Monika Absolonová se i přes čtyři vydaná alba zapsala do povědomí diváků a posluchačů až účinkováním v muzikálech na prknech Divadla Broadway. My vám s ní přinášíme rozhovor nejen o Třech Mušketýrech.
Jak Vám vyhovuje autorská dvojice Michal David - Lou Fanánek Hagen?
Michal David mi vyhovuje, protože to byl on, kdo mne do showbyznysu přivedl. A jestli mám nějaké výhrady, tak to jsou moje soukromé, které si s ním vyříkám.
Fanánek je fajn, akorát občas se nám pomstil tím, že dal na malé úseky hodně textu. Takže občas jsem ho chtěla zabít :-)
Jak často Mylady hrajete?
To Vám můžu říct skoro přesně. V listopadu 6x, v prosinci 9x, v lednu 7x, v únoru 11x… Poměrně bych měla hrát 40 %.
Jak se Vám hraje ve velkolepém kostýmu Mylady?
Už jsem si zvykla. Jsem hrozně vděčná za pochvalu, že umím nosit kostým, kterou mi složil Zdeněk Troška.
A jak se Vám jako Mylady chodí na dvanácticentimetrových podpatcích?
Ty jsou na hovno. Klidně to tam napište, protože to se jinak říct nedá. Nejsem v civilu zvyklá nosit podpatky a představte si, že musím chodit po točitých schodech, lezu po žebříku, navíc všechny kostýmy jsou strašně dlouhé. Není to příjemné. Na jevišti jsou navíc železné kolejnice, například tohle má Mylady z popravy, podívejte… (Monika si vyhrnuje nohavice a ukazuje modřiny na holeních a kolenech)
Kdybyste si mohla vybrat, chtěla byste si v muzikálu Tři mušketýři zahrát ještě nějakou jinou roli než Mylady?
Ne, nechtěla. Snad jen kdybych si opravdu mohla vybrat, tak jedině kardinála Richelieu, má nejlepší písničky :-)
Původně jste měla roli Mylady alternovat s Ilonou Csákovou, podobně jako roli Kleopatry…
Ilona měla hrát Mylady i královnu Annu a nakonec odmítla obě role. Z jakých důvodů, to nevím. A i kdybych věděla, tak to jsou její důvody. Říkala jsem jí, že mě mrzí, že tu s námi není, protože mám Ilonu ráda a musím říct, že ty alternace, které jsem zažila na Kleopatře (s Bárou a s Ilonou), byla ta nejpříjemnější práce vůbec. Nebyla tam žádná řevnivost, žádné naschvály, snažili jsme se vycházet vstříc, což bylo fajn.
Jste jedna z nejobsazovanějších muzikálových hereček. Jak stíháte účinkování v několika různých představeních?
Nemám pocit, že bych byla nejobsazovanější. Spíš mám štěstí, že v Divadle Broadway jsem od začátku. Kleopatra mi hodně pomohla. Nejen muzikál, ale hlavně diváci. Vždyť jsem hrála třetí premiéru, nebyla jsem ta jednička. Hrozně mi pomohli diváci, kteří si kupovali lístky a říkali: "Hele, mně se líbí ta Absolonová." Jsem vděčná, že jsem se dostala do povědomí.
Potom přišli Rebelové a díky nim jsem dostala nabídku na hlavní roli v Noci na Karlštejně, a za to jsem také strašně vděčná. Jednak je v Hudebním divadle v Karlíně živý orchestr, je to nová zkušenost a můžu si zazpívat "Lásko má, já stůňu". Kvůli téhle písničce jsem roli Elišky vlastně vzala, ale až potom jsem zjistila, že je to její jediná píseň a byla jsem až zděšená, kolik tam je činohry.
Jste nucena z časových důvodů nabídky na některé role odmítat?
Mrzí mě, že jsem musela odmítnout roli Lucy v muzikálu Jekyll & Hyde. Člověk nemůže sedět na deseti židlích, to prostě nejde. Už před několika lety jsem si řekla, že tři muzikály najednou jsou strop. Momentálně hraju v Noci na Karlštejně, ve Třech mušketýrech a v Kleopatře (v Bratislavě). Navíc vystupuju jako sólová zpěvačka, baví mě zpívat třeba na plesech. Takže například vloni jsem měla jen 15 dní volna, za celý rok!
Který typ role se Vám hraje nejlépe? Důstojná postava jako například královna Kleopatra nebo mrcha Mylady?
Mně se třeba moc dobře hrála Lorraine v Draculovi, mohla jsem tam ztvárnit tu proměnu. V první půlce je Lorraine ještě trochu naivní dívka, v druhé polovině je zhrzená žena. A je to jediná role, ke které bych se ráda vrátila. Osudová je pro mě ale Kleopatra. Ta trpí ranami osudu mnohokrát.
Děkuji za rozhovor.
Taky děkuji, hezký večer.
Fotografie Michal Škvor, rozhovor Antonín Krása
Komentáře k článku