V sobotu 27. května večer zazněly v GoJa Music Hall pro tuto sezonu naposledy melodie jednoho z nejslavnějších světových muzikálů Les Misérables – Bídníci. Les Mis, jak se tomuto dílu přezdívá, se v GoJa Music Hall hrají od září 2003 a od té doby je zhlédlo více jak 230 000 diváků. Dle údajů agentury GoJa bylo do dnešního dne odehráno právě 300 představení. Producent František Janeček původně naplánoval dvě poslední reprízy před prázdninami jako derniéry, ale nakonec své rozhodnutí přehodnotil a zdá se, že se s Bídníky na podzim opět setkáme.
V pátek 26. května se na scéně objevili David Uličník (Jean Valjean), Josef Štágr (Javert), Jitka Čvančarová (Fantine), Pavel Vítek (Marius), Magda Malá (Eponine), Šárka Marková (Cosette), Jiří Korn (Thénardier), Hana Křížková (Mme Thénardier), Tomáš Trapl (Enjolras), Ondra Havel (Gavroche) a Anna Vágnerová (malá Cosette).
Na poslední jarní repríze se v hlavních rolích představili Jan Ježek (Jean Valjean), Josef Štágr (Javert), Kateřina Brožová (Fantine), Tomáš Savka (Marius), Leona Machálková (Eponine), Šárka Marková (Cosette), Libor Žídek (Thénardier), Hana Křížková (Mme Thénardier), Robert Jícha (Enjolras), Robert Papoušek (Gavroche) a Anna-Marie Makalová (malá Cosette).
Jan Ježek je v Les Misérables zárukou velkého zážitku. O jeho kvalitách vypovídá i fakt, že byl v roce 1995 vybrán jako zástupce České republiky, aby zazpíval v „Písni Valjeanů“ na koncertě k desátému výročí uvedení anglické verze Les Mis. Mezi českými Valjeany vyniká také v tom, že dokáže nosit představitele raněného Maria na rameni a skvěle u toho zpívat. Obvykle Valjeani Maria pouze vlečou za sebou. David Uličník vyniká v roli Valjeana zejména svým u nás nevídaným hlasem, když s lehkostí zpívá velmi náročné skladby. Např. jeho "Otčenáš" považuji za fenomenální.
Za tuto roli byl také v širší nominaci na Cenu Thálie pro rok 2003. Oběma pánům jejich zatím poslední reprízy vyšly na výbornou a není možné vybrat z nich s čistým svědomím toho, který byl lepší. Třetím Valjeanem je Karel Černoch, kterého jsme po autonehodě na podzim 2004 mohli vidět vystupovat jako Valjeana čím dál tím méně a v posledních několika reprízách již nehrál vůbec.
Josef Štágr hrál inspektora Javerta po oba večery. Nezapřel v sobě profesionála s obrovským charisma. S Janem Ježkem lépe vynikl jeho hlas v písni "Konfrontace". Zatímco Tomáš Bartůněk obvykle relativně snadno „překřičí“ i Davida Uličníka, u Josefa Štágra jsem se musela v pátek opravdu hodně snažit, abych rozuměla Javertovým slovům. Ovšem celkový dojem z Josefa Štágra je výborný a rozšířená nominace na Thálii je naprosto pochopitelná a zasloužená. Třetím Javertem je Daniel Hůlka.
Magda Malá je pro roli Eponine takřka ideální, ovšem v poslední době je úroveň jejích repríz trochu nevyrovnaná. V pátek předvedla jeden ze svých skvělých výkonů, pokud pominu drobný problém s textem v "Byl déšť a kytky můžou kvést". Leona Machálková bývá fanoušky Les Mis někdy kritizována za příliš popové pojetí role a speciálně u sobotního představení s tím musím souhlasit. Na druhou stranu mohu říci, že jsem již viděla i reprízy, kde se mi velmi líbila. Zde se potvrzuje známý fakt, že nezáleží jen na obsazení, ale také na aktuální formě přítomných zpěváků.
Sobotní "Píseň samotářky", v níž by měla Eponine především zazářit, byla bohužel tentokrát v jejím podání víceméně nezajímavá. Kromě těchto dvou zpěvaček občas alternuje Eponine i vynikající Martina Placrová, kterou diváci mohou znát např. jako záskok Kim z muzikálu Miss Saigon. V Bídnících de facto nahradila Markétu Sedláčkovou, která skončila kvůli mateřským povinnostem.
Pavel Vítek podává roli Maria naprosto originálně, je výrazný a rozhodně se nepodobá projevem ani jedné ze svých alternací. Zda někomu jeho verze Maria vyhovuje či ne, to je otázka vkusu. Já osobně bych ho označila za místy poněkud přeslazeného, přesto, soudě podle potlesku, se mnoha divákům líbí. V pátek ovšem Pavlu Vítkovi příliš nepřálo štěstí a vinou nefunkčního portu musel zpívat část svatební scény s mikrofonem v ruce. Ani to mu ale nezabránilo v drobném vtípku, kdy Hance Křížkové coby Mme Thénardier při svatební hostině sebral šunku z chlebíčku a snědl.
Naopak Tomáš Savka mě jako láskou poblázněný student Marius rozhodně nezklamal. Ač celkově považuji za nejlepší alternace Pavla Poláka a záskok v této roli Leoše Liščáka, musím vyzdvihnout úvodní scénu představení, kde představitel Maria společně s company hraje jednoho z trestanců. Tomáš Savka byl i v tomto malém výstupu mimořádně přesvědčivý a na rozdíl od alternací ho nebylo snadné přehlédnout. Maria jako takového zvládá hlasově s patřičnou suverenitou. Až na drobné zaváhání v textu předvedl vyrovnaný výkon.
Šárka Marková alternuje dvě role: nešťastnou svobodnou matku Fantine i její dceru Cosette. U Fantine má větší prostor pro uplatnění hereckého talentu, ale ani jako Cosette v obou představeních nezklamala. Fantině obvykle dodává dojemnost a uvěřitelnost. Rovněž Jitka Čvančarová v pátek působila velmi přesvědčivě, navíc zaujme zvláštní barvou svého hlasu, což publikum ocenilo. V sobotním představení ztvárnila Fantinu jako obvykle spíše průměrně Kateřina Brožová.
Kromě tří zmíněných dam měli diváci zcela výjimečně možnost zhlédnout coby Fantine i Martinu Placrovou nebo bývalou členku company Magdalenu Rezkovou. Jak je známo, v začátcích současného nastudování tuto roli alternovala i Helena Vondráčková. Role Cosette má kromě Šárky Markové i další dvě alternace, půvabnou Lucii Černíkovou a operní pěvkyni Terezu Mátlovou.
Hanka Křížková si zahrála v pátek s Jiřím Kornem a v sobotu s Liborem Žídkem. Manželé Thénardierovi představují hlavní komickou dvojici Bídníků. Páteční představení vyšlo v těchto rolích výborně a Thálií ověnčený Jiří Korn dokázal hrát snad ještě vtipnějšího a odpornějšího Thénardiera než kdy jindy. Ve spolupráci s rozjívenou company pak předvedl nejlepší verzi písničky "Hlava mazaná", jakou jsem dosud měla možnost vidět a slyšet.
Libor Žídek se podle mého názoru velmi dobře vyrovnal s nelehkou pozicí jeho alternace. Je pravda, že do jeho kvalit mu cosi chybí, ovšem to „cosi“ je spíše specifický herecký projev Jiřího Korna, který je patrný prakticky v jakékoli roli. Vzhledem k tomu, že bez alternace se tato role hrát nedá, je Libor Žídek rozhodně velmi dobrá volba a i tentokrát předvedl příjemný výkon. Třetí alternací Thénardiera je Filip Čapka, který bohužel nehraje v Bídnících příliš často. Mme Thénardier představuje také Renáta Podlipská a občas i Iveta Bartošová, která je však svou křehkostí předurčena pro role zcela jiných typů. Zcela výjimečně měli dříve diváci možnost vidět i záskok Mme Thé Soňu Pínovou.
Enjolras nemá slabou alternaci, takže bylo jen dobře, že si oba hlavní představitelé poslední termíny rozdělili. Tomáš Trapl asi více zaujme typickým perfektním herectvím a výrazem, Robert Jícha velmi příjemným hlasem. Za vidění stojí i oba záskoky v roli Enjolrase Richard Mašek a Jan Fiala. Muzikál Les Misérables – Bídníci je z velké části postavený na výkonech company. Ať již jde o silné sborové scény či menší sólové výstupy. Za pozornost stojí např. Leoš Liščák, Jaroslav Rusnák, Jan a Tomáš Fialovi, Michal Šebek, Karolina Husáková , Soňa Pínová či swing Jan Zimmel.
Oba večery probíhaly jako víceméně obyčejná představení Bídníků. Občas bylo možné zaznamenat drobné vtipy zejména od členů company, ale nutno dodat, že právě ze strany company bylo páteční představení podstatně odvázanější nežli sobotní. Navíc se do „hry“ zapojili i diváci, když Leoši Liščákovi a Janu Fialovi v roli žebráků hodili na scénu velkou hromadu čokoládových mincí. O tu se company takřka poprala.
V sobotu bylo netradiční jen pojetí role důstojníka. Důstojník, který přichází studentům tlumočit zprávy velitele Paříže, je rolí Leoše Liščáka. Tentokrát však byli důstojníci hned dva. Prvním byl právě Leoš Liščák a druhým swing Jan Zimmel. Na všechny tři scény (dvě zpívané a jednu jen hranou) přišli společně. V prvním výstupu odzpíval Jan Zimmel, v druhém Leoš Liščák. Pro diváky, kteří viděli Les Misérables tento den poprvé, se tedy nic zvláštního nedělo. Přítomnost dvou důstojníků není sama o sobě ničím překvapivá. Ovšem pro „znalce“ Les Misérables šlo o milé vybočení ze zaběhnutého stereotypu.
Ačkoli při sobotním představení byla GoJa Music Hall více zaplněná než v pátek, celková atmosféra byla v pátek určitě o něco lepší. Zasloužil se o to dle mého názoru hlavně Jiří Korn a také company, které představení nesmírně dobře vyšlo. Není běžné, aby většina diváků tleskala nadšeně vestoje a právě v pátek se to podařilo.
Účinkující po oba dny dostali mnoho dárků a květin. Asi nejzajímavější byl obrovský plyšový medvěd, kterého obdržel David Uličník. Byl tak těžký, že ho David ani sám nemohl lehce odnést z jeviště.
Bídníci se rozloučili 27. května se sezonou 2005/2006 před téměř zaplněným hledištěm GoJa Music Hall, což bohužel v posledních měsících nebyla obvyklá situace. Navíc velké množství návštěvníků bylo z řad VIP. Vzhledem k tomu, že se producent rozhodl Bídníky prodloužit do další sezony, nelze než držet palce účinkujícím, aby se na podzim mohli dívat do sálu zaplněného až po střechu, jak tomu bylo běžně v prvních dvou letech.
Fotografie Michal Škvor a Martin J. Polák, text Alena K.
Komentáře k článku