Poetický muzikál Cikáni jdou do nebe v režii Radka Balaše patří k nejdéle uváděným titulům naší současné muzikálové scény. Hlediště Divadla Bez zábradlí plní již od dubna 2004. Totéž nastudování je k vidění i v Divadle Karlovy Vary.
Během téměř tří let od premiéry prošlo obsazení několika změnami včetně obou hlavních postav. Hlavní ženskou roli Rady hrála na počátku Vanda Konečná, které tato postava vynesla i širší nominaci na Cenu Thálie. Kvůli její mateřské dovolené bylo uvádění Cikánů na krátkou dobu přerušeno, posléze byla Vanda Konečná zastoupena neméně výbornou Jitkou Čvančarovou, jež původně alternovala menší roli Zobarovy milenky Julišky. 
Mimochodem, Jitka Čvančarová nastudovala roli Rady i v další verzi muzikálu Cikáni jdou do nebe pod vedením režiséra Petra Kracíka v Městském divadle Brno.
Nyní však mohou diváci opět po delší přestávce zhlédnout Radu v podání Vandy Konečné.
Vanda Konečná a Jitka Čvančarová zvládly podle mého názoru obě svou roli na výbornou a je jen otázkou vkusu každého diváka, která z dam ho svým výkonem více přesvědčí. Pro mne osobně je Jitka Čvančarová jemnější typ a Vanda Konečná působí chladnějším a tvrdším dojmem. Jinak jsou však rozdíly v pojetí role minimální.
Muzikál Cikáni jdou do nebe ovšem není postaven zdaleka jen na výkonech jednotlivých sólistů. Silnou stránkou je skvělá sehranost všech protagonistů, ke které nejspíše přispěl i minimální počet alternovaných rolí. V současné době se mohou diváci na všech reprízách těšit např. na Petra Pospíchala (Danilo), Adriana Jastrabana (poručík Antal Siládi), Michala Kavalčíka (Lujko Zobar), Martina Kubačáka 
(Schwob), Kateřinu Kenardžievovou (Asja) nebo Filipa Čapku (Buča). Právě Filip Čapka oživuje často jednotlivé reprízy vtipnými "hláškami" mimo text role, aniž by Bučovi ubral na dojemnosti a přesvědčivosti.
Lákadlem Cikánů jsou i silné melodie písniček, kterým byly naštěstí ponechány texty v romštině, takže působí přirozeně a skvěle dodávají celému představení atmosféru. I přes obrovské množství inscenací na pražské muzikálové scéně zůstává toto dílo kvalitou rozhodně na špici.
Fotografie Michal Škvor, text Alena K.
Komentáře k článku