Hlas Jany Musilové znají fanoušci sci-fi hlavně z dabingu Dany Scullyové ze seriálu Akta X. Ovšem ti, co ji znají pouze v této roli, o hodně přicházejí. Jana Musilová totiž výborně zpívá. O muzikálu, dabingu i šansonu jsme si povídaly po generálkách revue Jiřího Suchého - Kdyby tisíc klarinetů. Zde Jana hraje mnohovrstevnatou roli Stelly.
V první polovině je Stella taková dračice, která se vrhá na chlapy a v druhé polovině zase star, která je zvyklá na záři reflektorů, která ta poloha je Vám bližší?
Já se musím přiznat, že se mi více zalíbilo v té první poloze, kde mám boty, takové odporné zdravotnické, chodím shrbená, vystrčené břicho, to je prostě pohoda. Ale zvykla jsem si na to natolik, že pak když se mám najednou narovnat a hlídat si záda v druhé půlce, musím se na to více soustředit. Hlavně hlasově jsem dole v první polovině a tak nevím jak to zvládnu bez alternace. Čeká mě asi patnáct představení v kuse.
Chystá se do budoucna nějaká alternace?
Pokud vydržím hrát sama, tak asi ne.
Stella je taková rozporuplná, nejdřív ji nikdo moc nemusí a pak je za hvězdu, stalo se Vám to někdy?
Ono v životě to není nikdy tak vyhrocené, ale on se ten život tak houpe, že je člověk nahoře nebo dole. Nebo má člověk sám ten pocit, že ho nikdo nechce a pak má pocit, že ho všichni chtějí, ale třeba je to úplně naopak.
Kolik v roli Stelly vystřídáte kostýmů?
V první polovině střídám kombiné a župan a uniformu, ale to vystřídám asi tak šestkrát, takže nemám vůbec žádnou pauzu. A v druhé půlce mám tři kostýmy, ale ty kostýmy nejsou ani tak tolik na počet, jako na to převlékání. To je náročné.
Váš hlas známe i z dabingu, můžete přiblížit nejznámější roli?
Určitě nejznámější je Dana Scullyová z Akt X, která teď potřetí opakují. Teď už o to ale není takový zájem, jako dříve, když mě zastavovali lidé na ulici. To jsem si říkala, co asi musí dělat herečka, která Scullyovou hraje.
Čím se zabýváte kromě účinkování v MdB?
Teď jsem udělala tři koncerty s Brněnskou filharmonií, což bylo úžasné, za doprovodu 60 členného doprovodu. Také hraji v G-Studiu v Jeptiškách a samozřejmě mám i svoje koncerty.
Vyšlo Vám album Život je báječný, můžete ho nějak přiblížit?
Je to album šansonů, protože mám ráda šansony. Má i dvojjazyčný název La vie est marvelleiuse. Jsou tam i francouzské písničky a doufám, že nezůstane jen u tohohle jednoho alba. I když muzikály zpívám ráda, tak sólově spíš ten šanson.
Fotografie Michal Škvor, rozhovor Veronika Břešťanová
Komentáře k článku