Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Nesmrtelná Odysseia

Odysseus (D. Vitázek) a jeho bojovníciMěstské divadlo v Brně uvedlo v sobotu 14. ledna premiéru dalšího původního muzikálového představení, tzv. muzikálové féerie (féerie - výpravná divadelní hra s fantastickými ději a postavami) Odysseia. Jak už název napovídá, byla hra napsána na motivy slavného Homérova eposu o Odysseově desetileté, strastiplné pouti z Troje do rodné Ithaky.

Trójský kůň je opravdu velkolepýPo vítězství u Troje se Odysseus vrací do rodné země ke své ženě Pénelopě a synovi Télemachovi. Společně se svými plavci je ale vystaven spoustě nástrah, které je provázejí po celou dobu putování. V kraji Kyklopů, kde Odysseus přistane se svou lodí, přichází o pár plavců, které zahubí Kyklop Polyfémos, obr lidojed, jeden ze synů samotného Poseidóna. Prozíravý Odysseus ve snaze utéci z Polyfémova doupěte Kyklopa opije vínem a poté oslepí. Odysseus musí bojovat s nástrahami bohů…V ovčích houních se pak se zbývajícími druhy dostává pryč z obrovy jeskyně. Poseidonův hněv ho ale na cestě provází dál.

Mezitím se na okamžik dostáváme do Ithaky, kde Pénelopa vzpomíná a sní o tom, že se její muž po dlouhých letech opět vrátí domů. Tomu však už ani jeho matka nevěří. O Pénelopu se v paláci uchází řada ženichů. Ona však sňatek oddaluje. … stejně jako s nymfou Kirké (R. Vidláková)…Jako podmínku si stanoví, že dokud nedotká plášť, kterým by přikryla tělo krále Láerta, Odysseova otce, ke sňatku nesvolí.

Odysseova loď přistává u břehů ostrova, na kterém žije nymfa Kirké. Ta Odysseovy druhy promění v divoká prasata a zavře do ohrady. S pomocí bohyně Athény Odysseus plavce vysvobodí. … a musí jít až do záhrobí za věštcem Tereisiasem (P. Kunert), který mu sdělí věštbu o cestě zpět…Kirké je propouští a Odyssea posílá k Hádovi, do říše mrtvých. Tam se Odysseus setkává s thébským věštcem Teiresiem, který mu prozradí, že teprve po letech se vrátí domů a sám bez svých plavců. Potkává zde také ducha svého druha z války - Agamemnona i ducha své matky, která se po synovi utrápila žalem.

… aby se jako jedniný zachránil díky pomoci nymfy Kalypsó (L. Janíková)…Po návratu z říše mrtvých opět vyplouvá se svými druhy na moře. Když proplouvají kolem sluje lidožroutky Skylly, v jednom okamžiku zmizí z lodi několik plavců. I ostatní končí svůj život v mořských hlubinách. Bohyni Athéně se podaří zachránit pouze Odyssea a předává ho do péče nymfy Kalypsó. Ta mu slíbí nesmrtelnost a věčnou mladost, pokud s ní zůstane. Odysseus se ale stále touží vrátit do rodné Ithaky a spatřit svou ženu a syna.

… aby mu pomohl Fajácký král Alkinoos…Na voru se plaví k břehům své země, když v tom ho do vln stáhne stále rozzlobený Poseidón, který nejen že stále ještě nemůže zapomenout, jak mu Odysseus oslepil syna, ale chce ho navíc potrestat za jeho bezbřehou pýchu a neúctu k bohům. Poté, co Poseidón udělí Odysseovi lekci, vynáší jej zpět na hladinu a vyvrhne na břehu země Fajáků. Tam Odyssea nachází Nausikaa, dcera zdejšího krále Alkinoa a pozve ho do jejich paláce. Od krále dostane Odysseus řadu darů a loď s plavci, kteří ho bezpečně dopraví na rodnou zem.… a on se dostal po 10 letech do rodné Ithaky.

Na Ithace se mezitím o Pénelopu stále uchází nápadníci, kteří mají v plánu zabít Télemacha, aby jim již dál nemohl stát v cestě. O jejich plánu se však Pénelopa dozví a překazí jej.

Odysseus se nyní dozvídá, co všechno se zde stalo během těch 20 let, kdy byl pryč. Odysseův syn Telemach (O. Smysl) je jediný, kdo pozná pravdu o Odysseově příjezdu…Vše mu vypráví jeho syn, který ovšem zatím netuší, kdo záhadný cizinec je. Odysseus mu prozradí, že je jeho otec a posílá jej domů s tím, že za ním přijde s pastýřem jako žebrající stařec.

V paláci je hostina v plném proudu, když vejde pastýř s Odysseem, převlečeným za žebráka. … a pomůže mu dostat se do paláce k nápadníkům.Ženiši se na žebráka vrhnou a chtějí ho z paláce vyhodit. Télemachos se starce zastane a ženichy vyprovodí ze síně. Přichází Pénelopa a ptá se starce, kdo je a odkud přišel. Cizinec nepřizná, kým opravdu je, ale prozradí utrápené Pénelopě, že se její muž zachránil a je již na území Ithaky. Nikdo z nápadníků nenapne Odysseův luk…Pénelopa nakáže chůvě Eurynomé, aby cizinci umyla nohy a přichystala mu lože. Při mytí nohou chůva poznává starou jizvu, kterou Odysseovi způsobil divoký kanec.

Pénelopa cizince žádá o radu, zda má zůstat u syna nebo si v zástupu nápadníků vybrat ženicha. Nevěří již, že se její muž vrátí. Proto navrhne zápas, který rozhodne, kdo z nápadníků se stane jejím mužem a tím i králem. Rozhodnout má Odysseův luk. Kdo jej napne a prostřelí řadu seker, zvítězí. Nikomu z nápadníků se však luk napnout nepodaří. Pastýř donese luk cizinci, ten ho napne a sekery prostřelí. Všem je v okamžiku jasné, kým je opravdu záhadný cizinec. .. až Odysseus sám a všechny pozabíjí.Odysseus vezme další šípy a postřílí ženichy.

I Pénelopa se dozvídá, že neznámý stařec je ve skutečnosti její muž Odysseus. Je zmatená a odmítá se na něj byť podívat. Až po chvíli pochopí, že chyba není na straně Odyssea, že to Bozi je vystavili těžké zkoušce a usmiřuje se se svým mužem.

Penelopa (I. Vaňková) podle tajného znamení poznává OdysseaPředstavení doprovází hudba ze záznamu doplněná živou hudbou po stranách jeviště (orchestřiště je zakryto) v podání exkluzivního hudebního tělesa - čtyřčlenné kapely bicích nástrojů Dama Dama. Hudba je dílem skladatele Oldřicha Veselého a v představení tvoří zvláště důležitou a výraznou složku. Stylově je směsicí jazzu, rocku a etnické hudby. Stěžejní melodií celého díla je úvodní Odysseova píseň. Bohové řídí osudy smrtelníkůTa provází představení od jeho začátku do samého konce. Většina písní jsou sóla, pouze poslední dvě skladby jsou duety (Odyssea s Télemachem a Odyssea s Pénelopou).

Autorem textů písní je jeden z nejznámějších českých textařů Pavel Vrba. Libreto má na svědomí dvojice Miloslav Klíma a Zbyněk Srba, pod jehož režií také představení vznikalo. Tvůrci muzikálu se sešli na rautuScénu, která je opravdovou pochoutkou a která dílo posunula ještě dál a skvěle doplňuje ostatní složky představení, vytvořil Jaroslav Milfajt. Hned na začátku představení ohromí několikametrový Trojský kůň, vynikající je rovněž Odysseova loď, ať už jako velká příď plná veslařů nebo jako malinká maketa zmítaná na "vlnách", vytvořených vlnícím se plátnem přes celou šířku jeviště.

Originální pojetí scény Odysseus u Poseidóna (I. Ondříček)Jednoznačně nejpůsobivější je dialog Odyssea s Poseidónem pod vodní hladinou, nezapomenutelný efekt pohledu "potápěče" na sluneční paprsky částečně pronikající do hlubin je vytvořený tím nejprostším způsobem, reflektory namířenými svrchu na plátno napnuté od podlahy na nejhlubším konci jeviště ke stropu téměř až nad diváky. Technickou perličkou je hra světel při Odysseově hodu diskem. Bohyně Afrodita (V. Poláčková) s Diem (L. Kolář) na OlympuNeméně efektní a zajímavé jsou kostýmy z dílny Andrey Kučerové, a to jak klasické oděvy antických hrdinů, tak zvláště kostýmy bohů, moderního střihu laděné do stříbrna.

V hlavní roli Odyssea se na premiéře představil energií a mladistvým elánem překypující Dušan Vitázek, držitel Ceny Thálie 2004 za roli Bergera v brněnském nastudování Hair (alt. Petr Gazdík), Děkovačka s autorymoudrou Pénelopu ztvárnila výborná Ivana Vaňková (alt. Jana Musilová), už méně prostoru dostali v rolích řeckých bohů Helena Dvořáková jako Athéna (alt. Hana Holišová), Igor Ondříček jako krutý Poseidón (alt. Jan Apolenář) a další herci brněnského divadla.

Většina z nich ztvárnila hned několik rolí najednou, a to nejen sborových, ale i sólových, Někteří herci se objevili i na slavnostním rautucož je umožněno tím, že mnoho postav se Odysseovým příběhem jen mihne. Proto můžeme například v rolích Meneláose a Medóna vidět Roberta Jíchu (alt. Dalibor Černák), jako Helenu i jako Kalypsó Johanu Gazdíkovou (alt. Lenka Janíková), jako Kirké i jako Nausikau Radku Coufalovou (alt. Mária Lalková).

I přes relativně vlažný potlesk premiérového publika je muzikálová féerie Odysseia dalším důkazem toho, že Městské divadlo v Brně je zárukou skvělé podívané a nezapomenutelného kulturního zážitku.

Fotografie Michal Škvor, text Veronika Stehnová

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.