Muzikál Hamlet, který se v Praze uváděl před 7 lety, se na pouhých 14 představení vrací zpět. Divadlo Kalich ho uvede ve dvou jazykových verzích, a to anglické a české. Ve dnech 16., 17., 18., 24., 25., 26., a 27. 8. (začátky mimořádně ve 20:30) máte jedinečnou možnost zhlédnout americkou adaptaci tohoto muzikálu v té podobě, v jaké ho uvidí diváci v New Yorku.
Oproti české verzi zde přibyly nové písně, zcela jiné jsou kostýmy, byl upraven scénosled a došlo i ke změnám v rozsahu některých rolí. Režie se ujal Robert Johanson, známý americký muzikálový herec a režisér. V roli Hamleta se představí Sebastian Arcelus (na Broadwayi například známý z muzikálů Rent, Good Vibrations) a v roli Laerta Cullen R. Titmas (The Happy Prince, Footloose, Rhapsony in Gershwin). Oba si vybral na konkurzech v USA sám režisér Johanson a počítá s nimi i pro Broadway.
Hudba má nové aranžmá, zní dynamičtěji. Přidané skladby působí kompaktně a kdo perfektně nezná původní verzi, ani nepostřehne, které to jsou. Došlo i k posunům v hudebním stylu u některých písní. Na scéně a v dekoracích k velkým změnám nedošlo, ty však nastaly až u kostýmů. Jsou sice stále jednoduché, ale působí víc současně. Jen jsou doplněny určitými historizujícími prvky, i když ty jsou přizpůsobeny americkému stylu (např. uniformy připomínají vojáky války Severu proti Jihu). Objevují se prakticky jen tři barvy - černá, bílá a červená.
Český Hamlet je oproti tomu americkému komornější a temnější. Na první pohled je americké provedení barevnější, roztančenější. Je to prostě větší show. Jako příklad lze uvést scénu svatební oslavy královny Gertrudy s Claudiem. Patrná je výrazná změna scénosledu. Inscenace je tak bližší své Shakespearovské předloze. Přibyla také velice povedená videoprojekce reminiscence královské bratrovraždy.
Sebastian Arcelus (Hamlet) se s rolí vypořádal na výbornou. Na jevišti působí jistě a výrazně. Zvládl jak zpěv, tak hereckou stránku. Jeho americký kolega Cullen R. Titmas (Laertes) je ve své roli také velmi dobrý, hlavně po pěvecké stránce, nádherná barva jeho hlasu vynikne nejvíce v písni Sister (Sestro). Oba své náročné party zvládli s přehledem. Nelze si nevšimnout toho, že oba herci trochu vyčnívají svým charismatem nad ostatními účinkujícími.
Je třeba vyvrátit rozšířenou nepřesnou informaci, že ostatní role mají stejné obsazení jako v české verzi. Je to pravda jen zčásti, přednost dostali ti, jejichž angličtina je nejdokonalejší. Z neokoukaných tváří zaujme jako Horacio Petr Kutheil, který na sebe poprvé upozornil v Galileovi sólem v písni Loď pluje dál, rovněž alternoval jako understudy Inchofera.
Oproti české verzi Hamleta je původně Horaciova píseň Láska jenom láska změněna na duet Gertrudy a Claudia (Love only Love). Na druhou stranu píseň krále Claudia Dneska je naposled zpívá Horacio s Hamletem a potulnými herci (Today for the Last Time). Zvlášť po herecké stránce příjemně překvapuje Elin Špidlová (Gertruda), která debutovala na muzikálových prknech před dvěma lety právě po boku Janka Ledeckého jako Giana v Galileovi.
Janek Ledecký, který se začíná přehrávat do středních poloh, ztvárnil krále Claudia s ležérností sobě vlastní, což se bohužel částečně podepsalo na srozumitelnosti jeho anglické výslovnosti. Nahradil to však skvělými pohybovými kreacemi a v dramatických momentech i skvělým hereckým výrazem. Jeho pojetí role je mimo jiné originální tím, že není jednoznačně černobílé, jeho Claudius totiž není klasickým ztvárněním "všeho zla na jevišti", ale člověk, kterého láska ke královně přivedla až k bratrovraždě a ve strachu z prozrazení se zaplétá do dalších léček a nástrah.
Zde začíná výčet účinkujících, kteří se zhostili stejných rolí jako v české verzi. Dasha (Ofélie) je brilantní nejen pěvecky, ale dokáže i velmi dobře herecky oddělit počáteční zamilovanost a konečné bláznovství. Upozornila na sebe i Karolína Chytilová (Helena), která na jevišti působí křehce a přesto je nepřehlédnutelná. Richard Tesařík (Hrobník) zaujme především svojí angličtinou, kterou by od něj čekal jen málokdo. Obdivuhodný je rovněž Josef Laufer (Polonius), který i přes svůj věk stále ukazuje, jaký je na jevišti showman. Jeho taneční kreace by mu mohla kdejaká tanečnice závidět.
Na představení se do Prahy přijeli podívat i jeho američtí producenti, aby se na vlastní oči přesvědčili, jak působí na diváky. Ani vy si ho tedy nenechte ujít! Škoda jen, že chybí původně slibované titulkovací zařízení, takže ti, kteří nerozumí anglicky a ani neznají původní českou verzi, jsou odkázáni na internetovou formu scénosledu. Pozornost si nepochybně zaslouží i nové webové stránky muzikálu Hamlet, kde jsou mimo jiné k dispozici ukázky sedmi písní a také čtyři videoklipy ze zkoušek americké verze (nikoli z Kalicha, ale přímo z New Yorku).
Dalších sedm představení ( 30. a 31.8., 1., 7., 8., 9., a naposledy 10.9.) je připraveno jako bonus pro české diváky. Uvedena bude původní česká verze, ve které uvidíme Janka Ledeckého, Sabinu Laurinovou, Richarda Tesaříka, Pavla Zedníčka, Bohouše Josefa, Josefa Vojtka, Zdenu Studénkovou, Petru Janů, Ondřeje Hejmu, Janu Feriovou a další.
Jankovi Ledeckému se podařil husarský kousek, když dokázal se svým dílem prorazit až přímo do kolébky muzikálu, Ameriky. Čas ukáže, zda tam bude mít Hamlet alespoň tak velký úspěch jako v Praze.
Fotografie Michal Škvor, text Petra Gregorová a Antonín Krása
Komentáře k článku