Když se řekne "Carmen v Karlíně", tak se téměř všem vybaví Lucie Bílá. Ale ona má Lucie i alternaci, a velice kvalitní alternaci, která svými výkony Lucčino pojetí role v mnohém předčí. Kdo, že ona "druhá" Carmen je? Není to nikdo jiný, než zpěvačka Dagmar Sobková. Většina lidí ji ovšem zná pod jménem DASHA.
Jak je u nás dobrým zvykem, přinášíme něco navíc: takže nyní článek o muzikál Carmen, kde se v hlavní roli představí právě Dasha, a v něm poprvé najdete exkluzivní fotografie (určené pouze pro Musicalnet.cz) Carmen v podání právě Dashi v této roli. Dále sledujte náš web a jistě zde najdete i velký srovnávací článek.
Mé první seznámení s muzikálovou karlínskou Carmen proběhlo před necelým půl rokem. Tehdy se mými průvodci tímto příběhem plným lásky, krve a žárlivosti stali Lucie Bílá jako koketní Carmen, Markéta Poulíčková jako zhrzená Katarína, Robert Jícha v roli četníka Josého. Václav Noid Bárta mě seznámil s krutým Garciou, Lukáš Kumpricht jako poručík Zuniga, Otec Kataríny a Starosta Mendoza v jedné osobě byl Josef Štágr a Athina Langoská mě příběhem provázela jako vědma.
Pět měsíců po tomto úžasném zážitku, tedy 11. června 2009 jsem se do Hudebního divadla v Karlíně vrátil. Divadlo zůstalo stejné, příběh taktéž, i hudba Franka Wildhorma se nezměnila, obsazení bylo též takřka beze změny. Ano, píši takřka. Jedna maličkost se odlišovala. A tím byla postava Carmen. Tentokrát se hlavní aktérkou, kolem níž se celý příběh točí nestala Lucie Bílá, nýbrž Dasha.
Před půl rokem jsem z divadla odcházel nadšený, s hlavou v oblacích a téměř se slzami v očích. Carmen v pojetí naší nejúspěšnější zpěvačky, ověnčené 11 zlatými slavíky 12 cenami TýTý a řadou dalších anket o nejlepší zpěvačku, byla naprosto strhující. Při jejím zpěvu mi naskakovala husí kůže a při líbacích scénách jsem záviděl Josému jeho štěstí. Muzikál se na dlouhou dobu usídlil v mé hlavě a uších, a písně jako "Já sílu mám" či "Tak kráčí ženská" jsem si musel neustále pobrukovat.
Nyní jsem již usedal do hlediště připraven. Věděl jsem co mě čeká, věděl jsem, že příběh neskončí nijak dobře a bylo mi jasné, že se Carmen opět na pár dní stane ženou mých snů. Pouze jsem nepočítal s tím, jaký výkon podá představitelka hlavní role Dasha. Tato postavou malá, usměvavá, na pohled nevinná kráska známá z celé řady českých muzikálů, roli cikánské, lehké cirkusačky zahrála s takovou jistotou a citem, že se v sále opravdu nenašel snad jediný člověk, který by litoval, že na jevišti nevidí Lucii Bílou. Ale vraťme se k samotnému muzikálu
PŘÍBĚH
Děj se odehrává ve španělském městě do kterého, právě v době zásnub policisty Josého a dcery starosty Kataríny, přijíždí Cirkus Fortuna. S cirkusem se do města dostává i cikánka Carmen. Katarína je čisté děvče a odmítá vztah s Josém posunout od čisté duševní lásky k tělesnému požitku. Poté, co se José setkává s Carmen, se mu život začíná vysmekávat z rukou. Marně jí i sobě namlouvá, že je zasnouben. Vášnivost je táhne stále k sobě. Carmen si ovšem přivlastňuje majitel Cirkusu García a dělají si na ní choutky i starosta a kapitán Zuniga. Jednoho večera García zastřelí v souboji Zunigu. Na místě se však najde Josého pistole a tak podezření padne na něj. José se skrývá v lese, kam za ním přijde Carmen. Ta ho přesvědčuje, že bláznivý García je schopný opravdu všeho, a že tedy hrozí veliké nebezpečí nejen jemu, ale i Kataríně. José tedy přemluví Carmen aby šla Katarínu varovat do kostela, on zase odhalí všem, kdo je skutečný vrah Zunigy.
Celý příběh se rozuzlí při jednom z cirkusových představení. Skončí Carmen v náruči Josého, Garcíi, či si jí odvede někdo uplně jiný? Vrátí se José k dceři starosty a nebo jí vymění za vášnivou cikánskou cirkusačku? Bude Garcíova vražda potrestána?
SCÉNA A KOSTÝMY
Maďarská scénografka a kostymní návrhářka Andrea Bartha navrhla poměrně složité kulisy. Téměř na každou část děje se scéna kompletně přestavuje, ať už za pomoci točny, bílé opony a nebo opony s obrazem písečné pláže. Divák se tak poměrně rychle a nenásilně přesouvá z náměstí do zrcadlového bludiště, z parčíku s kašnou na pláž, či z policejní stanice do cirkusu nebo do pokoje Kataríny. Veškeré kulisy jsou propracované do nejmenších detailů, jen snad jediná maličkost mi kazila zážitek. V parku se nachází fontánka s tekoucí vodou, ovšem kašna začne téci až těsně před začátkem oné scény. A právě to první šplouchnutí vody na mě působilo dost rušivě. Je to sice maličkost, ale na druhou stranu si myslím, že neni problém se tohohle detailu vyvarovat.
Stejně tak i kostýmním návrhům nelze vytknout snad nic. Naprosto skvěle zapadají do děje i místa. Jen snad ona scéna na pláži, kdy jsou dívky pouze v plavkách byla na můj vkus kostýmně i rekvizitně pojata moc moderně. Moderní plavky a nafukovací kosatka se mi do příběhu moc nehodily.
Standartně bezchybný orchestr Hudebního divadla Karlín pod vedením Oty Balageho zahrál hudbu Franka Wildhorna skvěle. O české překlady písní se postaral Adam Novák, který přeložil již celou řadu her. V Karlíně od můžeme vidět jeho překlad například Čardášové princezny, Producentů či adaptaci českého westernu Limonádový Joe.
Choreografie Pavla Strouhala je velice živá. I když ona živost občas, zvláště při cirkusovém průvodu či shromáždění na náměstí, přechází až v jakousi zmatenost. Na jevišti je spousta lidí, všichni tančí a já marně hledal společný pohyb. Něco, čím by se pro mě ona scéna, stala komplexní. Tento "zmatek" byl pro mě vyvážen jinými písněmi, jako "Jak kráčí ženská" nebo "Symbol žen" které byly tanečně zvládnuté do nejmenších podrobností.
Karlínská Carmen je fantastické představení, které v každém musí zanechat stopu. Jednak Vám v uších dlouho zůstane geniální hudba. Z hlavy budete dlouho dostávat krásně napsané texty a zvláště mužům zůstane na dlouhou dobu v srdcích svůdná Carmen, ať už Lucie Bílá, tak možná na ještě delší čas strhující Dasha.
A protože kvalitních fotek máme spoustu, je tu pro Vás i fotogalerie:
Komentáře k článku