V pražském Divadle Hybernia od letošního jara, kdy se konala premiéra, vtahuje diváky do svého mikrosvěta Ferda Mravenec. Tohoto chlapíka s mottem "Práce všeho druhu" si jistě pamatujete z obrázků Ondřeje Sekory. Známý příběh pro děti, který s humornou nadsázkou představuje společenství drobného hmyzu, vycházel začátkem 30. let minulého století v komiksové podobě na stránkách Lidových novin. Vznikl loutkový film i knižní zpracování. Jaká je jeho nynější muzikálová podoba?
Představení v Divadle Hybernia zčásti vychází z díla, které úspěšně uvádí Těšínské divadlo v režii Karola Suszky a s hudbou Leszeka Wronky již od roku 1994. Muzikál v Divadle v Českém Těšíně odehrál již úctyhodnou 618. reprízu, a podle slov vedoucí marketingu Těšínského divadla Dagmar Pavlíkové dokonce herec ztvárňující pavoučka Josef Bičiště nevynechal zatím ani jedno jediné představení! Pražské nastudování se od toho těšínského významně odlišuje, režisér Libor Vaculík přepracoval libreto a vzniklo i pět nových písní s texty Václava Kopty. Přibyly také dvě nové postavy, a to Kudlanka a Jepice. Nádherné, nápadité a barvami hýřící kostýmy pro muzikál vytvořil známý kostýmní výtvarník Roman Šolc.
Hudba Ferdy Mravence je žánrově rozmanitá a nepostrádá chytlavé melodie, o čemž svědčí i to, že během představení si dítě sedící v řadě za mnou s gustem prozpěvovalo titulní píseň "Jen si zpívej" společně s protagonisty na jevišti. Vedle jednodušších hudebních melodií nechybí ani náročnější písně s jazzovým, či tanečním nádechem. Beruška si tak jako lesní subreta zpívá v country-westernové úpravě "Moje krásné puntíky". Pavouček vstupuje na scénu ve velmi vydařené písni "Rozjedeme tu show", která okamžitě chytne diváka svými výraznými elektronicko-tanečními rytmy. Píseň graduje ve velkolepém stylu a dobře by se jistě vyjímala i na kterémkoliv koncertu pop-music. Také pro jepici, jejímž osudem je krátký život, tvůrci připravili písně vystihující i hudebně její charakter. Ploštice si svými dětmi stěžuje na svoji bídu ve skvělém songu doprovázeném tradičním smutečním maršem. Tuhle sympaticky depresivně laděnou píseň si je velmi snadné oblíbit. Škoda, že v divadle není živý orchestr, hudba by vyzněla daleko lépe.
Síla muzikálu, byť jde o pohádkový příběh primárně určený pro děti, spočívá v zajímavě vymyšlených charakterech postav, které podtrhují i skvělé kostýmy Romana Šolce. Jepice tak svůj růžový oděv i účes vymění za šedivou variantu, která symbolizuje její umírání. Ploštice zaujme vrstveným oblečením, jehož jednotlivé sklady mohou zdánlivě připomínat členitost krovek. Kudlanka ke své tradiční zelené barvě získala i zářivě červené kozačky a dlouhé rukavice, což jen zvýrazňuje její sex-appeal a není divu, že nemá nouzi o ženichy. Některé postavy pak získaly punkerskou či rockovou stylizaci, jako Pavouk či Masorád. Povedený je i Mravkolev se stříbrnými brýlemi na čele a metalickými odstíny na oblečení, které mu dodávají až futuristické vzezření. Jedinou výtku bych měla k až rušivě odlišnému pojetí stonožky. Její umělá hlava, pod níž se skrývá jeden z účinkujících, jakoby nezapadala do celkové výtvarné koncepce. Úplně by postačilo nalíčení herce, nebo zajímavá maska.
Scéna příjemně dotváří iluzi světa hmyzí říše, a možná si přitom vzpomenete na francouzsko-švýcarsko-italský dokument Mikrokosmos. Skvělé světelné efekty přispívají k poetické atmosféře. Zejména je to patrné na motýlech s křídly. Jejich barva je tak proměnlivá, že díky světelným odleskům dostávají zajímavý vizuální náboj. Navíc křídla slouží občas i jako plášť, pod nímž se lze schovat, nebo který lze podejít. Výborně jsou využity předscény. Projekce jsou uměřené, vkusně jsou využity například jemně se snášející digitální lístky růže. Zaujme například scéna s Beruškou tančící za oponou. Nasvětlení v jednom okamžiku slouží i k vytvoření pomyslného jezírka, do něhož Beruška málem spadne.
Perfektní herecké obsazení muzikál ještě povyšuje o další úroveň. Charismatickou a výraznou postavu se podařilo ztvárnit zejména Martinu Šemíkovi v roli Brouka Pytlíka. Jeho postava naprosto ovládá prostor a stává se tak jednou z hlavních person celého představení. Potěší i to, že charakter role je ozvláštněn specifickou „úchylkou“. Tenhle Brouk Pytlík je totiž nadšenec do filmů, a má tak díky tomu zvláštní pohled na svět a netradiční hlášky. Dobromyslnost a romantická zasněnost ho málem dovede do záhuby, když se rozhodne podlehnout svádění Kudlanky a chce si ji vzít za ženu. Martin Šemík dokáže i pobavit a jeho výkon patří k těm, která si zapamatujete i po skončení představení.
Lucia Jagerčíková byla v roli Kudlanky vynikající. Vtiskla jí charakter neodolatelné a přitom nebezpečné femme fatal. Mimikou a pohyby jí navíc přidala i na jisté svéráznosti až poťouchlosti. Její výstupy jsou vždy vítaným oživením na scéně. Naopak Ferda Mravenec v pojetí Vojtěcha Drahokoupila příliš nezaujme, ač je jedním z interpretů, který má z titulu hlavní postavy muzikálu dominovat. Není příliš výrazný, a i jeho postava nemá barvité charakterové vlastnosti, projevuje se v převážné většině jako prvoplánovitý „klaďas“, a těžko se s ním tak dokáže divák ztotožnit. Kateřina Herčíková v roli Berušky podává kvalitní výkon. Její Beruška je ale více maminčin mazánek, než slečinka s nosánkem nahoru. K Berušce, jak si ji pamatuji z knížek Ondřeje Sekory, patří spíše určitá povýšenost nad okolím.
Zato Marek Relich jako Pavouk zejména v písni "Rozjedeme tu show" je naprosto perfektní. Jeho vystoupení má tu správnou šťávu. Snad jen v závěrečné kreaci s obručí by se mohl do artistického kousku více opřít. Naprosto famózní je postava, která nezpívá a z výrazových verbálních prostředků jich má k dispozici pouze minimálně, a to Koník. Daniel Fajmon předvádí úžasné akrobatické kousky, a na jeho dynamické „skákající“ výstupy je radost pohledět. Je obdivuhodné, jak se vpodstatě vedlejší role dokáže v muzikálu prosadit. Na každé jeho proběhnutí po scéně se navíc divák vysloveně těší. Jeho výkon tím přispívá i k zábavnosti a vtipnému odlehčení scén.
Výborný výkon předvádí i Elis Ochmanová jako Jepice, která do postavy dokázala vnést něhu, velkou touhu i smutek nad nedostatečným časem na prožití lásky. Felicita Prokešová jako Ploštice je také vynikající. Dokáže z postavy vytěžit maximum, hereckými a pohybovými schopnostmi ozvláštňuje postavu i ve chvíli, kdy nezpívá. Každý, kdo jen trochu má sklon vidět občas svět černě, si navíc může dokonale užít její skvělé podání depresivní písně. Zaujme také Františka Stropnická jako Nevěsta Masoráda. Její song "Ferda à la carte" je hudebně i pěvecky výborné číslo, které má díky Ferdovu protestování, že jeho maso je těžko stravitelné, nádech až černého humoru. Navíc se celá píseň odehrává ve stylu perfektního tanga, a to ještě zvyšuje absurditu situace.
Muzikál Ferda Mravenec je vydařeným počinem po všech stránkách. Vzhledem k zaměření na dětského diváka si dovedu představit i více situační komiky. Určitá nevyváženost je jen mezi dějstvími před a po přestávce. Zatímco první polovina je víceméně laskavý příběh, druhá polovina je chvílemi možná až zbytečně děsivá a smutná. Jako celek ale muzikál potěší nejen dětského diváka. Vítaným zpestřením je i možnost se o přestávce i po představení s interprety v kostýmech vyfotit. Navíc, kdy se vám jen tak stane, že kolem vás v divadelním baru skáče Koník. Takový zážitek si nenechte ujít!
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Komentáře k článku