Rocková opera Klíč králů patří jednoznačně k nejkontroverznějším dílům české muzikálově - hudební scény v posledních letech. Jeho autoři, manželé Landovi - Daniel jako autor hudby, libreta, textů, aranží, sound designu a hudební produkce a Mirjam jako režisérka, již předem tipovali a doufali, že jejich dílo nenechá kritiky ani obyčejné lidi chladnými. Po roce a půl sledování a účasti na posledních představeních bych řekla, že se jejich představy naplnily. V mnoha ohledech to na mě působí, jako by přesně toto bylo jejich cílem.
Našli se tací, kteří muzikál jednoznačně odsoudili. Nebyli spokojeni s výsledkem, zvláště po velkém „humbuku“, který čas příprav před premiérou 10. října 2012 přinášel. Například vyhazování herců ze zkoušek, či dodávání písní na poslední chvíli. Naštěstí byli a jsou i tací, kteří přes toto všechno a v širším slova smyslu pochopili i hlubší záměr, který je v díle skryt, a se vší pravděpodobností měl být tím hlavním, co chtěli autoři světu sdělit.
Z Landovy dílny můžeme uvést kromě jiného muzikál Krysař, Tajemství, Touha a hudební drama Tajemství Zlatého draka. Nápady a myšlenky, ukazující se v některých těchto kusech jako by byly střípky, nápovědami, předehrami ke Klíči králů. Ten uzrával v autorově hlavě deset let. Konec konců fakt, že Klíč králů je pojat jako dvoudílný celek, také napovídá, že ještě není všemu „řešení a sdělení“ konec. Bohužel téma upozorňující a žalující současný svět a vládu určitých lidí a mocností je příliš vážné a široké. Stále se vyvíjí, takže jak se ukázalo, se těžko krotí do určitého času a myšlenek.
Fakt, že není vůbec jisté po derniéře prvního dílu - Kamene bohů 10. listopadu 2013, zda k pokračování dojde, je opět rozčarováním a vede k diskusím o smyslu Landova díla. Zasvěcení dokonce říkají, že k počátku psaní druhého dílu ještě ani nedošlo, ačkoliv to Landa osobně na premiéře slíbil přítomným lidem i novinářům. Pravdou je, že pokud by měly všechny kostýmy, dekorace, kulisy a technické vybavení skončit někde ve skladištích, bylo by právě těchto nádherných velká škoda. Na druhou stranu si nejsem jista, zda hlavní myšlenka už nebyla celá vyřčena v prvním díle a pokračovat by se muselo na úplně jiné téma.
Dovolte mi ale odlehčit od vážných myšlenek a podívat se na Klíč králů jako na představení Divadla Broadway, které si rozhodně našlo své diváky. A ti za ním přišli jako na výpravnou sci–fi/fantasy, rockovou operu či pohádku s politickým a ekologickým podtextem. Někteří byli zvědaví na Landovy nově stvořené písně, laděné většinou rockově, chvílemi až relaxačně a meditačně. Představení byla vyprodána. A já si myslím, že mnozí zúčastnění nebrali tento muzikál jenom jako práci, ale i jako realizaci vlastního já.
Mnohé diváky přilákaly nádherné, výpravné kostýmy Romana Šolce, prezentované veřejnosti na několika akcích a mnoha fotografiích, předcházejících samotnou premiéru. Zblízka jsem měla možnost docenit i precizní práci vizážistů a maskérů. Famózně byla provedena scéna Marka Holého a Zdeňka Flemminga. Souhra triků projekce, LED obrazovek, světla, zvuků vytvářela na jevišti atmosféru, která se chvílemi zdála, že bourá zdi budovy divadla a slévá prostor jeviště a hlediště v jediný. Jejich autoři mě při neustále měnících se podobách naprosto znehybnili na sedadle (podobně jako v Landově Tajemství).
Klíč králů se odehrává ve světě lidí, skřetů, elfů, upírů, ušounů, ptáků, skřítků a čarodějů. Zaslechla jsem v tomto směru názor částečné podobnosti s filmem Pán prstenů. Nemyslím si to, kulisy příběhu i děj samotný je jiný. Velmi zjednodušeně: děj vypráví o myšlení a chování různých postav a skupin v situaci, kdy vyschnou prameny životadárné vody, a všem hrozí smrt. Jediné prameny vlastní klan Skřetů, a ti díky nim hodlají ovládnout celý svět. Králové jednotlivých klanů musí dát dohromady své dovednosti, zkušenosti a síly, vydat se na cestu plnou překážek i velkých obětí, aby snad nakonec dosáhli z počátku nemožného – vody pro všechny přeživší.
Herci zvučných jmen i ti, kteří se k jejich zvučnosti zdárně přibližují, nezůstali svým výkonům nic dlužni. V mých očích bohužel jejich výkony zapadly ve víru vizuálních vjemů, přinášených využitím už výše popsaných efektů. Naopak vizuální efekty zachránily absenci zajímavého děje. Ten měl určitě vyjadřovat mnohá významná poselství, ale byl příliš táhlý a mnohdy zbytečně popisující bez dynamičnosti. Podobně jako písně, které byly zbytečně dlouhé, s častými repeticemi textu, který však už nerozvíjel prvotní myšlenku.
Lakonicky řečeno: opět se ukázala stará pravda, že méně bývá více.
Co napsat závěrem, po představení, kdy odcházíte z divadla jako já, naprosto fascinováni, překvapeni a rozladěni zároveň? Odpovědí je asi souhlas s první větou mého článku zahrnující slova „kontroverzní dílo“. Dočkáme–li se druhého dílu, myslím, že nebudou pocity jiné. Ti, kdo chápou život na tomto světě podobně jako Daniel a Mirjam Landovi, mi asi dají za pravdu.
Za nepříliš tradiční považuji, že se v muzikálu více než mnohých jiných objevují i dětští herci. I jejich role byly na hranicích příjemna a nepříjemna. Svítící kaštánek na hlavě bych také chtěla nosit. Zakrvácené obvazy už rozhodně méně. 9. listopadu 2013 bylo odehráno odpolední - pravděpodobně předposlední představení a po té večer představení derniérové. Naše fotografie byly pořízeny na obou dvou, takže můžete být společně s námi svědky vzácného úkazu - fotografií s několika alternacemi účinkujících mystického muzikálu Klíč králů.
Obsazení posledních představení :
Strig, Čaroděj – Tomáš Trapl
Grgh, Král skřetů – Jan Apolenář
Keksi, Král ušounů - Vilém Čok
Illa, Král vran – Jakub Šlégr
Karel, Král lidu – Henrich Šiška
Aren, Král jezer – Ondřej Izdný
Kelo, Král upírů – Marian Vojtko / Radim Schwab
Efine, Čarodějka podob – Barbora Chybová / Markéta Procházková
Královna skřítků – Berenika Suchánková
V dalších rolích účinkovali v představeních: Kryštof Bernat, Tomáš Hundža, Jan Kopečný, Radim Pátek, Markéta Bednářová, Eliška Ochmanová / Barbora Chybová, Michaela Zemánková, Petr Ryšavý, Martin Kalous.
V rolích skřítků: Max Mareš, Štěpán Köhler, Roxana Landová, Rozálie Landová, Adéla Kozelková, Christina Botorová, Emma Harrisová, Matěj Maleček / Sofie Gozonová.
Komentáře k článku