Musicalnet.cz

Od prvního uvedení muzikálu Romeo a Julie v Paříži uplynulo již čtrnáct let, stal se senzací v mnoha zemích po celém světě a 25. října 2015 se premiéry v češtině dočkala konečně i Praha. Stalo se tak v Karlínském Fóru za účasti mnoha novinářů a celebrit. Mezi diváky usedl i sám autor hudby muzikálu Gérard Presgurvic. Muzikál Romeo a Julie znám již dlouhou dobu v originální francouzské verzi, pokládám ho za jeden z nejkrásnějších a nejzdařilejších, a tak jsem na českou verzi byla opravdu moc zvědavá. A pokud jste zvědaví také, pojďme se na pražskou premiéru společně podívat s Musicalnetem.

U světových muzikálů bývá zvykem, že si původní produkce hlídá a trvá na dodržení originálního pojetí představení. Romeo a Julie je však výjimkou, autoři v jednotlivých zemích dostali v pojetí celkem volnou ruku a většinou toho hojně využili. Někdy ku prospěchu věci, jindy na škodu. A tak zatímco v italské verzi můžete při milostné scéně s Romeem obdivovat Julii v průsvitné košilce, odhalující téměř vše (v originální verzi je Julie zahalena omotaným prostěradlem), v maďarské verzi se Romeo například oběsí a prakticky v každé ze světových verzí se najdou různé odlišnosti. Česká verze se však naštěstí více méně drží originální francouzské předlohy, i když režisér a autor scénáře Libor Vaculík k některým změnám také přistoupil.

Muzikál trvá sice tři hodiny, ale děj je natolik nosný, že to divákovi vůbec nevadí. Možná z obavy z délky představení režisér vynechal některé písně, například krásnou sólovku zamilované Julie po slavné balkónové scéně, nebo duet „On Prie“, což je velká škoda. Julie, coby hlavní postava má oproti Romeovi v muzikálu v podstatě pouze dvě sólové písně „Jed“ a „Už nevím“, což je na hlavní postavu trochu málo. Diváci si však Juliina hlasu naštěstí dostatečně žijí v duetech s Romeem.

Co se týče kostýmního zpracování, režisér zachoval geniální myšlenku postupného blednutí kostýmů hlavních postav. Barvou Monteků je modrá, Kapuleti jsou oblečeni v červených tónech. Jak je Julie s Romeem do sebe zamilovávají a jejich vztah se vyvíjí, jejich barvy začnou blednout, Romeo se objevuje v bledě modrém kostýmu a Julie v růžovém, k oltáři jdou oba již v bílé barvě. Ve vyhnanství a v závěrečných scénách Romeův kostým šedne a přechází až do hnědé, značící beznaděj a zmar. Barvy kostýmů hlavních dvou představitelů vyjadřují jejich vnitřní rozpoložení, jsou viditelné pouze pro oko diváka, neboť nikdo z ostatních jednajících osob na ně vůbec nereaguje. Skvěle vymyšleno a provedeno, pro výtvarníka Romana Šolce to vlastně znamenalo vytvoření stejného kostýmu v několika barevných provedeních. Kostýmy k představení se Romanu Šolcovi opravdu podařily, jsou krásné a noblesní, jak už jsme u něj zvyklí.

Také scéna, kterou pro představení vytvořil Martin Černý, se v podstatě drží principu originální verze. Kulisy, vytvářející prostředí italské Verony, jsou víceúčelové, na jevišti slouží natočené v různých pozicích k různým scénám. Vše je velmi dobře promyšlené, přestavby se odehrávají plynule během děje a vůbec neruší. Jeviště Karlínského fóra je poměrně velké, takže poskytuje dostatek prostoru pro realizaci scénografových nápadů. Martin Černý se úkolu zhostil se ctí, jeho scéna i celkové nasvícení představení se mi moc líbily.

Jak se režisér příliš neodchyloval od původní předlohy, k jedné podstatné změně však přeci jenom přistoupil. Zcela vypustil hlavní taneční postavu – Smrt a nahradil ji dvěma postavami: Zlem Monteků a Nenávistí Kapuletů. V originální francouzské verzi je hlavní taneční postava pouze jedna, znázorňuje ji baletka oblečená v neutrální bílé barvě, nestraní nikomu, jen si lehce pohrává s osudy jednajících postav. Objevuje se vždy ve zlomových situacích, hraje si s postavami jak s loutkami, hladí je, objímá, dotýká se jich, fouká do nich, poslovi sebere Lorencův vysvětlující dopis pro Romea, aby ho zpráva o domnělé smrti Julie minula, v soubojích vede vrahům ruce. A jindy jen stojí opodál a mrazivým pohledem s nadhledem sleduje situaci. V závěrečné scéně Romeovi polibkem smrti bere život a Julii něžně podává Romeovu dýku, aby dokonala dílo zkázy.

Zlo Monteků a Nenávist Kapuletů v české verzi jsou výrazné a nepřehlédnutelné postavy, se zajímavou výraznou choreografií, nesoucí nezaměnitelný Vaculíkův rukopis. Ale zatímco ve svých kmenových barvách modré a rudé zasévají své hadí sémě tu či onde, v originální verzi Smrt roztahuje svá křídla nad vším jako jediný a absolutní vítěz. A o tento závěrečný efekt jsou vypuštěním postavy Smrti čeští diváci ochuzeni, což je možná škoda. Kdo však nemá srovnání s původní francouzskou verzí, bude jistě s Vaculíkovým pojetím spokojen. Ale abych jen nesrovnávala s originálem, pojďme se podívat na českou premiéru.

Děj snad nejslavnějšího Shakespearova díla je tak notoricky známý, že jej asi netřeba připomínat. Také v muzikálu nechybí všechny známé postavy dvou znesvářených rodů, Romeo a jeho přátelé Mercucio a Benvolio na straně Monteků a Julie se svou chůvou, a její bratranec Tybalt na straně Kapuletů. Nemůže chybět ani ples, kde se Romeo s Julií poznají, jejich tajný sňatek u pátera Lorenca, slavná balkónová scéna, smrt Mercucia a Tybalta, vyhnanství Romea, záměr rodičů provdat Julii za hraběte Parise, předstíraná Juliina smrt, návrat Romea, až po společnou skutečnou smrt milenců v hrobce Kapuletů.

Romea ztvárnil Štěpán Klouček, a popasoval se s ním celkem dobře. V muzikálu má Romeo několik sólových písní, například „Bojím se“, „Bez ní“, „Smrt je nenasytná“, nebo „Umírám z lásky“, které mají našlápnuto stát se skutečnými hity. Po pěvecké stránce Štěpánovi nelze nic vytknout, ale měla jsem pocit, že po herecké stránce už se necítí tak jistý v kramflecích. Možná to bylo premiérovou trémou a časem se Štěpán v roli lépe zabydlí. Obdivovat jsem ho musela v závěrečné scéně, kde musí dost dlouhou dobu ležet bez hnutí na schodech hlavou dolů.

Roli Julie svěřil režisér Andree Gabrišové, kterou jsem ještě předtím v žádném představení neviděla. Ač na hereckém poli nemá příliš zkušeností, s hlavní úlohou se popasovala celkem se ctí. V muzikálu nemá mnoho sólových písní, ale o to více ji můžeme slyšet v duetech s Romeem: „Chci tě napořád“, „Z lásky“, „Láska“ nebo „Zpěv slavíka“. Ačkoli Andree nemám v celku co vytknout, přeci jen bych od hlavní postavy čekala větší emoční prožitek a větší vroucnost.

Mercucia ztvárnil Peter Pecha, Benvolia Tomáš Hudža, oba zpívají dobře, ale ani oni mne nedokázali zcela vtáhnout do děje… Tybalta zpíval výborný Tomáš Beroun, líbil se mi zvláště v sólovce „Pak se mi uleví“. Všichni tři pánové mají v muzikálu poměrně náročné bojové scény a souboje, jak Mercucio, tak Tybalt se zhostili svých umíracích scén celkem přesvědčivě. Tomáš Hudža se mi líbil v písni „Jak mu to mám říct“, je to Benvoliova jediná sólová píseň, ale o to víc ji dokázal prodat.

Roli chůvy si vyloženě užívala skvělá Helena Vondráčková. Je to ostřílená profesionálka, takže jí nelze vytknout vůbec nic. Bravurně zvládala i humorné scény s mladými Monteky, a pořádně to rozjela v písni „Jsme v tom až po bradu“. Naopak dojemně a vroucně podala píseň „Ta už svou lásku má“, když se její chráněnka poprvé v životě opravdu zamiluje. Vondráčková byla plná citu, něhy a pochopení a opět s přehledem dokázala, že stále ještě patří v showbyznysu ke špičce.

Hraběte Kapuleta ztvárnil Tomáš Trapl. Role to není nijak obsáhlá, takže není mnoho co hodnotit. V muzikálu má jedinou sólovou píseň „Otcové dcer“, tu si ale jaksepatří užil a podal ji excelentně. Hraběnku Kapuletovou ztvárnila Lucia Jagerčíková, hraběnku Montekovou Jana Zenáhlíková. Obě matky vyniknou především ve společných duetech matek „Boj dvou rodů“ a v závěrečné sborové písni „Naše vina“. Janu Zenáhlíkovou můžete vidět také ještě v roli chůvy, kterou alternuje.

Ani Vévoda Veronský nemá v příběhu tolik prostoru, ale přeci jen jej můžeme slyšet už ve více písních: úvodní „Verona I.“, „Jaká je daň“, kterou zpívá společně s rodiči Julie a potom působivou árii „Moc“. Jako Vévoda Veronský se představil Tomáš Savka, a svou rolí jen potvrdil, že tento držitel Ceny Thálie na muzikálové scéně patří skutečně k těm nejlepším. Role hraběte Parise není příliš velká, ale Jakub Šlégr se ji uchopil po svém a celkem dobře, vzhledem k malému prostoru se nemohl více projevit.

V roli pátera Lorenza se představil mladý a nesmírně talentovaný Martin Růža, který byl pro mnohé diváky jistě velkým překvapením. Martina jsem poprvé zaznamenala v seskupení Top Dream Comapny, kde působí jako sólista, a už zde mne zaujal svým velkým rozsahem i zajímavou barvou hlasu. Zdálo by se, že při svém mládí se pro tuto roli kněze příliš nehodí, ale Martin pátera Lorenza pojal s takovým nasazením a tak přesvědčivě, že mu při závěrečné děkovačce osobně přišel režisér poděkovat. Nutno dodat, že zcela zaslouženě. Martin byl prostě skvělý!

Pochvalu zaslouží za sólové taneční role Kateřina Benešová, která představovala Zlo Monteků a na druhé straně Marek Lhotský, který ztvárnil nenávist Kapuletů. Pro oba jsou tyto role velmi náročné, prakticky nesejdou z jeviště a ani Vaculíkovy choreografie nejsou nic jednoduchého, jak jsme u něho již zvyklí, jedná se o výrazový scénický tanec, který musím vždy obdivovat. Klobouk dolů. Velmi se mi líbily i jejich kostýmy a celkové líčení. Obdiv si u diváků získá jistě i celá taneční company.

Skladatel Presgurvic po premiéře pochválil tvůrčí tým, že česká verze je podle něj jedna z nejlepších, kterou kdy viděl. Já se k němu ráda přikláním. Jednu věc však Gérard Presgurvic nemohl docenit, a to je překrásná čeština, nádherná přirozená poezie Jana Fišera, který celé dílo povýšil na skvost. Výhradu bych měla snad jen pouze k občasným a zcela zbytečným vulgaritám, které dle mého názoru nemají v takovémto díle co dělat. Ale to se týkalo mluveného slova. Texty písní se Janu Fišerovi skutečně mimořádně povedly. Věřím tedy, že Romeo a Julie přitáhne diváky nejen pro to, že patří ke klasice, ale také pro opravdu zdařilé ztvárnění díla právě v našem rodném jazyce. Muzikál vám mohu s radostí doporučit a přeji moc mnoho dalších úspěšných repríz.

Ve fotogalerii si můžete prohlédnout další fotografie z představení a dění v kuloárech či na afterparty

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW

Přidat komentář

Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions