V muzikálovém stánku GoJa Music Hall na pražském Výstavišti se v pondělí a úterý odehrály konkurzy do připravovaného nového titulu tohoto divadla, kterým nebude žádný další světový titul formátu Fantoma opery (o kterém se také spekulovalo), ale naopak po všech směrech česká záležitost - retromuzikál Michala Davida, Františka Janečka, Zdeňka Bartáka, Miloše Skalky a Sagvana Tofiho (v roli scénáristy) Děti ráje.
Děti ráje jsou vlastně nepatrně odlišnou verzí dlouho avizovaného Discopříběhu, jehož divadelní podobu plánoval Michal David už ve druhé polovině 90. let.
Tentokrát to ale vypadá, že na realizaci společného projektu lídrů kapely Kroky, které v 80. letech válcovaly domácí popscénu, konečně dojde. Premiéra by se měla uskutečnit na přelomu listopadu a prosince.
Všechno se tedy rozeběhlo konkurzy a ty rozhodně byly zajímavé. Zejména druhý den, kdy se do divadla dostavily i celebrity a ostřílené muzikálové star, které o účast v projektu projevily zájem.
Tak jsme si mohli poslechnout přednes skladeb, jejichž výběr byl předem dán. Zazněly zde "Nonstop", "Decibely lásky", "Céčka", "Pár přátel", "Největší z nálezů a ztrát", nebo "Každý mi tě lásko závidí".
A aktéři? Magda Malá, Šárka Marková, Kateřina Herčíková-Hrachovcová, Jitka Kocurová, Ester Ládová, česká miss Renata Langmannová či finalista druhé řady SuperStar Michal Hudček.
Dorazit měla i další sexbomba, miss Agáta Hanychová, ale ta si asi zapomněla hodinky a do konce konkurzu nedorazila. Porotu, v níž nechyběl nikdo z tvůrců, zaujala i 15letá zpěvačka Markéta Micková, zkrátka o zajímavé momenty rozhodně nebyla nouze.
Porota byla tolerantní, milá, podporovala, Michal David odbíhal co chvíli k piánu a aspirantům o roli nabízel libovolnou tóninu, která nebyla k dispozici v základech, prostě radost pohledět. Byl jsem svědkem konkurzů, kde někteří porotci zájemce spíš deptali. Stačilo, abyste nebyla správě hezká a nedostala jste šanci ani otevřít pusu - kdepak u Dětí ráje.
Tady korektnost rozhodně vyhrála, nikdo nikoho nedusil ani nedeptal a to se projevilo i na povětšinou solidních výkonech. V průběhu konkurzu zde zazněly hlasy účinkujících "dětí" z Mostecké Kleopatry baby.Což je dobře, třeba v Praze objeví talenty, které jsou skryty na "oblastech", odkud se jen těžko dostává do záře reflektorů.
Chtěl bych hlavně zmínit dva nejlepší výkony. Jeden z nejlepších (pro někoho možná překvapivě) podala pro mnohé stále kontroverzní Ester Ládová.
I ostřílení matadoři hudební scény zpozorněli (a nebylo to pro její vnady), když Ester na pódiu zazpívala "Nonstop" a "Každý mi tě lásko závidí". Kromě projektu Všechno na Mars to bylo druhé vystoupení na muzikálové scéně. A přes její trému nedopadlo špatně, ba naopak: Michal David jí nabídl, aby nazpívala demo nejtěžších árií z připravovaného muzikálu Angelika. A to už je co říci. Tak uvidíme, jakou roli dostane.
Druhým nejvýraznějším výkonem na přítomné zapůsobila Kateřina Hrachovcová - Herčíková tím, že způsobila poprask. Hned na začátku všem objasnila, že není zpěvačka, ale spíše herečka. Její mimika při běžném hovoru rozesmála všechny, kdo s ní hovořili. Ale ten největší poprask nastal, když předvedla s neznámým adeptem Maxou (není příbuzný s Martinem Maxou) duet písně "Nonstop".
Zde Kateřina dokázala nemožné - nikdo z hudebníků nesledoval text nebo čistotu zpěvu… protože nemohli! Smáli se na celé kolo, neboť Katřina opět prokázala, že i na malém prostoru je velkým komediantem.
Odbourala porotu, kolegu zpěváka, novináře a nakonec i sebe hláškou: "On zpívá… a mate mě… ať nezpívá… co to tam zpívá, vždyť to tam není… aha, je ale jinde… co to děláš, když já zpívám…" a mnoho podobných hlášek. Souhlasím se členy poroty, že pokud tam bude role bez náročných zpěvů, ale s hereckým projevem, je Kateřina Herčíková tou nejlepší adeptkou - z celého díla udělá skvělou show.
Takže se nabízí otázka, zda tvůrci tohoto muzikálu nečerpali tak trochu i ze svých vlastních životních zkušeností v mládí. Kým by byl Zdeněk Barták? A kým Michal David? Přijďte se podívat na sklonku roku a napište nám o tom…
Fotografie Michal Škvor, text Roman Janouch a Michal Škvor
Komentáře k článku