K sedmému kole reality show Robin Hood – Cesta ke slávě nastoupila naše osmička Robinů a Marian v plné sestavě, po velkém překvapení z minulého kola, kdy se nevyřazovalo. Všem bylo jasné, že tentokrát se určitě vyřazovat bude, a tak byla atmosféra opět o něco napjatější, než posledně. Kdo tedy postoupí do závěrečné bitvy a komu se sen o hlavní roli v muzikálu rozplyne těsně před cílovou páskou? V tomto dílu byli soutěžící postaveni před nesnadný úkol – měli předvést svá sólová čísla společně s company – tanečníky Divadla Kalich a dokázat, že dokážou udržet pozornost diváků na sobě.
Moderátoři představili účinkující, porotu a přivítali vzácné hosty z Divadla Kalich: Janu Paulů, Dalibora Gondíka a Báru Munzarovou. Nelu Boudovou, která seděla jen o řadu za nimi, moderátoři z nepochopitelných a trochu záhadných důvodů zcela opominuli. V hledišti nechyběli ani kolegové Míši Doubravové ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.
Jako první po svém medailonku nastoupil Laco Hudec se svou soutěžní písní „Donna“ z muzikálu Hair. Laco zpíval dobře, tančil pěkně, s company se shodnul, leč celkově na mě celé vystoupení působilo poněkud nepřesvědčivě, postrádalo větší razanci a revoltu, jakou si celý muzikál pro svůj obsah zasluhuje. Podobného názoru byla i porota, i když Gabriela Osvaldová podotkla, že kdyby viděla Lacův výkon v Londýně, byla by spokojená.
Martina Bártová se v tomto kole musela porovnat s písní „When You´re Good To Mama“ z muzikálu Chicago. Po jejím podání písně „Hello Dolly“, ve kterém přímo excelovala už v jednom z předchozích kol, se dalo očekávat, že jí dnešní píseň sedne jako ulitá. A skutečně, Martina nezklamala. Zpívala s plným nasazením, s lehkostí a šarmem, včetně nápadité a vtipné choreografie, kterou si aktérka skutečně užívala. Souhra a komunikace s company byla bezchybná, jen Ondřej Soukup si při závěrečném hodnocení posteskl, že by snesl „větší vyhození nožky“. Celkově vystoupení Martiny patřilo k nejlepším v tomto soutěžním večeru.
Viktor Polášek se objevil na schodišti v taláru a v prošedivělé paruce a zazpíval píseň „Soudce“ z muzikálu Touha. Zvládl své číslo bravurně, a to jak pěvecky, tak tanečně. Přestože porotou vybraná árie nepatří právě k těm nejlíbivějším, Viktor se úlohy zhostil se ctí, spolupráce s company působila celistvě a sehraně. Ján Ďurovčík ocenil, jak se Viktor dokázal vyrovnat s fyzickou náročností písně a obtížnou choreografií, Ondřej Soukup Viktora sice pochválil, ale zároveň si posteskl, že by si soudce představoval poněkud razantnějšího a rozhodnějšího.
Radka Pavlovčinová měla trochu nevýhodu v tom, že jí byla vybrána u nás celkem neznámá píseň „Suprice – Suprice“ z muzikálu Chorus Line Marvina Hamlische. Přes tento zdánlivý handicap se úlohy ujala s vervou a předvedla bravurní taneční i pěvecký výkon. Přes altové posazení Radčina hlasu tentokrát i falzety vyznívaly vyváženě. Po taneční stránce patřil Radčin výkon jistě k nejlepším za tento večer. Přes náročnou choreografii celé company dovedla Radka po celý výstup udržet pozornost na sobě a nenechala nikoho na pochybách, kdo je královnou tohoto čísla. Porotci se svorně shodli, že z Radky nemohli spustit oči.
Jan Kříž připravil divákům a porotě úžasnou podívanou zpracováním rock and rollu „Hot Patootie – Bless My Soul“ z muzikálu The Rocky Horror Picture Soul. Osobně mě velmi pobavila vtipná a velmi zdařilá parodie na Jacksonův Thriller, a to jak nalíčením aktérů, provedením kostýmů, tak hlavně svou choreografií. Jan Kříž předvedl po všech stránkách vyváženou kreaci, zpíval i tančil svěle, v company s přehledem dominoval a opět potvrdil, jak všestranným muzikálovým hercem je. Gábina Osvaldová Honzův výkon dokonce ocenila větou, že to byl nejzábavnější muzikálový výkon, jaký za svůj dlouhý život viděla… Ano, Honza pobavil, výborné číslo, nadhled, skvělá zábava. Klobouk dolů.
Eliška Ochmanová měla štěstí na výběr velice známé skladby „Does You Mother Know“ z muzikálu Mamma mia. Smůlu měla trochu v tom, že Honza, který zpíval před ní, nasadil laťku hodně vysoko. Navíc se nemohu zbavit dojmu, že u Elišky poněkud selhali i vizážisté a její kostým a líčení působily poněkud nevýrazně.
Přestože Eliška podala vynikající výkon jak pěvecky, tak tanečně a celé číslo působilo velmi kompaktně a zábavně, ani Ján Ďurovčík se nemohl ubránit dojmu, že byl Eliščin výkon „takový na půl žerdi“.
David Weingärtner si pro osmé kolo soutěže připravil píseň „Náš auťák“ z muzikálu Pomáda. Na jeviště vtrhl se zcela nepřehlédnutelnou vlnou na hlavě, což už samo o sobě bylo předzvěstí dobré zábavy. Ačkoli byl David během skladby tanečně stále mimo rytmus, svým neodolatelným charismatem a celkovým nasazením si dokázal okamžitě podmanit nejen diváky v sále, ale i celou porotu. Na pozadí sehrané company David dominoval a nikomu z diváků nedovolil, aby z něj spustil oči.
Přes svou déle trvající hlasovou indispozici, které si zvláště ve vyšších polohách nebylo možné nevšimnout, zpíval David výborně a za svou produkci sklidil zasloužený potlesk. Pobavil i porotu a Gábina Osvaldová si ve svém hodnocení neodpustila vtipnou poznámku: „Kdybych přišla na muzikál, a tohle jste předvedl, tak bych si nevšimla, že to je špatně.“ David svým vystoupením dokázal, že je osobností, která si i přes své taneční nedostatky dovede publikum získat.
Michaela Doubravová, přezdívaná „Vývrtka“, ohromila už svým velmi odvážným kostýmem a celkovou image – od vyzývavého spodního prádla až po mohutnou paruku a gigantické řasy podtržené výrazným líčením. Tentokrát si stylisté dali opravdu záležet. Míša se v tomto kole zkrátka proměnila z pubertálního diblíka na pořádnou dračici a do písně „Lady Marmelade“ z muzikálu Moulin Rouge se vložila výrazově i energeticky velmi dobře, evidentně inspirována klipem původní interpretky Christiny Aguilery. Míša tedy předvedla vizuálně dokonalé číslo, leč pěvecká stránka tentokrát za celkovým dojmem poněkud pokulhávala a kvalit vzoru neměla šanci dosáhnout. Ovšem při Míšině mladém věku a chuti na sobě pracovat se můžeme v budoucnu jistě dočkat ještě nějakých překvapení.
Jak moderátoři slíbili, hlasy z minulého i tohoto kola se sečetly a v následném rozcestí poslali diváci do dalšího kola opět čtveřici David, Martina, Honza a Míša a v duelu zůstali Laco, Radka, Viktor a Eliška. Obě děvčata podala velmi vyrovnaný výkon, a tak bylo rozhodování opravdu těžké. Eliška je na tom pěvecky trochu lépe než Radka, Radka zase vyniká po taneční stránce, je celkově výraznější a možná i přesvědčivější. Snad proto se producent Divadla Kalich Michal Kocourek rozhodl pro postup Radky.
U chlapců byla situace poněkud odlišnější. Laco už se v duelu ocitl již po třetí, a to nepočítám předchozí anulované hlasování. Už to by pro porotu mělo být signálem, že Laco u diváků zrovna neboduje. Viktor se naopak v posledních kolech neustále zlepšoval a dokazoval, že si místo mezi favority soutěže bezesporu zaslouží. Přesto všechno se Michal Kocourek rozhodl obětovat právě Viktora.
Vyřazení Elišky a Viktora je velká škoda a provázely ho slzičky jak soutěžících, tak i mnohých fanynek v publiku. S blížícím se finále je rozhodování o vyřazení stále těžší a v následujícím kole bude ještě hůř. Zbývající tři Robinové a tři Mariany budou příště zpívat duety s hvězdami Divadla Kalich. Nechme se tedy překvapit, jaké písně a jaké partnery tvůrci našim soutěžícím připravili.
Následná after party se tedy konala ve znamení loučení s Eliškou a Viktorem. Oba vypadnuvší soutěžící dostali příležitost naposledy ostatním zazpívat. Eliška si vybrala skladbu „Nebe to ví“ z muzikálu Johanka z Arku a svou labutí píseň podala tak fenomenálním způsobem, že vehnala slzy do očí všem přítomným, včetně samotného autora hudby Ondřeje Soukupa. Hluboce dojatý vyskočil k Elišce na pódium a věnoval jí předlouhé děkovné objetí beze slov.
Po frenetickém potlesku pro Elišku se přišel pokusit zdolat tuto vysoko nasazenou laťku Viktor. Se soutěží se rozloučil písní „One song glory“ z muzikálu Rent. I on dal do písně podobně jako Eliška vše, zpíval naplno a srdíčkem. Dokázal tak všem přítomným, že se v soutěži dostal tak daleko zcela právem a zaslouženě. Také potlesk pro Viktora nebral konce.
Poté následovalo ještě společné pózování pro fotografy, a pak už se popíjelo, ochutnávaly se různé lahůdky a mňamky, ale hlavně jako ostatně po každém finálovém večeru se povídalo, nezávazně klábosilo, ale i hodnotilo… After party si obvykle nenechá nikdo z těch, kdož mají se soutěží Robin Hood – Cesta ke slávě něco společného, ujít. Můžeme zde osobně potkat nejen všechny finalisty a jejich nejbližší, ale i samotné porotce a tvůrce muzikálu. Tentokrát dorazil i početný fanklub Míši Doubravové ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, a tak jste si mohli popovídat například s Oskarem - Martinem Písaříkem nebo s mladičkým hercem Martinem Holcem, který v seriálu ztvárňuje Marka Barnu. Musím přiznat, že v uvolněné a přátelské atmosféře se rivalové v konkurzu jako mávnutím kouzelného proutku proměňovali v dobré kamarády, kteří jsou jedna velká parta se smyslem pro legraci. Z přísných porotců a soutěžících se stávali vzájemně se respektující parťáci, kteří by měli již v době letních prázdnin stvořit a realizovat nový muzikál. Dle těchto signálů si troufnu odhadnout, že se mají diváci opravdu na co těšit!
Komentáře k článku