V neděli 11.1.2009, po prvním pracovním týdnu roku 2009, pět hodin po spuštění TV Barrandov se stala mimořádná událost: členové fanklubů divadel Broadway a Hybernia odehráli jediné představení muzikálu Kleopatra, kdy byli hlavními hvězdami právě oni.
Každý z nás určitě v koutku duše někdy zatoužil stát se slavným, 
kráčet po červeném koberci či stát na prknech, jež znamenají svět, před vyprodaným hledištěm. Ovšem jen málokomu se to povede uskutečnit. Fanouškům českého muzikálu Kleopatra z pera Michala Davida se však podařilo tento sen alespoň částečně 
splnit.
Během několika týdnů nastudovali členové fanklubu pod režijní taktovkou Martina J. Poláka celou inscenaci, již pak ve vskutku důsledném provedení odehráli v neděli 11. ledna od 16 hodin v divadle Broadway. Ačkoli to pro některé byla zkušenost 
naprosto nová, odhodili trému a "vrhli" se na jeviště s vervou profesionálům vlastní.
Celé představení by se ovšem neudálo bez přispění velmi důležité osoby, tedy producenta muzikálu Kleopatra a řady dalších, Oldřicha Lichtenberga, který umožnil účinkujícím využít prostory 
divadla Broadway, techniku, originální kulisy i většinu kostýmů, za což se mu již v úvodu dostalo tisícerého díky. Díky tomu zde fanklubáci mohli předvést plnohodnotné představení.
Vedle něj se na přípravách tohoto ojedinělého projektu podíleli i další členové "původního týmu". Jako hlasového poradce si "fanklubáci" nepozvali nikoho jiného než právě Eduarda Klezlu, muzikály a dalšími díly ostříleného profesionála, a pana 
profesora Richarda Řeřichu, jenž pomáhal i při zkouškách "baby" Kleopatry v podání žáků mostecké Základní umělecké školy F. L. Gassmanna.
O choreografii se postarala dvojice Libuška Vojtková a Kristina Bastienová, jimž asistovala i mostecká "kobra" Zdenka Pijanová. Všechny tři pak taneční výstupy upravily a přizpůsobily zkušenostem a 
schopnostem účinkujících. Nutno ale podotknout, že i některé částečně zjednodušené scény působily ve výsledku dosti náročně.
O účinkování v tomto "remaku" byl samozřejmě obrovský zájem, a tak není divu, že se ve 
většině rolí vystřídalo hned několik účinkujících. Celému představení bezesporu kralovala Kleopatra v podání hned tří hereček (Lenka Marošová, Helena Michaniklová a Jitka Heřmánková), které velmi zkušeně odzpívaly i nejtěžší árie a sklidily tak na konci zasloužené ovace.
Role Kleopatřiných milenců a manželů si zdatně střihli Roland Minks a Jan Hönig. První ze jmenovaných byl v roli Caesara velikým překvapením. Svých partů se zhostil velmi profesionálně a svým výkonem rozhodně ohromil 
nejednoho z přítomných diváků. Jeho Caesar působil velmi věrohodně o odhodlaně, téměř jako by ho již hrál v předchozích zpracováních. Dojem sem tam drobně kazil jen jeho lehce moravský přízvuk, ale toho se člověk jen těžko zbaví.
Jana Höniga si možná někteří pamatují z již zmíněné mostecké "baby" Kleopatry, v níž velmi povedeně ztvárnil roli Marca Antonia, druhého manžela "egyptské kobry". Není se tedy čemu divit, že se jí v pražské verzi chopil znovu, snad s ještě větším elánem. Po počátečních poněkud hlouběji podaných partech diváci napjatě 
očekávali závěrečnou píseň "Z výšky orlů", již však odzpíval s umem profesionála a výrazem zoufalého velitele, jehož dostihli nepřátelé. Toto jeho číslo by se dalo směle označit za jeden z vrcholů představení.
Největšího "záporáka" celého příběhu, senátora a adoptivního syna Caesara, Octaviána, si na broadwayském jevišti skutečně vychutnal Vítek Bečvář. V jeho podání spiklence se při scéně plánování zrady doslova otevírala kudla v kapse. 
Svým pěveckým i hereckým uměním zdatně sekundoval ostatním hlavním postavám a nutno uznat, že by se určitě neztratil ani po boku profesionálních představitelů této postavy.
Co se týče egyptských bohů Isis a Jupitera, na několik hodin se do jejich "kůže" vtělili Radka Pitrofová a Roman Janouch, samotný šéf fanklubu. Až na pár drobných škobrtnutí s textem, která však nepůsobila nijak rušivě, zvládli ryze činoherní výstupy 
s bravurou a přihodili k nim dokonce i několik povedených vtípků. Svým vzájemným pošťuchováním a "piklením" si rychle získali diváky, a tak na závěr sklidili jeden z největších potlesků.
Na Tondu Pitrofa, protagonistu nejmladší postavy celého muzikálu, Ptolemaia, zřejmě dolehla tíha trémy, a tak byl jeho výkon z počátku poněkud nejistý a nevyrovnaný. Nenechal se ale zastrašit a svůj výstup 
dokončil s hlavou hrdě vztyčenou, jak se na následníka egyptského trůnu sluší a patří, za což sklidil zasloužený aplaus.
Jeho výkon byl skvělý už z toho důvodu, že sólově zazpívá jen jedinou píseň, takže nemá možnost v dalších áriích přesvedčit o svých kvalitách. Zajímavostí bylo, že měl na sobě kostým Ptolemaia Patrika Stoklasy. V dalších rolích se pak úspěšně 
představili ještě Miloš Hrabal a Petr Sattler v roli Apollodora, Vláďa Jaroš jako Rufius nebo Tomáš Fiala coby Ptolemaiův vychovatel Pothinus.
Lucie Mrňáková a Tereza Kolaříková, které se podělily o roli Antoniovy manželky Fulvie, a Pavlína Hanáková, jež ztvárnila Octaviánovu sestru Octávii, neměly naneštěstí mnoho prostoru vyniknout, 
ovšem jejich výkony za zmínku bezesporu stojí. Ve svých několika výstupech prokázaly, že jsou na jevišti téměř jako doma a že stejně jako zbytku osazenstva jim zpívání před zraky diváků nedělá sebemenší problémy.
Obrovské uznání si však zaslouží i členové tzv. company, zejména tedy dámy, které se ujaly role Hada - Monika Kněžková, Věra Novotná a Nikola Zábranská, která si párkrát 
odskočila i do kostýmu Zlatého ptáka. Prvně jmenovaná nenechala kolegy ve štychu ani po dopolení generálce, kdy si velmi bolestivě poranila zápěstí na ruce a pouze s fixací pružným obvazem předvedla vynikající výkon.
Jejich sólové i sborové taneční výstupy se 
místy náročností vyrovnaly původní choreografii a u některých figur diváci doslova oněměli. Velkolepé sborové taneční scény, například při oznamování narození Caesariána, syna Kleopatry a Caesara, sice muselo choreografické trio poněkud "osekat", ale i tak se company na jevišti vyřádila a předvedla své ohromující schopnosti
.
Co dodat? Snad jen že trpělivost skutečně růže přináší, a to i v tomto případě. Přestože na zkoušení v pravém slova smyslu měli protagonisté pouhé dny, výsledek téměř odpovídal několika měsícům práce. Hodiny a hodiny zkoušení se vyplatily. Tréma sice některé 
účinkující přepadla zákeřně, nikoliv však nečekaně. Jak již bylo zmíněno výše, většina z nich stála na jevišti poprvé, a tak není překvapením, že se jich nervozita tu a tam zmocnila, většinou však působila pozitivně. Všichni si na svých výkonech dali záležet a publikum je za ně také náležitě odměnilo.
Obsazení:
Kleopatra - Lenka Marošová, Helena Michaniklová, Jitka Heřmánková
Caesar - Roland Minks
Marcus Antonius - Jan Hönig
Fulvie - Lucka Mrňáková, Tereza Kolaříková
Octavie - Pavlína Hanáková
Octavián - Vítek Bečvář
Apollodoros - Miloš Hrabal, Petr Sattler
Rufius - Vláďa Jaroš
Ptolemaios - Tonda Pitrof
Pothinus - Tomáš 
Fiala
Isis - Radka Pitrofová
Jupiter - Roman Janouch
Had - Monika Kněžková, Věra Novotná, Nikola Zábranská
Zlatý pták - Nikola Zábranská
Company (vč. Brutus, Casca, Iras, Charmian) -
Zdenka Pijanová, Lukáš Vilt, Ladislav Zuzánek, Ondřej Podsklán, Věra Novotná, Nikola Zábranská, Sabina Pospíšilová, Magda Průšková, David Krátký, Bára Mrňáková, Mirek Steiger, Katka Novotná
, Monika Kněžková
Troufám si říct, že v neděli z divadla odcházeli nadšení nejen příbuzní a přátelé všech účinkujících, ale i dostavivší se hvězdy z původního muzikálu Kleopatra. Mezi nimi bylo možné vidět kromě již zmíněného Oldřicha Lichtenberga a Kristiny Kloubkové - Bastienové i Caesara Jiřího Helekala nebo představitele Ptolemaia Josefa Vágnera. Všichni si ojedinělé představení jaksepatří užili a nezbývá než doufat, že se někdy v budoucnu zase setkáme s reprízou nebo alespoň s podobným projektem.
Realizace:
technické zázemí divadla Broadway, a navíc
Fotografové - Martin J. Polák a Michal Škvor
Kameraman - Jarek Voborný
Oganizace - Roman Janouch
Režie - Martin J. Polák
Choreografie - Kristina Bastienová, Libuška Vojtková, Zdenka Pijanová
Komentáře k článku
To honza: Pijanovou doplním, díky za upozornění
to Jitka: Ty sis mě objenávala? Asi jsem to zapomněl... Víš, fotilo tam několik lidí, tak si řekni o fotky jim. Třeba budou použitelné...
Pro oba: fotka vznikla, protože jsem jí vymyslel já, nikoho dalšího nenapadla... takže ji vlastě asi nikdo - včetně Jitky - původně nechtěl... že!
Až mě sponzor - třeba ty - bude měsíčně platit 1000 Kč za pronájem dedikovaného serveru, pak se pojďme bavit o kvalitě a velkosti fotek. Protože kvalitní fotky = datově objemné fotky=potřeba velkého datového prostoru=pronájem je drahý.
Taky se můžeme vrátit na původní model - menší fotka s větším ©.
Mimochodem, praktickým testem ověřeno, že tato fotka může být v pohodě vytištěna do veliksti až 13x18 cm, takže o jaké nepoužitelnosti je řeč?
A za společnou fotografii Ti samozřejmě patří DÍKY, to nikdo nepopírá, jen mi to tak trochu přijde stylem: "tonoucí se stébla chytá"...
Ono se to nezdá, ale zabere to čas... Jak sama píšeš, aktuálnost především, takže upředňostňuji články, které jsou aktuálnější než ty Trhy, kde je stále stejné prostředí a k tomu civil. Leč i ty budou. Ale na druhou stranu, zkusila sis obě strany mince muzikálové divy.
Blesk až v obličeji jsi fakt mít nemohla, neb jsem fotil krátkým sklem, a stál min metr od tebe, což je na fotkách vidět (tak si prosím nevymýšlej), ale v tak stísněných prostorách, jako je zákulisí Broadwaye je to skoro zázrak.
Nevím sice, cos myslela tím stéblem, ale mě vadí, že místo, abych se zaobíral fotkama, tak řeším rejpání. Pojďme se tedy sejít a rejpat si navzájem do sebe z očí do očí. A pak už to neřešit.
A ještě k "použitelnosti" fotek: k mému účelu na webových stránkách bohatě stačí, a k čemu ji chtějí pouřívat jiní je jejich věc... ti moudřejší poprosí o zaslání fotky ve vyšším rozlišení a ze slušnosti uvedou, k čemu to chtějí. Ale tro není primární účel - ten je právě v tomto webu.
Kdybys četl pořádně, napsala jsem "...div nemá blesk v obličeji", což v zákulisí DB může být, dle mého laického názoru skoro každý blesk z jednoho metru, navíc, když to člověk neočekává. Třeba by ses taky před ten fotoaparát mohl někdy postavit, aby sis uvědomil, jak je to občas "příjemné"...
Je vidět, že umně umíš "překroutit" slova k obrazu svému. Co se na to dá říct? Zaobírej se svými fotkami, abys nemusel snášet rýpání... ;-)
Zajímalo by mě, zda všechny kostýmy byly originální? Pokud ano, nebyl problém, aby účinkujícím ve fanklubáckém nastudování padly? Jak se tohle řešilo?
a repete? obávám se, že nebude a kdyby náhodou ano, jistě to nebude hned... :(
hezký den.
Když jsem si poprvé přečetl jeho jméno, myslel jsem, že jde o cizince.
Jinak mě by to taky "nevadilo";-).
Roland