Blíží se večer, dalo by se říci jako každý jiný. Ale dnes tomu tak není. Alespoň pro většinu hostů. Před budovou se pomalu scházejí hosté, zdraví se a povídají si v různých skupinkách. Zapadající slunce zdůrazňuje krásu dámských rób i obleky či fraky přítomných pánů. Spousta různých celebrit, fotografů, kameramanů a samozřejmě i červený koberec. Všichni se usmívají, a pomalu míří po rudém koberci ke vchodu do budovy, kde se dnes koná nezapomenutelný ples.
PLES UPÍRŮ!
Legendární rakouský muzikál Michaela Kunzeho a Jima Steinmana inspirovaný ikonickým filmem Romana Polanského z roku 1967 (a na stejné téma, i když zcela jinak pojaté a zpracované látky v českém filmu Svatba upírů z roku 1993) se po osmi letech vrátil na prkna Divadla Goja Music Hall. Dlouho očekávané znovuuvedení je tedy zpět, a snad se opět dočká stejného úspěchu jako v předchozím uvedení v letech 2017 - 2018. Někteří účinkující vstoupili - a nutno dodat že úspěšně - do stejné řeky (např. Natálie Grossová v roli Sáry), ale potkáme zde i nové tváře.
V muzikálu mladý student Alfréd společně se svým obdivovaným profesorem Abronsiusem zavítají ve sněhové vánici do zapadlé vesničky v Transylvánii, a v místní hospodě je zachrání od jisté smrti ve sněhových závějích. Profesor, posedlý existencí upírů, věří, že je na správné stopě. Alfréd se v hostinci zakouká do dcery hostinského Chagala Sáry. Na tu má však ze zcela jiných důvodů zálusk hrabě von Krolock, který ji pozve do svého temného zámku na ples. Od té doby je dcera hostinského ovšem nezvěstná.
Alfréd s profesorem se Sáru vydají hledat, ocitnou se tak u samotného hraběcího zámku, kde se střetnou s hrabětem. Ten je pozve dál, Alfréda seznámí se svým synem Herbertem. Při prohlídce zámku oba návštěvníci objeví kryptu, kde za bílého dne v rakvích hrabě se synem spí. Na následném plese se snaží Sáru dostat pryč a společně uprchnout, hrabě však stačil Sáru kousnout, ale profesor při tanci zjistí, že je stále živá. A tak díky lsti, kdy společně udělají kříž, prchnou. Útěk zasněženou krajinou tak dává naději. Profesor si zapisuje poznámky, Sára s Alfrédem si padnou do objetí. Vypadá to na happy end, ale… to uvidíte až na vlastní oči!
Dílo je kouzelné samo o sobě - asi proto, že si z upířích hororů dělá legraci. Nicméně skvělá hudba, výborně vypointovaný a vtipný příběh, náročné choreografie - to jsou hlavní ingredience pro úspěch díla. Hudební nastudování pod taktovkou Michala Macourka a orchestrace jsou v případě Plesu upírů dobře zvládnuté. Jelikož se muzikál neopírá jen o sólové zpěváky, ale důležitý je i sbor a jeho srozumitelnost, je skvělý zvuk zásadním předpokladem - ten se oproti minulosti velmi zlepšil, za sebe mohu říci, že srozumitelnost je v tomto uvedení velmi dobrá.
Původní choreografie, které vytvořila Leona Qaša Kvasnicová se podařilo zachovat, jen místy obohatit o nové prvky a někdy trochu upravit, aby získaly větší dynamiku. Propracovaná jsou především velká taneční čísla, jako je tanec v hospodě u Chagala, tanec kostlivců nebo první ples Sáry na zámku. Režie se ujal jako před lety Radek Balaš, který se poměrně přesně držel pojetí z rakouské inscenace, nicméně přispěl i několika zajímavými nápady. Například nástupy některých účinkujících přes hlediště, takže si ti, kteří sedí nejblíže spodním schodištím, si mohou prohlédnout kostýmy a masky.
Zajímavé, byť netradiční jsou kostýmy - ty jsou opět z dílny Romana Šolce, který dokázal dobře vystihnout dobu i charaktery postav. Kostýmy jsou propracované, v mnoha případech velmi dobře vystihují charakter a leckdy symbolicky i povahu či charakter role. Například Sára v bílých šatech, vyjadřující nevinnost, ale když odchází na hrad, má rudý šál, symbolizující hřích - resp. krev. Koukol - který je oddaným sluhou hraběte Krolocka, je ve svém kostýmu natolik ohyzdný, že z něj jde strach, přesto dokáže svým jednáním vyvolat salvy smíchu.
První část je celkově pozvolnější, spíše diváka seznamuje s prostředím a jednotlivými účinkujícími, což je dobrým kontrastem k té druhé, temnější a dynamičtější s několika vynikajícími scénami a opravdu silným závěrem. Např. scéna „Carpe noctem“, kde je místy hudba až rocková - v této scéně (a nejen v ní) excelují sóloví zpěváci, ale hlavně pěvecká company. Opakem je lyrická píseň „Chvíle tvá“ - nádherný romantický duet, ve kterém se Sára vyznává ze své nejistoty před dalším krokem do neznáma. A právě v této písni oba premiéroví interpreti zazářili.
Jak je známé všem, kteří už muzikál v minulosti - ať v německém nebo rakouském nastudování, či třeba zde v GOJA - mohli vidět, nebo třeba jen sledovali zprávy z příprav, znovuuvedení se opravdu povedlo. Velkolepou výpravu, kostýmy a masky, jak produkce před premiérou slibovala - tak vše je zvládnuto na výbornou. I projekce, které doplňují dění na scéně, jsou dobře udělané a v rámci děje funkční. O zásadní část všech upířích masek - upíří zuby - se postaral Roman Šmucler a tým kliniky Asklepio, kteří je vyrobili každému z účinkujících na míru.
Nové tváře nejen pěvecké ale i taneční. Šanci zazářit v premiérovém představení dostal od producenta Františka Janečka muzikálový herec a zpěvák Dušan Vitázek (role hraběte von Krolocka), a právě on je pro pražského diváka zatím neokoukaná tvář. Předem avizovaný Marian Vojtko se těsně před premiérou po patnácti letech s Gojou rozloučil, proč tomu tak bylo, je pouze mezi ním a producentem Janečkem. Podle zákulisních informací tentokrát za to může Marián, který po producentovi vyžadoval premiéru, ač často na zkouškách chyběl. Jak to dopadlo, už všichni víme. Marián premiéru ani další představení hrát nebude, a premiérové publikum překvapil právě Dušan svým herecky i pěvecky vyzrálým projevem.
Kdo na návrat tohoto díla čekal jako já, tak si ho rozhodně nenechá ujít. Na Ples upírů bych ráda pozvala ale všechny, kteří ještě tento muzikál neviděli, ale mají rádi upíří tématiku, skvělou hudbu, výborné herce a zpěváky a k tomu rádi tančí, neboť tento muzikál má vše výše popsané v sobě. Jistě budete překvapeni temným příběhem plným vroucí lásky, se zajímavým koncem - tak dlouho neváhejte.
Plesová sezona právě začala, stojí za to se jí zúčastnit, ale nazpomeňte si s sebou raději vzít hodně česneku!
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Hrabě von Krolock | Dušan Vitázek |
| Sarah | Natálie Grossová |
| Profesor Abronsius | Lukáš Adam |
| Alfréd | Lukáš Randák |
| Herbert von Krolock | Tomáš Vaněk |
| Chagal | David Uličník |
| Magda | Michaela Nosková |
| Rebecca | Renáta Podlipská |
| Koukol | Jindřich Nováček |
| Taneční sóla | Michal Klohna (von Krolock) |
| Christopher Paul Rossouw (Alfréd) | |
| Sofie Koldová (Sarah) |






















