V úterý 11. listopadu 2025 jsme se v Divadle Hybernia mohli naladit na Vánoce. Konala se zde totiž premiéra slavného pohádkového baletu Louskáček, která začala v 19 hodin. Pojďte se s námi podívat na příběh plný kouzel, kde se každý z nás stane součástí napínavého příběhu plného emocí, magie, představivosti, lásky a snů tak, jak to ke Štědrému dni patří. Je celý tento příběh Klárky a její nejoblíbenější hračky Louskáčka pouze fantazie nebo skutečnost? Kouzelné baletní představení vás přenese z krásného prostředí Divadla Hybernia v Praze do světa fantazie, pohádek a romantiky. Přijměte pozvání na představení a nechte k sobě přitančit kouzlo Vánoc.
Příběh baletu se odehrává přímo o Štědrém večeru. Dřevěný louskáček na ořechy v podobě vojáka, kterého dívka Klárka dostane jako dárek od svého kmotra, oživne, a stane se z něj princ Louskáček. Seznámí se s Klárkou, společně s dalšími vojáčky bojují proti myším a Klárka hozením střevíčku přemůže dokonce samotného Myšího krále. Po boji vezme Louskáček Klárku na cestu, nejdříve do pohádkově zasněžené země, poté do Sladkého království. Tam potkají Cukrovou vílu a užijí si oslavy plné hudby a tanců. Děj Louskáčka končí probuzením Klárky doma pod vánočním stromkem. Klárka zjišťuje, že to všechno byl jen sen.
Vychutnejte si s námi před Vánoci povídání o jednom kouzelném příběhu a historii hračky, která jej inspirovala. Louskáček už je dlouho součástí vánoční estetiky. Ale jak k tomu došlo? Kde se Louskáček vzal a co jej proslavilo? Vojáčci-louskáčci, kteří se ale ve skutečnosti k louskání ořechů použít nedají, se v podobě vánočních dekorací dostávají v posledních letech i do českých a slovenských domácností. Co, nebo kdo je louskáček ve skutečnosti? Mohli bychom se domnívat, že je to další uměle importovaná tradice. Ale odkud? Ze Západu? Nebo z továren „made in China“? Pravdou je, že louskáčci jsou ve Střední Evropě mnohem víc doma než kdekoliv jinde.
Začalo to v Krušných horách, na jejich německé straně, kde lidoví řezbáři vyráběli louskáčky, kteří měli tvar lidské postavy. Králové, princové, vojáci… Všichni měli výrazné zuby a vedle toho, že tenkrát byli ještě funkční a užiteční v kuchyni, sloužili také jako talismany, které měly do domů nosit štěstí a vyhánět z nich zlé duchy. Obchodníci pak tyto předměty rozvezli po Evropě a v 19. století už byly oblíbenou součástí vánočních trhů. A jak vlastně příběh Louskáčka vznikl? Vůbec poprvé se Louskáček dostal do knížky v roce 1816. Příběh v knize Louskáček a Myší král napsal německý romantik E. T. A. Hoffmann, ale o 30 let později jej pro podstatně širší publikum převyprávěl sám Alexandre Dumas starší, vedle této varianty Louskáčka autor mj. Tří mušketýrů a tehdejší literární celebrita.
Když ale skočíme v čase a prostoru – do Ruska na konci 19. století. V prosinci 2024 to bylo 132 let od chvíle, co tam měl roku 1892 premiéru balet Louskáček. Tato baletní pohádka Louskáček s hudbou Petra Iljiče Čajkovského je dodnes rovněž neodmyslitelně spjata s Vánocemi a adventní atmosférou. Pro Čajkovského to po úspěchu baletů jako Labutí jezero nebo Spící krasavice byla práce tak trochu na zakázku. Také proto se s ní zpočátku trápil. Na choreografii byly navíc kladeny velmi přísné požadavky. Libreto baletu Louskáček vycházelo jak z Hoffmannovy, tak z Dumasovy předlohy. Čajkovskij skládal dál i přes to, že pracovně odcestoval do Ameriky a zažíval i osobní trápení, spojené se smrtí své mladší sestry.
Věděli jste, že poprvé mimo Rusko se balet Louskáček hrál roku 1908 v Praze?! Je dobře, že Petr Iljič Čajkovskij ve své snaze nepolevil. První kritiky kupodivu nebyly moc příznivé, ale příběh Louskáčka se tak dostal do ještě širšího povědomí a balet a hudba z něj se dodnes hrají po celém světě. A nyní konečně dorazil Louskáček i do pražského Divadla Hybernie v Praze. Představení uvidíte v podání studentů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy pod uměleckým vedením ředitelky MgA. Pamely Morávkové. Kdo máte rádi balet, vánoční pohádky a hudbu Petra Iljiče Čajkovského, neváhejte a přijdte se na Louskáčka podívat, určitě si přijdete na své.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Hudba | Petr Iljič Čajkovskij |
| Choreografie | Jiří Horák |
| Realizace kostýmů | MgA. Oldřich Vojta, DiS. / Zuzana Demjan / kostýmní fundus TKHMP |
| Multimediální vizuál | Nataliya Grimberg |
| Nastudování | pedagogové TKKHMP |
| Světla | Tereza Szentpéteryová |
| Zvuk | MgA. Jan Pták |
| Inspice | Daniela Kalvodová |
| Klárka | Marta Yoshimoto |
| Malá Klárka | Zlata Zhara |
| Louskáček – princ | Albert Schmidtmayer |
| Malý Louskáček | Matěj Skočdopole |
| Tatínek / Kouzelník | Adrian Štěrba |
| Maminka / Víla Vánoc | Emma Vaninetti |
| Franz | Petr Cimmermann |
| Harlekýn | Matěj Skočdopole |
| Kolombína | Sophie Porkert |
| Maur | Filip Egert |
| Myší král | Vladyslav Chepulia |
| Myší sólo | Sophie Porkert a Filip Egert |
| Vločky sólo | Tatiana Vacíková a Viktorie Zelinková |
| Španělský tanec | Sophie Porkert, Adam Horňák a Jan Kříž |
| Arabský tanec | Ela Marie Platilová a Adam Štěrba |
| Trepak | Agáta Vohradníková, Ela Zemanová a Vladyslav Chepulia |
| Čínský tanec | Natálie Čřepová a Adam Bašista |
| Pastýřský tanec | Laura Kroupová, Ksenila Verkhniatska a Tomáš Heřmanský |
| Květinový valčík sóla | Klára Janovská, Tatiana Vacíková, Adam Bašista a Jan Kříž |
| Děti, myši, vojáčci | studenti 1. – 3. ročníku |
| Vločky, valčík, arabský tanec | studenti 5. – 8. ročníku |


















