Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Lumír Olšovský prožil tři Dny na zkoušku

Alternativní ženské JÁ je v podání Lumíra Olšovského vtipně okouzlující

Po menší odmlce se 16. ledna do Prahy opět vrátila hudební komedie Den na zkoušku. Diváci v Branickém divadle ovšem měli možnost spatřit v představení změnu. A to změnu velmi podstatnou. V roli ženského JÁ se totiž místo těhotné Laďky Něrgešové objevil sám autor  a režisér této hry Lumír Olšovský. Věřte, šlo o zážitek, na který se jen tak nezapomíná.

Laďka Něrgešová se na představení přišla podívat a zároveň vysvětlit změnu v obsazeníProto doufám, že mi Monika Absolonová, Radek Valenta a Honza Maxián odpustí, když převážná většina této recenze bude věnována právě jemu. Kdo měl příležitost zhlédnout jedno ze tří představení, které bylo odehráno v tomto netradičním složení, zajisté pochopí. Neboť jak se říká: „Kdo nezažil, neuvěří…“

Zatímco první a druhou účast Lumíra Olšovského na jevišti divákům vysvětlila Monika Absolonová, 8. dubna tomu bylo jinak. Od chvíle, kdy se Lumír objeví na jevišti, začíná to pravé představeníPřed diváky se objevila sama původní představitelka ŽENY Laďka Něrgešová, která se přišla alespoň na první půlku „nového nastudování“ podívat. Kolika herečkám se taky poštěstí, že je jejich alternací muž?

Jelikož se jedná o hudební komedii, dá se očekávat, že se během jejího průběhu čas  od času zasmějeme. Jednak kvůli tomu, jak je Den na zkoušku skvěle napsané dílo, jednak kvůli výbornému hereckému projevu všech účinkujících, ALE…Každá žena má své JÁ a na jeho podobě vlastně nezáleží

Když Veronika (Monika Absolonová) s vážnou tváří oznámí, že každá žena má svoje JÁ a v tu chvíli se na scéně objeví Lumír Olšovský v těsných šedivých šatičkách a výrazem, kterým jako by říkal: „Tak to JÁ jsem jako já…“, není třeba jediného slova k tomu, aby se celé divadlo otřásalo smíchy.

Rozhovor MUŽE a ŽENY v podání Honzy Maxiána a Lumíra OlšovskéhoJeho přítomnost vtipné pasáže ještě násobí. Ne však způsobem, že by působil tak tragicky, až by se člověk musel smát, to v žádném případě. Možná je třeba brát tuto roli trošku s nadhledem, nicméně už postava Veroniky je natolik praštěná, že se to zkrátka ztratí. A pak je tu také herecké nadání držitele ceny Thálie, takže o nudě či snad trapnosti nemůže  být vůbec řeč.

Vášnivé a procítěné tangoI na jednotlivých aktérech je znát, že jim občas dělá problém  nevypadnout z role a nezačít se smát. Důkazem jejich pobavení však většinou zůstanou pouze cukající koutky. Věřte mi, že bych rozhodně nechtěla být v kůži Moniky Absolonové v momentě, kdy má začít zpívat a přitom její JÁ vedle ní tančí vášnivé tango. Vážná chvíle zůstává vážnou i v tomto složeníO sbližování ženského a mužského JÁ (Jan Maxián) snad ani nemluvím. I když máte na těchto stránkách možnost zhlédnutí fotek z celého představení, tak TOHLE se zkrátka musí vidět, na to slova ani fotky nestačí.

Podle mého názoru se v celém divadle nemohl najít nikdo, kdo by odcházel s  pocitem, že tenhle záskok byl šlápnutím vedle. Na komedie se chodí pro pobavení a tak se také stalo. Se zpěvem Lumír problém také nemá, takže není téměř co řešit. Jedinou chvílí, která v mužském podání nevyzní úplně tak, jak by měla, je sólová píseň ženského JÁ, kdy smutnému Pavlovi (Radek Valenta) přiznává "Z nás dvou jsem já ta zlá".Všichni čtyři aktéři podávají přesvědčivý výkon

Zkrátka a dobře alternace Laďky Něrgešové si vede tak bravurně, že by si určitě zasloužila i své zveřejnění v obsazení na stránkách divadla, protože jediná možnost jak se dozvědět, že se skutečné obsazení oproti tomu avizovanému změnilo, bylo na webových stránkách Lumíra Olšovského.

Trochu zmatená, ale zato veselá děkovačkaDo konce divadelní sezóny se další představení neplánuje. Ne snad proto, že by nebyl zájem ze  strany herců nebo diváků, ale ze zcela jiného důvodu – nenašel se termín, na kterém by se shodli jak samotní aktéři, tak divadlo. Můžete se ale těšit na uvedení po divadelních prázdninách.

Monika Absolonová je jediná žena v představení, proto si ji mužská část obsazení řádně hýčkáA kdo vlastně bude hrát ženské JÁ? Lumír? Laďka? Nebo snad oba?

Možná, že odpověď najdete v následujícím rozhovoru s Lumírem Olšovským.

 

 

Lumír Olšovský: Je peklo zpívat svoje písničky a říkat vlastní text

Příjemný a uvolněný, takový byl Lumír při rozhovoruLumíre, ze záskoku na jedno představení jsou nakonec představení tři. Říká se třikrát a dost. Platí to i v tomto případě?
Jako záskok to bylo to první představení a už ta repríza byla alternace na vyžádání některých diváků. Říká se 3x a dost, ale v tomhle případě se musí najít nějaké jiné pravidlo, abychom vysvětlili, že už to přeháním. Když jsem jedu a někdo se mě ptá, kam jedu, tak říkám, „No, to je hra, kterou jsem napsal a režíroval...“ a oni se vždycky ptají: „A to v tom ještě hraješ?“ Takže musím vysvětlovat, že nedopatřením, že to není tím, že bych byl takový samožer. Tím to není…

Komediální talent nepostrádá žádný z účinkujícíchKdo přišel na to, že právě Vy byste mohl zaskočit za Laďku?
Na to jsme přišli při zkouškách. ŽENA a MUŽ jsou vlastně abstraktní  postavy – tam nezáleží na pohlaví. Je to astrální tělo, které nemá pohlaví, takže tím se to řídit nemusí. A když Laďka přišla později na zkoušku a já jsem za ní říkal texty a chodil v tom prostoru, tak jsme zjistili, že to funguje, že za tohle se stydět nemusíme. V tomhle si trvat na pohlaví rozhodně není třeba. Takže jsme na tu možnost přišli už dávno a potom, když Laďka oznámila, že je těhotná a že se potýká s dost vážnou chorobou, se kterou by neměla to dítě ohrožovat někde na ulici, tak jsme volili mezi zrušením a tímhletím recesistickým kouskem.

Dvě ŽENY během přestávkyJak jste se cítil před prvním recesistickým kouskem?
No, to byla docela sranda. Tím, že to byl takový šok, tak jsem vlastně z toho strach nakonec ani neměl. Navíc Monika to na začátku skvěle omluvila. Cítil jsem se paradoxně úplně nejlíp, protože to vlastně na mě nebylo. Monika omluvila to, že je to jen záskok a navíc to bylo fakt dost paradoxní, že já hraji postavu ŽENA. Takže to profičelo v nějaký takový legraci a právě díky tomu ohlasu, že bychom to takhle měli hrát už napořád, jsme zjistili, že s Laďkou můžeme takhle alternovat a že z té mateřské nemusí tak spěchat.

Fešné šatičky pochází ze šatníku Moniky AbsolonovéTen kostým, který máte na sobě, jsou údajně Moničiny šaty. Je to tak?
Jo jo, vybrala nejvolnější, které našla. Jsou mi teda hodně těsné, ale to jsou Moničiny takový jako free.

Budete je vracet nebo už jsou Vaše?
Móna mi je vozí. Vždycky mi je vypere a zase mi je doveze. Nehodlám v nich rozhodně chodit doma nebo kamkoli. Pod tím ten civil je mužskej.Lumír Olšovský si zakazoval hrát ve své hře. Otázkou zůstává, jestli si zakazoval i roli ženského JÁ...

Když jste tuhle hru psal, dovedl jste si představit, že byste v ní mohl i hrát?
Vůbec ne, to jsem si zakazoval. Říkal jsem si, že v tom nebudu hrát. A i když jsem tam samozřejmě psal svoje myšlenky, svoje věty, které používám nebo které slýchám ve své rodině, tak jsem je rozhodně nehodlal vyslovovat, protože už jsem s tím měl drobné zkušenosti. Je peklo zpívat svoje písničky a říkat svůj vlastní text. To vyžaduje obrovskou odvahu a má to jen málokdo.

Monika Absolonová si se svým JÁ rozumí i mimo jevištěDalší představení Dne na zkoušku bude až s Laďkou?
Já podezírám Laďku, že bude mít ještě trošku honičku s tím dítětem.  Bude mít starosti s tím spojené - bude nevyspalá a náchylnější k nachlazením, takže budu v pohotovosti. Myslím, že některé zájezdy, s kterými od podzimu budeme jezdit po republice, asi vyžeru já.

Původní složení muzikálu Den na zkouškuA tady v Braníku ještě nějaké pokračování bude?
V Braníku začneme, ale opravdu až od příštího roku, protože teď do konce se nám už nepodařilo sehnat termíny. Září už máme domluveno, to už HÁTA, pod kterou tohle představení už naštěstí spadá, zařídí.

Vy sám připravujete nějaký projekt buď jako herec nebo jako autor?
Já připravuji projekt momentálně nejdůležitější a to je bakalářská práce do školy. Mám před státnicemi a ještě jsem se nepodíval ani do jedné knihy, přestože se květen blíží. Ale Ošklivky a těch drobných starostí – s daňovým přiznáním a takovými věcmi - je tolik… Doufám, že se ten kolotoč co nejdřív ustálí a že to zvládnu. Nemám sílu a energii vůbec na nic. Nemám nápady… Když mám volnou hodinu, tak ji radši prospím, protože vím, že mi to bude chybět.

 

Monika Absolonová: JÁ jsem celá Já

Monika Absolonová a její JÁ (zde ztvárněné Lumírem Olšovským)Den na zkoušku je už samo o sobě velmi vtipné představení, nicméně fakt, že ženské JÁ nehraje žena, to vše ještě umocňuje. Jaké to je mít za své JÁ muže?
Je to určitě zvláštní. V legraci říkám, že to jsem celá já. Mám myšlení chlapa a homosexuála k tomu:o)))

Když se vrátíme k prvnímu představení, které bylo odehráno v tomto netradičním obsazení, řekla byste, že jste před jeho začátkem byla víc nervózní?
Určitě. Přece jen jsem byla na Laďku zvyklá. A navíc hrát s režisérem i autorem zároveň není žádná legrace!Někdy je těžké svému JÁ rozumět

Je těžké se nesmát, když víte a hlavně vidíte, co Lumír na jevišti předvádí?
Vzhledem k tomu, že nejsem herečka, tak to pro mě těžké je! Je v té roli okouzlující.

Lumír v rozhovoru prozradil, že šaty, které má při představení na sobě, jsou Vaše. Budete je chtít zpátky nebo to berete jako oběť české kultuře?
Po každém představení je beru domů a peru. Aby se mu hezky hrálo!

Monika Absolonová si se svým JÁ rozumí i mimo jevištěZ trochu jiného soudku… Končí Angelika, vrací se Kleopatra – objevíte se znovu v roli egyptské královny?
Zřejmě ano. Myslela jsem, že mé poslední loučení s Kleopatrou bylo poslední. A vidíte. Člověk míní a život mění.

Připravujete i něco jiného?
Připravuji nové CD. Tak mi držte palce.

Děkuji za odpovědi…
I já děkuji a omlouvám se za zpoždění.

Fotografie Michal Škvor, text a rozhovor Marcela Lávičková

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.