Vážení čtenáři našeho muzikálového serveru,
přiblížil se závěr roku 2009 a s ním přichází i jeho rekapitulace. Uplynulý rok byl především plný různých hudebních událostí, byl plný premiér, ale mnoho představení skončilo derniérou. Mnozí lidé, kteří mají rádi různé muzikály, si zahráli své vysněné role – některým to šlo výborně, některým to naopak nešlo. Ale přesto našli odvahu, aby na prkna, která znamenají svět, vstoupili.
Přeji i Vám, lidem, kteří máte hudební divadlo rádi, aby i rok 2010 byl pro Vás rokem změn, ale vždy k lepšímu, aby Vám přálo štěstí a byli jste zdraví.
V roce 2009 přinesl náš tým pro své čtenáře přes 400 článků (167 aktualit, 158 recenzí, 54 koncertů a akcí, 4 zahraniční články, 6 recenzí nosičů, 7 soutěží (začali jsme s nimi až v září), dva Editorialy, a přes 10.000 fotografií a několik videí.
Jaký byl rok 2009?
Leden - hned začátkem měsíce jsme mohli spatřit muzikál Kleopatra v podání členů fanklubů divadel Broadway a Hybernia.
Únor – dlouho očekávaný návrat slavného českého muzikálu Dracula byl velmi úspěšný. Praha zažila návrat skupiny ABBA v koncertní show ABBA the Show, Brno zažilo premiéru muzikálu Bídníci a Plzeňské divadlo J. K. Tyla zažilo návrat Vévodkyně z Chicaga.
Březen – muzikál Mona Lisa se představil veřejnosti a sklidil velké ovace. David Uličník byl Tenorem bez fraku, Bára Basiková vystoupila ve svém posledním recitálu (před porodem), Frank Wildhorn si přijel zkontrolovat Carmen, proběhlo znovuotevření divadla Milénium, a na scéně MDB proběhla premiéra slavného muzikálu Evita, fanklubáci z Black Velvet měli svou premiéru v muzikálu Kleopatra.
Duben – Muzikál Thriller se představil i v Praze, Johanka z Arku uzavřela konkurzy a začala zkoušet, opereta Polská krev se představila na tiskovce - stejně jako připravovaný muzikál Je třeba zabít Davida. Poslední dubnovou, tedy svatojakubskou noc, se představil nový český muzikál Kladivo na čarodějnice.
Květen – muzikál Němcová! oslavil rok uvádění, Touha přivítala 50.000 diváka, Plzeň uvedla muzikál Hledá se muž Zn. Bohatý, lyrikál Kudykam se představil v knižní podobě. Muzikál Baron Prášil hledal své hvězdy v konkurzech, do Prahy dorazila Budapešť na operetní koncert, a muzikál Carmen oslavil stou reprízu.
Červen – slovenský hiphopový Príbeh ulice dobyl Prahu, v Brně se konala premiéra muzikálu na motivy severské balady Singoalla, Mona Lisa získala dva měsíce po své premiéře Zlatou desku. Carmen přivítala 100.000 návštěvníka. Šachmat a Nikita se představili veřejnosti v divadle Hybernia. Muzikál Němcová! měl svou derniéru.
Červenec – premiéra muzikálu Romeo a Julie na zámku Hluboká měla obrovský úspěch.
Srpen – Již po jedenácté se první sobotu v měsíci konala Noc na hradě Houska, zatímco poslední den tohoto měsíce se sešly Královny popu na Karlštejně.
Září – Divadlo Kalich oslavilo 10 let na scéně, Daniel Hůlka zapěl s Evou Urbanovou na Noci v Opeře, Johanka z Arku oslavila svůj návrat, Polská krev se premiérově představila v Karlíně, Dracula oslavil své 100. uvedení, Bílý Dalmatin se představil dětem – premiérově v Kalichu. Dáma s kaméliemi měla derniéru.
Říjen - Mona Lisa oslavila také stovku, Carmen zase rok uvádění. Muzikál Mozart! měl na scéně MDB svou premiéru, při níž si Jan Ježek poranil prsty u nohy. Lyrikál Kudykam se představil na scéně Státní Opery Praha, Jiří Suchý si zahrál v Lysistratě. Na koncertě Bona Mente Monika Absolonová a Vlasta Horvát představili krásný duet Bona Mente.
Listopad – Príbeh ulice si zahráli i čeští herci, očekávané Děti ráje překvapily svou premiérou, Robin Hood z Kalichu se představil novinářům, Dracula pokřtil své DVD, Obraz Doriana Graye měl derniéru. V Mladé Boleslavi se ke sto letům představil stoletý Dědeček automobil, v Brně – ve stejný den – Spring Awakeing.
Prosinec – Dáma na kolejích přijela do Plzně, Mona Lisa se rozloučila s diváky, Johanka z Arku křtila CD a představila Johanku Radku Špáňovou. Úspěšné koncerty měli Marián Vojtko, Radka Fišarová a Daniel Hůlka. Obraz Doriana Graye představili Zrnožrouti. V Praze se představily Pornohvězdy, v Liberci se představila Sugar s Janem Křížem a sourozenci Gondíkovými, v Čardášové princezně zase Maďar Tamás Földes jak Feri Bacsi. Členové FK Broadway a Hybenia zazpívali na vánočních trzích, Martin France připravil Dárek pro Tebe – koncert pro FOD. Muzikál Dracula měl derniéru.
Jak vidíte, byl to rok plný muzikálových událostí, a u většiny z nich jsme nechyběli.
Radost z naší dobře odvedené práce nám však kazí takzvaní „fandové“. Ti – na rozdíl od fanouška – jsou pro věc zapáleni natolik, že se snaží udělat cokoliv pro to, aby dílu/umělci/produkci pomohli. A to i v případě, že jsou jediní, kdo si myslí, že jejich pomoc bude vítaná. Ač mají rádi různá díla, mají jednu společnou věc: jdou přes mrtvoly. Jsou dvojího druhu: bloger a propagátor.
Typický bloger by mohl vypadat takto: návštěvníkovi muzikálu se dílo zalíbí, a tak se rozhodne o něm napsat. Založí si stránky (blog), napíše článek plný faktických i stylistických chyb a vystaví ho. Dá echo svým kamarádům, aby se na stránku podívali a kladně ohodnotili, neboť on udělal před týdnem na jejich stránkách totéž. Vzájemně si tedy zvyšují rating a ujišťují se vzájemně o své dokonalosti. A samozřejmě i o díle samotném. Po nějaké době zjistí, že návštěvnost stránky je malá, a to kvůli tomu, že tam chybí obrazový materiál. Ihned začnou zuřivě hledat na internetu, postahují, co se dá (bez ohledu na nějaká autorská práva) a metodou Copy&Paste si do svého blogu nakopírují články, fotky, videa, mp3…
Jelikož kromě oficiálních stránek daných muzikálů jsou v česku jen tři servery, mapující tuto oblast, zavítají také k nám. Najdou zde hodně materiálu, který si buď jen vystaví, anebo ještě hůře – upraví po svém. Výsledek pak pyšně vystaví a čekají… Na co vlastně? Možná ani oni sami nevědí. Možná čekají pochvalu, jak jsou dobří, když někomu ukradli jeho dílo, zohyzdili ho (bohužel, většinou) a nejlépe ho začali vydávat za dílo své vlastní.
A protože je internet malý, původní autoři se za čas dozví, že jejich dílo někdo ukradl, upravil a začal vydávat za své. Ti pak samozřejmě zareagují a nebývá to příjemná reakce. Bloger se rychle vzpamatuje a článek, fotku či video rychle smaže. Většinou – aby neztratil svou tvář před kamarády – se slovy „… stejně to bylo blbý…“. A rychle hledá další objekt, kde by se mohl blýsknout svými „schopnostmi“.
Druhým typem je propagátor. Ten se dokáže dostat na představení, kde je oficiálně povoleno fotit či točit a náležitě toho využije. Pořídí si fotky, video, mp3… Ty pak doma zpracuje – co na tom, že většinu materiálu by profík vyhodil do koše. Takovýto materiál – pokud možno v co největším objemu – vystaví na web pro ostatní „fandy“. Při kritice jejich díla se schovávají za prohlášení „… lepší něco než nic…“, zcela ignorujíce fakt, že dílo lépe propaguje dobrý materiál než… ! Jak to říci slušně?
Oba typy mají jedno společné: myslí si o sobě, že jsou středobodem vesmíru, že vše co dělají, dělají nejlépe na celém světě, všechno vědí nejlépe… prostě brouci Pytlíci.
Naštěstí je tu i spousta Ferdů Mravenců, kteří jsou skromní, pracovití a hlavně pokorní, protože již poznali pravý význam slov, které jsou připisovány Sokratovi: „Vím, že nic nevím“. Nemají totiž zapotřebí se cpát do první řady: oni v ní již jsou, i když nyní nejsou třeba vidět.
Do nového roku (protože myslím celý rok, je správně písmenko n malé) přeji našim čtenářům, aby potkali co nejméně brouků Pytlíků, a naopak spoustu lidí, kteří budou vědět, než těch, co si jen sami myslí, že vědí! A my si přejeme, abyste nás četli, rádi se k nám vraceli. My se vždy snažíme, abyste zde nalezli hledané informace.
A nevěřte fámám, že budeme končit, slučovat se či jinak měnit status quo! Naopak, připravujeme další, velmi zajímavé projekty! Máte se na co těšit!
