Elixír života, příběh lékaře Maxe Wolfa, se hraje už přes půl roku v divadle Ta Fantastika. Z plakátů a z většiny tiskových zpráv víte, že v hlavní roli můžete vidět Lucii Bílou, v dalších rolích pak např. Václava "Noida" Bártu, Viléma Čoka, Kamila Střihavku nebo Martina Poštu.
Rozhodla jsem se proto napsat i o těch méně známých, kteří jsou doposud tak trochu ve stínu těchto hvězd. Někdy se pro ně používá výraz "druhá alternace". Já ho však nemám ráda a považuji ho za zkreslený a zavádějící. 
Slovo alternace je v tomto případě určitě výstižnější a přesnější.
Předem musím napsat, že každé obsazení je úplně jiné a to je určitě dobře. Každý je tu za sebe. Nikdo nikoho nekopíruje, ani se nesnaží nikoho napodobit. Každý ze zpěváků si našel svoji cestu k ním ztvárňované postavě.
V hlavní roli se Lucie Bílá alternuje se známou a ostřílenou muzikálovou zpěvačkou Radkou Fišarovou, kterou jste mohli vidět např. v Kleopatře, Evitě, Třech mušketýrech a dalších muzikálových projektech. Na Radce je vidět, že si dvojroli Edity a Heleny nesmírně užívá.
V roli šedé myšky Heleny působí opravdu zakřiknutě. Na hlavě má téměř šedou paruku, která ji na kráse nepřidá, a k tomu výrazné brýle s masivními obroučkami. Naopak Edita je více sexy a působí provokativně. 
Radka jí dodává i důraznější pohyby. To ji činí dostatečně jinou než je Helena.
Přitom jsou momenty, kdy svým projevem dokáže tyto dvě protichůdné ženy spojit. Je to např. ve chvílích, kdy se Helena i Edita, každá po svém, vyznávají ze své lásky k Maxovi. Radka je v této roli úplně jiná než Lucie, a to je dobře. Lucie je celkově živelnější, Radka éteričtější.
O výborném výkonu Lukáše Kumprichta jsem se v souvislosti s Elixírem již zmiňovala (viz článek v archivu našeho serveru). Velmi příjemným překvapením je Radim Kalvoda v roli Anděla. Alternovat tak exentrické osobnosti jako jsou Vilém Čok nebo Vladimír Marek určitě není jednoduché.
Kalvodův Anděl je maličko popletený a možná není ani excelentní zpěvák. Působí ale nesmírně "lidsky". Petr Opava svého pěvce Šaljapina snad ani nehraje, on jím přímo je. Objeví se i v epizodní roli Stalina a opět je výborný. Radim Schwab dostává v Ta Fantastice stále víc příležitostí projevit svůj talent. Svému Bugsy Siegelovi dává patřičný šarm a nonšalantnost, které ke gangsterovi tohoto formátu nepochybně patří.
Kromě hlavní dvojrole Edity/Heleny mají v tomto představení výraznější role muži. Přesto např. Michaela Zemánková, Dita Žemličková nebo Zlata Kinská nezůstávají v jejich stínu, i když mají na jevišti daleko menší prostor než jejich kolegové.
Elixír života je zajímavý muzikál a stojí ho zato vidět už jen kvůli výborným výkonům lidí, kteří v něm hrají.
Splnila jsem si tajný sen
(rozhovor s Radkou Fišarovou po představení)
Jak jste se k roli v Elixíru života dostala? Byla jste oslovena divadlem nebo jste šla na konkurz?
Vysloveně jsem dostala nabídku od Lucie Bílé alternovat ji v této dvojroli. Byla to přímá nabídka.
Toto je vaše první spolupráce s Ta Fantastikou. Jak, podle čeho a proč jste se rozhodla ji přijmout?
Já jsem se vlastně příliš nerozhodovala, protože mám ráda všechny projekty, které se v tomto divadle dělají. Pro mě to bylo spíš splnění přání v něčem si tady zahrát. Je tu i tým lidí, se kterým jsem ve skrytu duše chtěla spolupracovat.
Která role je vám blíž - Edita nebo Helena?
Mně se líbí, že se to tak střídá. Asi je mi víc blíž taková ta jemnější Helena. Ta dračice Edita je spíš parketa Lucky Bílé. Ale nicméně mě baví právě ta kombinace.
Musí to být náročné vžít se do dvou rolí. Jak se před představením koncentrujete?
Úplně stejně jako na každé jiné představení. Není v tom pro mě žádný rozdíl. Vždycky se jdu rozezpívat, přijdu minimálně hodinu před představením, abych měla takový klídek a čas se aklimatizovat.
Opakujete si třeba ještě před výstupem texty?
Opakuji si je ráno, když se třeba představení dlouho nehraje, ale jinak moc ne. Spíš když zbude čas.
Máte v Elixíru oblíbenou scénu?
Ano, je to Helenina svatba, protože to vypadá jako z filmu Kytice, kde je báseň svatební košile. Tato scéna mi ji připomíná, a to mě hrozně baví.
Jak jste vycházela s režisérem Bednárikem, který vás režíroval poprvé?
Výborně, nemůžu si na něj stěžovat. Byla jsem moc ráda, že to režíruje on. Moc si ho vážím. On je totiž nejen skvělý režisér, ale i člověk. Hodně mi pomáhal. Škoda, že jsme na zkoušení neměli víc času.
Máte v divadle oblíbenou sestavu lidí, se kterými spolupracujete?
Sem se těším vždycky, mám tady ty lidi ráda. S někým se třeba přátelím víc, ale na tom jevišti to mám opravdu vyrovnané. Všechny ráda vidím, a se všemi si každé představení užívám.
Fotografie Michal Škvor, text Petra Gregorová
Komentáře k článku