V našem státě není snad nikdo, kdo by neznal dnes již legendární trilogii Slunce, seno… (snad kromě novinářky Radmily Hrdinové, jak sama přiznala). Hudební divadlo Karlín se pustilo do odvážného projektu udělat z prvního dílu trilogie Slunce, seno, jahody muzikál. Hudbu, libreto a texty písní vytvořil Ondřej Gregor Brzobohatý, režie se ujal již mnoha muzikály osvědčený Antonín Procházka. Na premiéru, která se konala ve čtvrtek 16. června 2022 v 19 hodin, jsme byli velmi zvědaví, a tak vám z ní přinášíme reportáž. Mezi pozvanými hosty nechyběli ani autoři původního filmového scénáře Petr Markov a Zdeněk Troška, který celou trilogii samozřejmě i režíroval. Do hlediště usedl také autor filmové hudby Karel Vágner.
Děj muzikálu se drží filmové předlohy, odehrává se v jihočeské vísce Hoštice, do které přijíždí na letní brigádu student vysoké školy zemědělské Šimon Plánička, aby zde v místním JZD vyzkoušel svůj experiment na téma „Dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí“, při kterém plánuje v rámci své seminární práce nechat krávy při dojení poslouchat hudbu. U vedení JZD se však Šimon nesetká s pochopením, a tak se vydává za farářem Otíkem, jehož kráva v zápětí při experimentu nadojí zázračné množství mléka. Šimon je ubytovaný u Škopkových a jejich dcera Blažena dostane od předsedy družstva za úkol zjistit, jestli je Šimon synem Pláničky, předsedy krajské zemědělské správy a není-li náhodou předvojem nějaké hloubkové kontroly. Do toho se přimotá Blaženy žárlivý kluk Venca, který se domnívá, že Blažena čeká dítě se Šimonem a ne s ním. Nechybí ani drbny Kelišová s Cecilkou, nepřijdete ani o celou řadu slavných hlášek z filmu. Přijdete však o některé méně podstatné scény - například stařečka na nástupišti při prodeji mlýna, či bitky v lese při úplňku.
Nastává tedy otázka, jakou přidanou hodnotu oproti filmu muzikál přináší. Samozřejmě je to především hudba Ondřeje Gregora Brzobohatého, kterou si diváci mohou užít v podání živého orchestru pod taktovkou Kryštofa Marka. Texty písní bohužel nemohu moc posoudit, protože dost často nebylo zpěvákům rozumět, což je velká škoda. Ve druhé polovině představení se situace s ozvučením mírně zlepšila, takže si diváci sólové výstupy mohli již lépe vychutnat. Možná by pomohl program - který jsem na premiéře také postrádala - ve kterém by texty písní byly vytištěné, a divák si je mohl alespoň přečíst. Bohužel, ani žánrová pestrost celého muzikálu nevyváží fakt, že skoro žádná z písní nemá potenciál stát se hitem, a to i přesto že řada melodií, řekněme, odkazuje na melodie z jiných děl, především muzikálových. Dokonce i titulní píseň „Léto“, uvedenou jako klip před premiérou, nebyla přijata kladně.
Na tomto místě musím zmínit skvělý pěvecký výkon Pavly Břínkové, držitelky Ceny Thálie, která ztvárnila paní učitelku Hubičkovou. Její ranní operní výstupy v okně, tak známé z filmu, a pak především árie „Měsíčku na nebi hlubokém“ z Rusalky, si vysloužila předlouhý potlesk nadšeného publika. Mimochodem Zdeněk Troška operu Rusalka před lety režíroval ve Státní opeře, takže ho tato vsuvka do muzikálu jistě musela potěšit.
Co musím určitě ocenit, je velice nápaditá scéna Petra Hlouška. Jednotlivé obrazy svižně přijíždějí na točně, takže nedochází k žádným prostojům a zdržujícím přestavbám kulis. Rychle se tak dostaneme z návsi do světnice u Škopkových, z kanceláře MNV přímo do kravína. V představení je použitý vlak z muzikálu Legenda jménem Holmes, což Ondřej Gregor Brzobohatý při ukázkách pro novináře ještě před uvedením muzikálu otevřeně přiznal. Osobně mi to vůbec nevadí, naopak, proč nevyužít skvělou a jistě drahou kulisu i v jiném představení. Šetřit se musí, zvlášť v dnešní době.
Skvěle působí choreografie Ivany Hannichové, ať už se jedná o venkovskou tancovačku, kde vznikne rvačka mezi Vencou a Šimonem - ztvárněná velmi vtipně jako boj toreadora s býkem, nebo tanec králíčků (resp. zajíčků jak z Playboye), než jsou všichni otráveni anilínovými barvičkami - modrou a zelenou, které jim podá malý Jirka - tato část potěšila především mužskou část publika, překvapí i rozpohybované sochy z kostela (prvek oživlých soch byl prvně použit v muzikálu Galileo), které jsou tak dobře namalovány, že je opravdu považujete za dekorace, a za zmínku stojí i překvapivé stepařské číslo faráře Otíka v podání Dennyho Ratajského - několikanásobného mistra republiky ve stepu - jeho sólový step patřil k opravdu nejlepším tanečním kouskům představení.
Naopak nejvtipnějším momentem představení byly tančící, ale hlavně zpívající krávy z hoštického kravína. Krásné stračeny, které díky Pláničkově metodě dojily více, než krávy v jiných JZD, a tudíž už titul „Nejlepší kravín“ už jiná JZD tomu Hoštickému nevyfouknou. A protože - jak již z filmu víme - každá kráva měla ráda jinou hudbu, vystoupily zde krávy, které reprezentovaly svoji milovanou hudbu. Na punkovou hudbu se představila stračena Lucie Bílá, na disco si zatrsala Eva Burešová, operní part - titulní Vágnerovu melodii - přednesla Kateřina Kněžíková, stračena s hip hopovou variací se představila jako Elis Mráz a v rytmu swingu se pohupovala Adéla Zejfartová. Nutno připomenout, že se všemi umělkyněmi měl Ondřej Gregor Brzobohatý předem domluveno, že v muzikálu zabučí jako krávy. Těžko se to popisuje, to musíte prostě vidět.
Výtvarník kostýmů Roman Šolc odvedl také pořádný kus práce, ať už na jihočeských krojích, přes promyšlené kostýmy a masky krav, znázorňujících různé hudební žánry, playboyovsky stylizované králíky (tedy v tomto případě spíše zajíčky), až po kostým Škopkové. Pro tuto roli byly vybrány dvě velmi štíhlé herečky Iva Pazderková a Adéla Gondíková, a tak byli všichni zvědaví, jak si tvůrci poradí s problémem, aby se podobaly prostorově nepřehlédnutelné filmové Heleně Růžičkové. Na premiéře jsme viděli Ivu Pazderkovou, která všechny ohromila svým obřím poprsím a širokou sukní, i kudrnatou tmavou parukou. Kostým Škopkové byl tedy příjemným překvapením a velkou nadsázkou. I když samozřejmě role nestojí na kostýmu, ale především na hereckém a pěveckém výkonu. A tady Iva Pazderková obstála na jedničku, rozhodně pobavila.
Ostatní role hodně odpovídaly filmové předloze, v úloze Šimona diváky potěšil Roman Tomeš, žárlivého Vencu uspokojivě ztvárnil Filip Hořejš, Kateřina Pechová coby Miluna mile překvapila sólovou písní v druhé polovině představení a totéž se dá říci o Ivaně Korolové v roli Blaženy. Helenu Dytrtovou jsme si užili jako trochu bláznivou maminku i s její postelí na dvoře hospodářství Škopkových. Rošťák Jirka Škopek, kterého si zahrál Tobiáš Freja, zlobil a nesnášel králíky, užil si i svou sólovou píseň, ve které mu to sice trochu neladilo, ale vzhledem k premiérové trémě bych mu to asi odpustila. Tátu Škopka ztvárnil Pavel Kikinčuk, celkem věrně jako jeho filmová předloha. Předsedu JZD si zahrál velmi věrohodně Václav Vydra a v roli Bédy jsme viděli Ivo Hrbáče.
Roli Evíku (správně by mělo být v programu uvedeno její jméno v 1. pádu Evík, čemuž odpovídá 5. pád Evíku, jelikož ve filmových titulcích je uvedena jako Evička) ztvárnila Kristýna Daňhelová a z původní filmové Evičky v podání Jaroslavy Kretschmerové se v muzikálu stala drbna Kelišová, na které bylo vidět, že si roli opravdu užívá. Kdo hrál druhou drbnu Cecilku, jsme se bohužel z programu nedozvěděli, i když by si to právem zasloužila, neboť se nejedná o zas tak malou bezvýznamnou roli. Na programu jsme nenašli, ani kdo hrál Tlustého Josefa, zůstává to tak trochu záhadou. Muzikál končí velkým finále s celou sehranou company a výkony všech zúčastněných roztleskaly v závěru celý sál, některé dokonce zvedl ze židlí.
Po dlouhé děkovačce pozval ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek na jeviště všechny tvůrce včetně tvůrců filmové předlohy: Karla Vágnera, Petra Markova a hlavně Zdeňka Trošku, na jehož reakci na muzikál byli všichni zvědaví. Zdeněk Troška se vyjádřil, že je z muzikálu nadšený, dobře se bavil a popřál dílu nejméně tolik spokojených diváků, jako má až do dnešních dnů film. Popřejme tedy představení, aby se Troškovo přání vyplnilo a na muzikál Slunce, seno, jahody si diváci cestu našli. Spokojeně se tvářili i pánové Petr Markov, spoluautor filmového scénáře a Karel Vágner, autor filmové hudby.
Zajímavostí premiéry bylo několik. Někteří herci z původního filmu se objevili i v divadelní verzi, avšak v jiných rolích, neboť od filmové premiéry uplynulo již bezmála čtyřicet let (1983). Například Pavel Kikinčuk, který hrál ve filmu Šimona Pláničku, si v divadle zahrál Škopka. Jaroslava Kretschmerová byla ve filmu nezapomenutelným Evíkem, ale v Karlíně ztvárnila drbnu Kelišovou. Zdeněk Troška se k tomu ovšem vyjádřil, že Jaroslava mohla klidně hrát znovu Evíka. Maskéři se na ní natolik vyřádili, že by už z prvních řad dle Trošky nebyla k poznání. Dalším překvapením pro přítomné novináře byla přítomnost filmového Vency Broňka Černého, a tak fotografové mohli zachytit dva představitele Vency, které dělí celých 39 let.
Vox populi, Vox Dei!, praví latinské přísloví. My jsme také zaslechli hlas lidu, obyčejných návštěvníků premiéry, ať už přímo v divadle, nebo cestou domů v MHD. A je to pěkný mix: „Zajíčci jsou nejvíc.“ „Když zpívali, nerozuměla jsem jim ani slovo.“ „Nevíš, kdo hrál Cecilku?“ „Šimon je skvělý.“ „Pamatuješ si nějakou písničku? Já ne.“ "Já jo. Měsíčku na nebi hlubokém", „Ty vohozy jsou přesný.“ „Helenka se musí v hrobě obracet.“ „Ty zpívající krávy byly super.“ Je otázka, pro tentokrát nebyly při odchodu z divadla přítomné „voliče spokojenosti", jako obvykle bývají. Vesnický muzikál Slunce, seno, jahody tak rozdělil návštěvníky na ty, kterým se moc líbil, stejně jako na ty, které vedl k napsání negativních hodnocení. Jaký je ve skutečnosti? Přijďte se na muzikál podívat, jistě si uděláte vlastní názor.
Šimon Plánička | Roman Tomeš |
Venca Konopník | Filip Hořejš |
Blažena | Ivana Korolová |
Miluna | Kateřina Pechová |
Evík | Kristýna Daňhelová |
Škopek | Pavel Kikinčuk |
Škopková | Iva Pazderková |
Farář Otík | Denny Ratajský |
Cecilka | ? |
Kelišová | Jaroslava Kretschmerová |
Předseda JZD Rádl | Václav Vydra |
Béda | Ivo Hrbáč |
Hubičková | Pavla Břínková |
Maminka | Helena Dytrtová |
Malý Jirka Škopek | Tobiáš Freja |
Tlustý Josef | ? |
Dirigent | Kryštof Marek |
Filmový scénář | Zdeněk Troška a Petr Markov |
Filmová hudba | Karel Vágner |
Filmová režie | Zdeněk Troška |
Hudba, text, libreto muzikálu | Ondřej Gregor Brzobohatý |
Režie | Antonín Procházka |
Choreografie | Ivana Hannichová |
Hudební nastudování | Kryštof Marek |
Kostýmy | Roman Šolc |
Scéna | Petr Hloušek |
Light design | Pavel Dautovský |
Sound design | Petr Ackermann |
Komentáře k článku