Krvavý román je adaptací románu Josefa Váchala, který hraje divadelní spolek Filigrán z Litomyšle složený namnoze z lidí, kteří restaurují Váchalovy obrazy.
Není to klasické divadlo, ani operetka, muzikálem se to dá nazvat pouze s velkou nadsázkou. Co to tedy ale je? Je to především dobrá a inteligentní zábava, i když průvodce dějem vás hned v úvodu upozorní: “Zbavte se tedy představy, že jste obecenstvo inteligentní a nechte se unášet svými nejnižšími pudy.”
Diváci brzo pochopí, že se účastní něčeho neobvyklého – hovoří se jazykem z počátku minulého století, a všechny texty jsou odzpívány na známé melodie českých i zahraničních autorů, a to jak na populární, jazzovou tak i vážnou hudbu.
Děj tohoto díla je vlastně 
nepopsatelný, jelikož se skládá z jednotlivých obrazů, které mezi sebou nemusejí mít žádnou vazbu ani souvislost, ale občas v nich vystupují stejné osoby. Vypravěč po celou dobu sedí na boku jeviště, aby ve správné chvíli děj přerušil a posunul do jiného prostoru a času. Tento kus sice může postrádat pro někoho logickou vazbu, ale v žádném případě nepostrádá vtip, humor, nadsázku a bezvadné parodie na různé známé písně či nápěvy a melodie.
Když herci jedí lidské koleno, tak je opravdu z masa a oni ho snědí, hraběnčiny useknuté prsty se rozlétnou po pódiu, mrtvola na pitevně je opravdu nahá, hajný zabije šlechtice s modrou krví a ta z něj také začne stříkat, při výrobě rumu se používá opravdová esence, atd.
Jedná se v podstatě o parodii na muzikály, ale v žádném případě slaboduchou, což potvrdily velké ovace na konci představení. O tom, že se hra líbila svědčil i takový moment, že v 
závěrečné scéně účinkující zasypalo množství kovových mincí, které vrhali někteří diváci spontánně na pódium, až se museli účinkující odebrat do bezpečnější vzdálenosti.
Je skvělé, že se v dnešní době najde skupina lidí, tvořící amatérský spolek v tom správném významu slova (od slova amore – milovati), kde všechny těší, že si můžou spolu zahrát, což je pro divadelní publikum navštěvující někdy až možná příliš vážné profesionální produkce vítaná změna. A slovo 
amatérský je zde také proto, že se tím jednotliví členové neživí - to je také důvod proč nevystupují častěji jak 4x v roce – ač je totiž spolek z Litomyšle, jednotliví členové jsou z různých koutů ČR.
Co říci závěrem? 
Mám rád muzikály, ale dobrou zábavu a pobavení mi poskytl Krvavý román do té míry, že jsem o pauze nadšeně volal z Divadla U Hasičů našemu šéfredaktorovi a sdělil mu, o co právě přichází.
Mohu vám Krvavý román jen vřele doporučit. Takže, pokud by poblíž vašeho města hrál divadelní spolek Filigrán z Litomyšle, neváhejte a jděte se pobavit. Stojí to opravdu za to.
Další informace o Krvavém románu, Josefu Váchalovi či nakladatelství Paseka, které román vydalo a na hře spolupracovalo najdete na www.paseka.cz .
Text a fotografie Michal Škvor
Komentáře k článku