohy“ k napodobování. Nutno podotknout, že se diváci nejen snažili, ale i výborně bavili.
V závěrečném bloku se Ondra vrátil ještě ke Kudykamu a zazpíval jen s kytarou píseň s názvem „Havrani na sněhu“. Bylo znát, že Ondřej má píseň již dobře zažitou, a tak nechává naplno vyniknout Horáčkově poezii i Hapkově šansonově laděné hudbě. K závěrečné písni si přizval opět Luciu Šoralovou a v jejich společném duetu zazněla skladba „Přišlo mi to vhod“, která se sice do představení ve Státní opeře už nevešla, ale zaznívá zde alespoň jako přídavek.
Závěrečná skladba měla u diváků takový úspěch, že si vynutili ještě několik přídavků, mezi nimiž nesměl chybět Ondřejův hit s krabičkou „Don´t worry be happy“, který převzal od svého oblíbence Bobbyho McFerrina a se kterým tolik zaujal v soutěži X-faktor.
Po doznění posledních tónů však čekalo na Ondřeje ještě jedno překvapení. Autorka výstavy a organizátorka koncertů Olga Černohorská Ondru poprosila o zahrání písně „Hodně štěstí zdraví“, a po té překvapenému Ondrovi popřála vše nejlepší k jeho narozeninám! Ondra dostal od Olgy namalovaný portrét a ovocný dort, který oslavenec vzápětí nakrojil a pozval přítomný fan klub z Ondřejovy Lhoty k jeho ochutnání. S takovouto sladkou tečkou koncertu nemohli diváci odcházet jinak než spokojeni.
Komentáře k článku