Musicalnet.cz

V neděli 26. února se do Divadla Broadway vrátil po delší době na jedinou reprízu muzikál Olympic aneb Jak se lítá vzhůru. Již název napovídá, hudebně dílo vychází z repertoáru jedné z našich nejpopulárnějších rockových kapel. Autoři se inspirovali více než čtyřicetiletou kariérou Olympicu. Ta je zde ovšem přetvořena víceméně do hudební komedie. Představení je tedy třeba brát s patřičným nadhledem, nikoli jako přesnou biografii.

V průběhu čtyřiceti let se výrazně změnila sestava kapely. Na scéně diváci mohou vidět Olympic v aktuálním složení: Petr Janda (zpěv, sólová kytara), Milan Broum (basová kytara, zpěv), Jiří Valenta (klávesové nástroje, zpěv) a Milan Peroutka (bicí).

Kromě těchto čtyř pánů se ovšem objevuje ještě jeden Olympic, tentokrát v podání muzikálových herců. Role mladého Petra Jandy se s humorem sobě vlastním ujal Aleš Háma. Ostatní členové kapely se v průběhu let proměňovali, proto každý ze zbylých tří hlavních protagonistů hraje více postav: Jakub Wehrenberg veškeré baskytaristy, Petr Vondráček klávesisty a Dalibor Gondík bubeníky Olympicu.

Během představení se skutečný Olympic střídá se svými divadelními dvojníky. Chvílemi hrají obě uskupení dohromady. Herecké výstupy však praví členové kapely téměř kompletně přenechali svým mladším kolegům.

Úvod muzikálu diváky zavádí na samý začátek profesionální dráhy Olympicu. Čtyři mladí muzikanti právě sehnali potřebné nástroje a horečně pracují na nové písni. Konkrétně se jedná o skutečně první vlastní česky zpívanou skladbu a jeden z největších hitů Olympicu "Dej mi víc své lásky". Když je písnička hotová, na scéně se objevuje neodbytný doktor Kalivoda (v podání Pavla Marka). Okamžitě se ujímá role samozvaného manažera kapely. Je pevně rozhodnutý udělat z Olympicu velké hvězdy.

Kvůli povolení k veřejnému vystupování je ovšem nutné podstoupit kvalifikační zkoušky. Ty vede soudruh Kutil, který má nemocné uši. Zdá se, že rockoví muzikanti se mu nemohou v žádném případě zavděčit. Navíc podmínkou složení zkoušek je také test všeobecného přehledu. Jako zázrakem ale Olympic uspěje. Hvězdné kariéře již nic nebrání.

Následuje natáčení písniček "Snad jsem to zavinil já" a "Pták Rosomák" ve studiu. Po první sloce "Ptáka Rosomáka" přebírá od herců svůj part skutečný Olympic. Ten zahraje ještě následující písničku "Želva".

V pauze vzniklé kvůli prasklé struně na kytaře za klávesistou přichází jeho milenka Simča (Kristina Kloubková). Oznamuje mu, že je s ním těhotná. Brzy se však ukazuje, že "šťastným" tatínkem může teoreticky být kterýkoli člen kapely.

Druhá polovina představení začíná nepříjemnou roztržkou. Původní konflikt mezi bubeníkem a baskytaristou přerůstá v rozchod kapely s manažerem Kalivodou. Jakékoli další setkání s ním je potom samozřejmě plné vzájemné nevraživosti.

Ačkoli celkově je muzikál pojatý velmi vesele, nevyhne se jedné tragédii, která kapelu postihla. V roce 1987 za nevyjasněných okolností zemřel jeden ze zakládajících členů Miroslav Berka. Tuto nešťastnou událost připomínají poznámky o sázení, finančních problémech a nechuti žít z úst Berkova muzikálového dvojníka Petra Vondráčka. Poslední rozloučení muzikantů s kamarádem je jednoznačně nejsmutnější pasáží celého díla.

Po sametové revoluci se Olympic v nové sestavě znovu setkává se Simčou. Ta se mezitím provdala v USA a nabízí kapele možnost amerického turné. Její nabídka je odmítnuta kvůli pracovnímu vytížení. Záhy se ovšem ukazuje, že lidé mají jiné starosti než hudbu. Mnoho koncertů se ruší pro nezájem, další se hrají před poloprázdným sálem.

Petr Janda přichází s návrhem na ukončení činnosti. Nakonec se kapela dohodne na posledním koncertu v Lucerně. Ta je tentokrát vyprodaná. Po závěrečné skladbě Jasná zpráva nastává čas na dražbu předmětů spojených s Olympicem. Posledním draženým suvenýrem je kytara Petra Jandy. Roli šťastného nového majitele ovšem hraje sám Janda.

Tím vzniká prostor pro závěrečný blok hitů. Zazní písničky "Ajajaj", "Osmý den", "Jako za mlada", "Okno mé lásky" a "Dědečkův duch". Nečekaně se objevuje starší dáma, ve které Petr Janda poznává bývalou lásku Simču. Muzikál uzavírá písnička "Dej mi víc své lásky", která je využita pro představení všech členů kapely i ostatních účinkujících. Samotný děj vlastně uzavřený není. Olympic stále hraje a jeho další vývoj je otázkou budoucnosti.

Pokud jde o celkové vyznění muzikálu Olympic aneb Jak se lítá vzhůru, označila bych ho za milou komedii se skvělou hudbou. Příznivce skupiny Olympic jistě potěší a vzhledem k velké koncentraci takřka zlidovělých písní má šanci oslovit i ty, kteří začátky téhle kapely (stejně jako já) nemohou pamatovat. Patří samozřejmě do kategorie muzikálů těžících z již dříve osvědčených hitů jako např. Rebelové nebo Láska je láska. Nové skladby bychom hledali marně. Nicméně se jedná o dobře obsazené, solidně odzpívané a vtipné představení.

Mladá sestava Olympicu s přehledem zvládla své role a večer navíc ozvláštňovala aktuálními vtípky. Účinkující se vzájemně často odbourávali. Např. při pohledu na špatně nasazenou paruku Petra Vondráčka nebyli ostatní pánové absolutně schopni navázat svou replikou. Použité vtipy sice nebyly intelektuálně náročné, ovšem přítomnému publiku to zjevně nevadilo. Do oddechové komedie výborně zapadly.

Většina sólových písniček připadla logicky Aleši Hámovi coby Petru Jandovi. V "Bon soir mademoiselle Paris" si pak v roli J. A. Pacáka zazpíval i Dalibor Gondík. Ten se také blýsknul hrou na dvě flétny najednou v písni "Otázky". Sice patřím k těm, kteří preferují originál, ale i muzikálový Olympic rozhodně působil příjemně.

Kromě již zmíněných účinkujících se v několika menších rolích představili i Juraj Bernáth, Jan Kuželka a Zdenka Trvalcová. Právě Zdenka Trvalcová zde předvedla svůj komediální talent. Zejména role zapálené soudružky jí výborně sedí.

Olympic aneb Jak se lítá vzhůru má také několik zvláštností. Není zvykem, že by si publikum na muzikálu mohlo zazpívat. Zde dostalo příležitost dokonce opakovaně. Písničky "Okno mé lásky" a "Dej mi víc své lásky" zněly sborem. Také jmenovité představení všech členů kapely za zvuku hudby je typické spíše pro rockový koncert. Diváci si pak vyžádali i dva přídavky. U většiny muzikálů, pokud se přidává, zazní na děkovačce některá z již odehraných skladeb. Olympic si pochopitelně může dovolit zařadit další hity ze svého bohatého repertoáru. Publikum si tedy vytleskalo přídavky v podobě písniček "Kufr" a "Nikdo nejsme akorát".