Ve čtvrtek 18. října 2018 uvedlo Hudební divadlo v Karlíně v Praze ve světové premiéře muzikál Legenda jménem Holmes. Autorem hudby, libreta a písňových textů je Ondřej Gregor Brzobohatý. Vedení představení se ujal v Karlíně již osvědčený režisér Gabriel Barre. Scénu velmi nápaditě a originálně ztvárnila Michaela Horáčková Hořejší, herce do krásných dobových kostýmů oblékla návrhářka Kristina Záveská. Hudebního nastudování a dirigentské hůlky se ujal zahraniční host Chuhei Iwasaki, company i hlavní představitelé tančili v choreografii Karen Sieber. Pojďme se nyní společně podívat, jak se společné dílo tvůrcům vydařilo.
Ondřej Gregor Brzobohatý, autor hudby, libreta a písňových textů, měl z těchto tří složek asi nejšťastnější ruku v hudebním ztvárnění díla. Divákům nabízí široký záběr žánrů od popu, keltské až po dixieland, těšit se můžete dokonce i na nefalšovanou bavorskou jódlovačku. Ondřej dovede napsat hit, jak už v minulosti několikrát prokázal. Jestli si diváci budou melodie z muzikálu broukat cestou domů, ukáže jistě čas. Texty písní jsou také víceméně zdařilé. Za nejslabší z těchto tří složek lze pokládat libreto, které je složeno ze dvou téměř shodných dějových linek.
Příběh legendárního detektiva se neustále prolíná s osudem jeho autorem Arthura Conana Doyla, který už má detektiva dost a rád by se ho už zbavil. Oba musí čelit padouchovi v podobě profesora Moriartyho/nakladatele Cromwella a oba jsou beznadějně zamilováni do krásné Irene/Louisy. Protože se jedná o dvojrole, divák se brzy při objevení druhé dvojice dovtípí, co bude v ději následovat, což při délce představení tři hodiny ke konci nemusí být pro některého diváka již zajímavé. Děj je naštěstí protkán zdařilými vtipnými replikami, takže návštěvníci divadla odcházejí z představení spokojeni.
V hlavní dvojroli Holmese a Doyla se na premiéře představil Vojtěch Dyk, který exceloval jak po herecké, tak především po pěvecké stránce. Obě role si užívá, bravurně mezi nimi proplouvá a plynule přechází od jedné ke druhé. Je znát, že tato dvojrole mu byla ušitá na míru, Brzobohatý využil všech poloh Vojtěchova hlasu a dal mu možnost předvést jeho velký hlasový rozsah, jeho herecké kvality a komediální talent.
Skvělé pěvecké výkony odvedli i další aktéři. Marek Holý coby Watson i doktor Feud, výborný byl Jan Sklenář v dvojroli padouchů Moriartyho a Cromwella, u něj ovšem občas trochu vadila poněkud jednotvárná přehrávaná nadsázka. Pěvecky velmi příjemně překvapila Anna Fialová jako Irene/Louisa. Role hospodyně Hudsonové sedla jako ulitá po všech stránkách vynikající Ivaně Chýlkové. Filip Rajmont v roli inspektora Lestrada svým pěveckým výkonem nijak nepřesvědčil, ale bodoval svým hereckým nasazením.
V muzikálu Legenda jménem Holmes se můžete těšit na excelentní herecké výkony, uchvacující scénu, z níž vám v paměti nejvíc utkví nejspíš ohromující efekt s přijíždějícím vlakem, decentní barevně vyladěné kostýmy, tradičně vynikající živě hrající orchestr a v neposlední řadě skvělá company, která nejen výborně tančí, ale i živě zpívá. Premiéru publikum odměnilo bouřlivým potleskem ve stoje, zdá se tedy, že Hudební divadlo Karlín má na svém repertoáru další pro diváky lákavé představení.
Vstupenky zakoupíte v pokladně Hudebního divadla karlín nebo v obvyklých předprodejích.
| Hudba, texty, libreto | Ondřej Gregor Brzobohatý |
| Režie | Gabriel Barre |
| Choreografie | Karen Sieber |
| Hudební nastudování | Chuhei Iwasaki |
| Scéna | Michaela Horáčková Hořejší |
| Kostýmy | Kristina Záveská |
| Sbormistr | Sára Bukovská |
| Light design | Pavel Dautovský |
| Sound design | Petr Ackermann |
| Odborný poradce trikové náplně muzikálu | Jaroslav Kunc |
| Choreografie bojových scén | Norbert Bidrman |
| Sherlock Holmes / Sir Arthur Conan Doyle | Vojtěch Dyk / Lukáš Janota |
| Irene Adlerová / Louisa Hawkinsová | Anna Fialová / Kristýna Daňhelová |
| Dr. John Watson / Dr. Sigmund Freud | Marek Holý / Denny Ratajský |
| Profesor Moriarty / Virgil Cromwell | Jan Sklenář / Petr Vaněk |
| Paní Hudsonová | Ivana Chýlková / Jaroslava Kretschmerová |
| Inspektor Lestrade | Filip Rajmont / Jaromír Dulava |
Komentáře k článku