Hudební divadlo Karlín 7. března 2019 oslavilo 250. představení Jesus Christ Superstar s Václavem Noidem Bártou v roli Ježíše, ve které vystřídal legendárního Kamila Střihavku. V roli Jidáše se představil Michal Skořepa a jako Maří Magdalenu jsme viděli skvělou Dashu. Výkony všech byly exkluzivní, emoce silné a v závěru publikum dlouho tleskalo ve stoje. Nechyběl ani vynikající dort, na kterém si pak v divadelním klubu všichni moc pochutnali. U oslavy nemohl Musicalnet chybět, tak se s námi na ni teď můžete vypravit.
Rockovou operu Jesus Christ Superstar, příběh o posledních Kristových dnech, vytvořili skladatel Andrew Lloyd Webber a textař Tim Rice v roce 1969. V České republice byl uveden několikrát, ale protože jsme toho o něm na našem webu napsali už více než dost, rozhodli jsme se Vám tentokrát přinést dva exkluzivní rozhovory. Václav Noid Bárta v muzikálu vystřídal dokonce tři role: Ježíše, Jidáše Iškariotského a Piláta Pontského, Michal Skořepa ztvárnil jak Ježíše, tak i Jidáše. Věříme, že srovnání pohledů obou hlavních představitelů na obě role Vás zaujme.
Při této příležitosti náš dvorní fotograf Michal Škvor vzal vedle fotoaparátu do rukou i mikrofon, a vyzpovídal dva muže, kteří ovlivnili svět. Když ne úplně ten duchovní, tak určitě ten muzikálový. C o na sebe prozradili, se dočtete níže.
Vašek Noid Bárta: "Ježíš je strašná euforie..."
Vašek své role, herecké i pěvecké výstupy - a to nejen ty muzikálové - vždy podá tak, aby emoce z pódia prýštily až do poslední řady druhého balkonu (pokud v divadle je). A všichni - nejen jeho věrné fanynky - odcházejí po vystoupení či představení domů plni emocí. A tak jsme dali zase jednou Vaškovi možnost odpovědět na otázky, na které se ho nikdo nezeptal...
Vašku, ty jsi ztvárnil na jevišti Hudebního divadla Karlín obě dvě role...
...obě tři! (smích)
Dobře, tak teď mi jde o dvě hlavní role – Ježíše a Jidáše. Která z těch rolí tě zaujala víc?
To se takhle nedá říct... každá má svoje. Jidáš má úplně jiné emoce, Jidáš je takový živelný, v Jidášovi se může víc řvát, může se tam použít větší agrese, může se větší energie použít. Ježíš má tu energii hodně vnitřní, Ježíš nesmí moc mávat rukama, Ježíš je prostě Ježíš, no…
Má obrovskou auru…
Jasně. Teď když hraju toho Ježíše, tak mě to baví jako víc. Ne že bych toho Jidáše měl nějak přehraného, ale Ježíš mě vždycky dostane… když hraju tři nebo čtyři dny Ježíše, tak mám mimo jeviště to chování úplně jiné… najednou je kolem toho strašná magie… je to fakt velká síla.
Jednou jsi mi při nějakém rozhovoru říkal, že strašně prožíváš, když tě Ježíš jako Jidáše vyhodí ven: „Tak běž!“ Jak vnímáš tu samou situaci obráceně, když ty ho posíláš pryč?
V: No, tam se v Ježíšovi na chvilku projeví agresivita, to naštvání na něj, že ho vyhodí, ale pak mu to je okamžitě hrozně líto, protože to je ještě silnější emoce. On ho vyhodil přede všemi, prostě ho poslal pryč, a pak… je tam obrovská lítost, a to všechno je v té následující písničce po tom.
Jaké je to pokaždé umřít na jevišti, ať už jako Ježíš nebo Jidáš?
Je to těžký, no.
Jako Ježíš jsi potom znovuzrozen… Jaký je ten příchod na jeviště po tom znovuzrození?
V: Je to strašná euforie, obrovská, taková zvláštní atmosféra, zvláštní myšlenky se ti honí v hlavě, takový vděk za to všechno, že to můžeš vůbec dělat… je to krásný pocit, když vidíš to nádherné divadlo, které stojí a lidi tleskají a třeba jsou někteří uslzení, tak je to krása. Ale opravdu to umírání je těžká záležitost, protože já se to snažím hrát opravdu naplno. Snažím se, že neumírám jenom jako, že udělám „ááááááááá“, ale fakt se snažím zemřít.
Je to na tobě vidět i z poslední řady.
Tak to jsem hrozně rád, děkuju. Snažím se zemřít, no.
A ještě nám vysvětli, co je to „atomový herec“?
Atomový herec, no… (smích) to je právě to, co k tomu patří. Atomový herec je ten, že když vám upadne, tak upadne. Jsou techniky, které tě naučí na školách, naučí tě padat, ale to já přesně nechci. Já když sebou mám praštit, tak sebou praštím. Ať to stojí, co to stojí! Stojí to odřeniny, modřiny…
Když tě bičují, to vypadá, že tě bičují doopravdy…
Když mě kluci mlátěj, bičujou, já jim říkám: „Kluci, fakt mě řezejte, prostě, řezejte mě, já nechci, abyste mě dělali jako a já bych dělal „ááá“ jako. Takže mě prostě řežou, někdy je to na hranici, někdy to jsou opravdu velké rány. V tu chvíli to bolí. Tahle ruka, přes tu dostávám nejvíc. Někdy se stane, že mi třeba strhnou i brejle (= drátek, kterým je připevněn mikroport kolem uší, pozn. red.) a bičujou mě brejlema, tím drátem, to není nic moc, takže těch jizviček už tam mám dost, ale prostě patří to k tomu… on taky trpěl, takže já musím taky trpět, ale mě to baví. Teda to zní blbě, sadomasochisticky, ale je to prostě potřeba, aby to vypadalo věrohodně.
Vašku, díky moc za tvoje herectví a spoustu úspěchů!
Taky děkuju, ahoj!
Michal Skořepa: "Jidáš má v sobě kousíček Ježíše..."
Michal Skořepa začal účinkovat v roli Jidáše. V jednom období však zpíval i Ježíše. Nutno dodat, že jeho pojetí bylo jiné než Kamila Střihavky - bylo více zapálené pro myšlenku, místy až fanatické nebo spíše vizionářské. Díky tomu si mohl také vyzkoušet obě role dvou lidí, kteří ač vlastně přátelé, tak stáli proti sobě.
Michale, chci se zeptat: Ty jsi na jevišti Karlínského divadla ztvárnil Ježíše i Jidáše. Která z těch poloh je ti bližší?
Já jsem původně dělal konkurz na Jidáše a o Ježíšovi jsem vůbec neuvažoval. A když mě viděl Pavel Polák, umělecký ředitel divadla, tak dostal nápad, jestli bych nezkusil zazpívat i Ježíše, a když jsem zazpíval Ježíše, tak mi dali noty na oboje. Když jsem prošel třetím kolem, tak mi odsouhlasili obě role a vlastně jsem ke každé té roli přirostl jinak. A nejvíc mě na tom baví, že je to trochu jako jin jang, to znamená, že Jidáš má v sobě kousíček Ježíše a ten Ježíš v momentě, kdy je v emocích, tak on má v sobě kousek prudkosti toho Jidáše. Jinými slovy: Ježíš je taky jenom lidská bytost. Neumím to říct, je to jin jang.
Čím tě oslovily ty role? Byla to hudba, nebo výrazy, které tam můžeš použít?
Od třinácti let je pro mě Jesus Christ Superstar asi jedno z největších uměleckých děl vůbec. A když mi to táta poprvé pustil ve třinácti letech v televizi, říkal: „Bavilo by tě to hrát?“ Já říkal: „No jasně!“ A on říkal: „Co bys chtěl hrát, Ježíše nebo Jidáše?“ A já říkal: „Asi oba.“
Tak ti gratuluji, že se ti to splnilo.
Děkuju moc.
Na další fotografie se můžete podívat v naší galerii:
Ježíš Kristus | Václav Noid Bárta |
Jidáš Iškariotský | Michal Skořepa |
Marie Magdalena | Dasha |
Pilát Pontský | Pavel Polák |
Héródés Antipa | Jiří Korn |
Kaifáš | Radek Seidl |
Annáš | Jaromír Holub |
Šimon Petr | František Pytloun |
Šimon Zélótes | Lukáš Kellner |
Dirigent | Martin Kumžák |
Komentáře k článku