Dne 7. února již podruhé v divadle Broadway zazněly hlasy fanklubáků v doprovodu známých písní, ty ovšem tentokrát nebyly z představení Kleopatra, ale z představení Angelika, kterou měli možnost ve svém provedení opět předvést před očekávajícím publikem.
Představení bylo tentokrát převedeno do koncertní verze, která zahrnovala sólové a sborové písně z tohoto díla. Tentokrát jsme na jevišti mohli vidět již známé příznivce tohoto divadla, kteří měli možnost účinkovat v Kleopatře, ale také ty, kterým se poprvé nepoštěstilo, a tohle byla jejich první velká zkušenost.
Představení začínalo ve tři hodiny odpoledne a zájem byl opět velký. Hlediště se postupně zaplňovalo 
příbuznými účinkujících, jejich kamarády a zvědavci, kteří byli zvědaví, jak se dílo těmto zapáleným lidičkám povede. Podívat se přišli i Eduard Klezla a Tomáš Beroun, kteří pomáhali mladým zpěvákům se zdokonalením jejich pěveckých technik.
Do realizace představení se zapojilo mnoho lidí, 
kteří na jevišti nebyli vidět, přesto byli nepostradatelnou součástí a bez nich by se představení neuskutečnilo. Patřili mezi mě osvětlovači, maskéři, kostyméři, inspice, samozřejmě producent Oldřich Lichtenberg, vedoucí fanklubu Roman Janouch a mnoho dalších.
Účast na představení dokonce přislíbili i někteří zpěváci tohoto muzikálu, konkrétně Kamila Nývltová, Josef Vojtek, Ali Amiri, Jan Kuželka a Robert Kryl, což osobně považuji za velmi dobrý nápad a určitě bych ho znovu uvítala v případných následujících akcích.
A teď k samému představení. Protože to byla koncertní verze, jeviště bylo tentokrát strnulé, kulisy zůstávaly stejné od začátku do konce, točny se netočily a propadla nevyjížděly. Nedočkali jsme se tedy různorodých způsobů, jak se dostat na scénu, ale nikomu to určitě nevadilo, protože hlavní byly výkony účinkujících, kteří se nám představovali ve vypůjčených kostýmech a parukách umělců a jaksepatří nalíčení.
První písně Já povím to líp se dobře zhostila Pavlína Hanáková, která nás neošidila ani o taneční složku písničky. Od uvádění Kleopatry, kde si zahrála roli Oktávie, tentokrát zpívala více nahlas, a proto jsme si mohli více užít její pěknou barvu hlasu.
V další písni se po jejím boku představil Roland Minks, hrdý Caesar z Kleopatry, který hlavně při písni Snad měl bych jít dokázal, že umí velmi dobře zpívat a podle mě předvedl nejlepší mužský výkon.
Michaela Haniaková, druhá představitelka ze sedmi Angelik, nám svůj hlas naservírovala v písni Zásnubní terčet a za svůj výkon se určitě nemusí stydět, ba naopak. Jako její rivalka, madam Contoire, zazářila Jitka Heřmánková, která neměla se zpěvem vůbec problém a byla jí opravdovou rivalkou. A jako poslední se do této písně vložil de Peyrac Martin Paldus.
Představením nás svými výstupy pro pobavení prováděli Roman Janouch a Jan Kuželka, Roman si připravil některé hlášky navíc, s jinými mu zase musel pomáhat kolega a o to víc byly výstupy zábavné
a vždy se v hledišti ozýval smích.
Jako další na řadu přišli v písni Je to zázrak Petra Sofie Polcaro a Ladislav Junek, kteří byli na začátku možná trošku nervózní, nicméně ke konci písničky už byli celkem dobře sladění.
Peyrac je prý čaroděj nám zazpíval Vítek Bečvář spolu s Pavlínkou Hanákovou. Vítek opět obsadil roli,
kterou ztvárňuje Tomáš Trapl a Bohouš Josef, stejně jako v Kleopatře a opět předvedl slušný herecký a pěvecký výkon, stejně jako v písni Jsem vlastním pánem, kterou odzpíval suverénně.
Duet Naše láska trvá dál zazpívali Terka Kolaříková a Michal Beránek. Terka poté zpívala po boku
Vítka Bečváře árii „Svítá“.
V pár písních dostala prostor i taneční složka, kterou předvedla company Monika Kněžková, Věra Novotná, Míša Šlejmarová, Katka Novotná a Natálie Vondráková. Všechny si výstupy určitě užívaly a patřičně je zpestřily.
Lenka Marošová a Jan Honig si spolu zapěli duet Náhodná známost. Byli dobře sehraní a duet se povedl, stejně tak se povedla píseň Ať slova jen dál zní opět v podání rozdováděného Jana, při kterém se hlediště roztleskalo do rytmu.
Jako další Angelika se na jevišti objevila Helena Michaniklová v písničce „Vitriol“, kde uzavřela výhodný sňatek s Filipem Radovanem Vrablecem, který zprostředkoval Desgrez Vítek Bečvář. Protagonistům se píseň moc povedla. Helena se pak ještě objevila z písni A tak bože přání mám, kde zazářila.
Na příchod Antikrista chystání nám zazpívala Lenka Fialová přezdívaná „Fijalka“ která patří mezi ty, kteří si nezahráli v Kleopatře, a předvedla suverénní výkon, který patřil k těm nejlepším.
Tomáš Fiala ztvárnil krále slunce Ludvíka XIV. v árii Ne a ne, stále říká ne. V první půlce byl v refrénu rytmicky napřed, ale v druhé půlce vše napravil.
Po Janu Kuželkovi a Robertu Krylovi se jako další objevil na jevišti Ali Amiri, který s hrdou a nezlomnou Angelikou Lenkou Marošovou zazpíval Den jako den v doprovodu company a poté ještě zapěl árii Sultane Džahan, ke které sám složil text.
Jako poslední Angelika nám zazpívala Kamila Nývltová, kterou mnozí možná viděli poprvé a mohli si tak o ní a její Angelice utvořit úsudek, jestli ji zhlédnout v celém představení. Podle mě by určitě měli.
Poslední happyendovku zazpívali opět Lenka Marošová a Roland Minks, který sice ztvárnil postavu Nicolase, nicméně tato závěrečná píseň byla přidělena jeho a oba se postarali o sladké zakončení tohoto neobvyklého představení.
Po standing ovations znovu jako přídavek zazněl Zásnubní terčet, ovšem jako de Peyrac se ukázal Josef Vojtek. Po přídavku se ještě znovu pořádně zatleskalo, rozdaly kytičky od nadšených diváků a provedlo se společné foto účinkujících. Pak se hlediště postupně vyprázdnilo a všichni se určitě odebrali za svými povinnostmi s dobrou náladou a skvělým zážitkem. Držme palce, aby se tyto akce každý rok uskutečňovaly.
Celkový přehled hudebních čísel a účinkujících:
| Já povím to líp | Pavlína Hanáková (Angelika), tanec - Věra Novotná,Míša Šlejmarová |
| Lásko já jsem zoufalá | Pavlína Hanáková (Angelika), Roland Minks (Nicolas) |
| Zásnubní terčet | Michaela Haniaková (Angelika), Jitka Heřmánková (Contoire), Martin Paldus (de Peyrac) |
| Krátká vášeň záhy odezní | Jitka Heřmánková (Contoire) |
| Smutná svatební postel | Michaela Haniaková (Angelika), Martin Paldus (de Peyrac) |
| Geno a Stelin I., II. | Roman Janouch, Jan Kuželka (j.h.) |
| Je to zázrak | Petra Sofie Polcaro (Angelika), Ladislav Junek (de Peyrac) |
| Peyrac je prý čaroděj | Pavlína Hanáková (Angelika), Vítek Bečvář (Desgrez) |
| Naše láska trvá dál | Terka Kolaříková (Angelika), Michal Beránek (de Peyrac) |
| Svítá | Terka Kolaříková(Angelika), Vítek Bečvář (Desgrez) |
| Jak láska zdolá úskalí | Terka Kolaříková (Angelika), Roland Minks (Nicolas) |
| Snad měl bych jít | Roland Minks (Nicolas) |
| Doufám, že mi sílu Bůh dá | Michaela Haniaková (Angelika), Monika Kněžková (tvorba choreografie a tanec) |
| Pařížská lůza (company) | Monika Kněžková, Věra Novotná, Míša Šlejmarová, básník Špína - Roman Janouch |
| Náhodná známost | Lenka Marošová (Angelika), Jan Honig (Špína) |
| Ať slova jen dál zní | Robert Kryl (Gendére), Jan Honig (Špína) |
| Jsem vlastním pánem | Vítek Bečvář (Desgrez) |
| Vitriol | Helena Michaniklová (Angelika), Radovan Vrablec (Filip, Lorraine), Vítek Bečvář (Špína), Robert Kryl |
| Na příchod Antikrista chystání | Lenka Fialová, Helena Michaniklová, Robert Kryl company - Kateřina Novotná, Natálie Vondráková |
| A tak Bože přání mám | Helena Michaniklová (Angelika) |
| Ne a ne, stále říká ne | Tomáš Fiala (Ludvík XIV.), tanec - Monika Kněžková, Věra Novotná, Míša Šlejmarová |
| Lásko má, nech dál mě spát | Ladislav Junek () |
| Den jako den | Lenka Marošová (Angelika), Ali Amiri (Bachtiary Bej, j.h.) tanec - Kateřina Novotná, Natálie Vondráková,Věra Novotná, Míša Šlejmarová, nepoddajná dívka - Monika Kněžková |
| Sultane Džahan | Ali Amiri (Bachtiary Bej, j.h.), Věrka Novotná ( Aisha - tanec) |
| Poušť | Kamila Nývltová (Angelika, j.h.) |
| Mám skrýt pláč | Lenka Marošová (Angelika), Roland Minks (de Peyrac) |
Veronika Pacasová
FAN Angelika, pohled do zákulisí
Je krátce před polednem, neděle 7.2.2010,. V Broadwayské pasáži v Praze na Příkopech je srocený dav lidí, od sotva čerstvě dospělých, až po ty ve středním věku. Na co čekají a proč nesedí doma u oběda? Všichni vypadají klidně a přátelsky, takže demonstrace to být nemůže 
. A také že ne. Jedná se o skupinu členů FAN klubu divadel 
Broadway a Hybernia a jejich hostů. Právě bijí poledne, dveře divadla se otevírají a všichni postupně vcházejí dovnitř. Proč vlastně?
U schodů se skupina zastavuje a Roman Janouch, hlava místního fanklubu se ujímá slova “takže, kdo byli loni na Kleopatře již vědí a seznámí nováčky. Herecké šatny máte k dispozici, udržujte v nich pořádek. Přibližně za hodinu přijde technik a vizážistky s paní kostymérkou. Nejdříve budou mít jeviště k dispozici tanečníci, pak bude zvuková zkouška, postupně, podle toho, jak 
budete dostávat porty. Tak jdeme.“ Všichni scházíme dolů a míříme do šaten. My tanečnice, otrkané z loňské fanklubácké Kleopatry, již víme kam jít a usazujeme se v šatně č.3, která patří místní taneční company.
Rychle se převlékáme do tréninkového a svištíme na jeviště. Rychlé rozhýbání a vrháme se na jednotlivé tanečky. Mezitím dorazil i dvorní fotograf divadla Martin J. Polák, který se ujal režie dnešního koncertního představení. Postupně probírá s jednotlivými účinkujícími režijní připomínky, odchody, 
příchody a vůbec celkový pohyb po jevišti během představení. Navíc komunikuje s dorazivším technikem, domlouvá světla a nazvučení jednotlivých výstupů. Díky němu nemusíme své tance zkoušet podle notebooku.
Mezitím se v zákulisí postupně řeší kostýmy, účesy, líčení tak, aby bylo vše perfektně sladěné a odpovídající muzikálu Angelika, jehož koncertní verzi fanklub dnes chystá. 
Menší potíž mám s kostýmem na píseň „Doufám, že mi sílu bůh dá“, protože u ní se v originálním muzikálu netančí a já dostala tu báječnou příležitost, pokusit se na tuhle krásnou citovou píseň postavit choreografii. Paní kostymérka však nezaváhala a z fundusu vylovila přesně se hodící kostým, který mi navíc seděl jak ulitý. Horečné přípravy nabírají obrátky a zvuková zkouška na jevišti pomalu vrcholí. 
Patnáctá hodina, kdy máme vypuknout se nezadržitelně blíží.
Všichni jsou již v kostýmech a připravení, rozcvičení, rozezpívaní. Poslední domluva s technikem… hovor ze sálu značící, že opravdu nějací diváci přišli, utichá… zazní první tóny úvodní písně muzikálu Angelika a …
...jedem. Kupodivu se nedějí žádné zádrhely. Dokonce i hosté z hvězdných řad: Kamila Nývltová, Ali Amiri a Pepa Vojtek dorazili. Všichni jsou soustředění a pokud nejsou právě na jevišti, tak sledují jevištní dění na obrazovce u inspice. Čas ubíhá, každý ví kde má být a skutečně tam je, najednou je tu poslední píseň a nástup na děkovačku. Opět se slova ujímá Roman Janouch a vyslovuje poděkování lidem tzv. za jevištěm, bez nichž by představení nefungovalo. Následuje přídavek a po něm chvilka pro květiny od přátel a společné focení. Diváci se rozcházejí domů a my se z postav muzikálu Angelika převtělujeme zpět do civilu, balíme se, odcházíme s pocitem z fajnového zážitku a chodbami zní „ahoj, tak zase za rok“.
Monika Kněžková
Komentáře k článku