Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Ženské se tentokrát hledaly na Karlštejně v Ústí nad Labem

Karel IV. a Eliška Pomořanská na svých královských trůnechInscenací muzikálu Noc na Karlštejně podle předlohy dramatu Jaroslava Vrchlického je po čertech mnoho. Jenže žádný čert se na hradě Karlštejn alespoň podle dochovaných materiálů nevyskytoval. A v tom je zakopán pes. Jak říká karlštejnský mnich: „Kam čert nemůže, tam nastrčí ženu!“ Pojďme se tedy na tu ženu na Karlštejně podívat. Nebo jich bylo víc? Všechno jsme zjistili v Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nad Labem.

Královna Eliška není šťastnou královnou - bude jí na konci příběhu?Kdo by neznal muzikálový film režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1973, k němuž hudbu napsal Karel Svoboda, texty písní sepsal Jiří Štaidl. Po muzikálovém filmu se muzikálová verze na divadelních prknech poprvé objevila v Divadle In Flagranti v Brně roku 1998, a nastartovala tak boom muzikálové Noci na Karlštejně, která byla dosud hrána pouze jako činohra. Muzikál se poté objevil ve Slezském divadle Opava, v Divadle Příbram, ve Východočeském divadle Pardubice, v Horáckém divadle v Jihlavě. Muzikálovým fanouškům je samozřejmě nejvíce známá inscenace hraná od roku 2004 v Hudebním divadle Karlín.

Královna Eliška právě tajně proniká na hrad KarlštejnO rok později se pak objevila jiná muzikálová podoba s jiným tvůrčím týmem. Zdeněk Barták složil zcela novou hudbu a Petr Markov napsal texty. Jejich muzikál podle předlohy Jaroslava Vrchlického Jedna noc na Karlštejně byl poprvé uveden v Těšínském divadle (a později na zámku Hluboká nad Vltavou, kde se úspěšně reprízoval v červenci a srpnu).

Poznal král královnu hned, nebo až posléze?Mezi nejnovější inscenační kousky se v roce 2011 či 2012 zapsala ještě Noc na Karlštejně v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (jako opereta!), v Městském divadle Most, v Divadle J. K. Tyla v Plzni a v Severočeském divadle Olomouc. Teď k nim nově přibyla inscenace Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem.

Zde si můžeme položit poměrně zajímavou otázku. Proč je Noc na Karlštejně tolik inscenovaná? Inscenátoři sází na její populárnost. Jenže proč je tato hra (chcete-li muzikál) tak oblíbená? Kouzelník odejde spolu s kejklíři... A královně Elišce bude ještě více smutnoVrchlický hru napsal pro nově vzniklé Národní divadlo, kde byla premiérově uvedena 28. května 1884.

Noci na Karlštejně se objevují nacionální prvky (už jen díky opěvování Karla IV.), také mnoho patosu (čímž je v podstatě celá milostná linka Karla IV. a Elišky Pomořanské) a množství vtipu, který dnes už není aktuální.

Zároveň se ale Noci na Karlštejně nedá upřít, že má své osobité kouzlo, nejspíš hlavně díky třem výše zmíněným složkám. Muzikálový film také dost vypomohl původní činohře k hvězdným výšinám oblíbenosti, možná bychom mohli říct jakési formě nesmrtelnosti. Ať je to jak chce, Noc na Karlštejně stále má své diváky.

Alena se vsadila se svým opilým panem otcem, že stráví noc na Karlštejně - samozřejmě se zjevuje i své lásce PeškoviRežijní stránku muzikálu si v Severočeském divadle v Ústí nad Labem vzal na starost Martin Novotný. Sám si byl vědom určité zastaralosti textu, a proto si v několika pasážích dovolil alespoň drobné změny. Zásah do díla je opravdu minimální, na druhou stranu může mnohé potěšit a příznivce muzikálové filmové předlohy zase nevyvede z míry. Čeho se však držel věrně, byla historická fakta, a také to, aby postavy byly živoucí, ne jen odosobněné idealizované ikony.

Královna není tak slabá, jak se zdá - dokáže si hravě poradit i s králem cyperskýmMožná nejzajímavější a nejpovedenější změnou v představení je krátká repetice, vztahující se k písni „Lásko má, já stůňu“, kdy se královna vyznává ze své nehynoucí a v jejích očích neopětované lásky ke králi. V tomto představení se poprvé královnin sen stane skutečností, když z úst krále opravdu uslyšíme „Lásko má já stůňu, svoji pýchu já jen hrál, kvůli vám se vzdávám trůnu, klenotů i katedrál“ v odpovědi na její vášnivé vyznání.

Eliška svého chotě hluboce miluje... Miluje ale takto i on ji?Další novinkou byla například fotografie Karla IV., která zastoupila namalovaný obraz. V první chvíli Karlův „vyšinutý“ výraz pobavil, zároveň by se ale dalo polemizovat, zda se tento vtípek do představení hodí. Dále se v představení objevuje určité polidštění Karla IV., když je Eliškou osloven „můj pane“ a vzápětí ji opravuje na oslovení „můj Karle“. V představení jsme mohli vidět kouzelnické vystoupení Jiřího Novotného, na které Eliška plynule navazovala větou: „Už odjíždějí i kejklíři“. Přibylo také jedno stepové číslo zakomponované do duet Peška a Aleny.

Eliška a Karel nakonec skončí v láskyplném objetíKrálovnu Elišku v premiérový den ztvárňovala Petra Peterová. Dobře si poradila s rolí ženy zamilované a věrné králi až za hrob, zároveň nutno podotknout, že v kostýmu královny od Zity Milošové vypadala velmi pěkně a přirozeně, skutečně královsky.

Chotěm a králem jí byl Radek Zima, jehož role nemá alternaci. Jak již bylo naznačeno, v představení působil jako chytrý a vzdělaný panovník, který má ale blízko i k obyčejné "lidské stránce" (což ale mírně kazí hláška „Císař ulehne jako sedlák, snad jen více umdlen,“ kdy naopak z konceptu „obyčejného člověka" na okamžik vypadl). Škoda, že Karel IV. je v představení nepřesně nazýván „prvním vladařem Evropy“. Nejspíš by se slušelo zmínit, že Karel IV. byl prvním českým králem, který se stal císařem Svaté říše římské, ale rozhodně nebyl prvním císařem.

Arnošt z Pardubic je moudrý a chápavý - dokáže pochopit i pohnutky královny, která i přes přísný zákaz pronikla do KarlštejnaDíky tomu, že se ani jeden z představitelů role Arnošta z Pardubic (posledního pražského biskupa a prvního českého arcibiskupa) nemohl premiérového představení zúčastnit, byla postava Arnošta ztvárněna samotným režisérem představení, Martinem Novotným. Ten v roli obstál jako rovnocenná alternace role, jeho Arnošt vždy věděl, co říct a jak to říct, byl rozvážný, chápavý, laskavý a moudrý a Martin Novotný v roli působil velmi přirozeně. Pešek a Alena jsou zkrátka ideální pár... Pokud se zrovna s velkou přísností nekočkujíPotvrdil tak, že ani herecká práce mu vůbec nedělá problém.

Jak zápletka, tak samotný charakter postavy Aleny, dělá z této role minimálně herecky vděčnější příležitost než role Elišky. Tereza Aster Vágnerová byla jaksepatří ztřeštěná, kurážná a rozpustilá a role jí seděla. Velmi dobře jí sekundoval Martin Matoušek alias Pešek, který dobře propracoval zamilovanost i komický rozměr své postavy, kdy se Pešek snaží předstírat, že stůně a před nikým se neprozradit. Oba dva spolu vytvořili povedený pár.

Arnošt z Pardubic ukazuje vévodovi bavorskému a králi cyperskému sbírku 129 deskových obrazů Mistra Theodorika z kapli svatého KřížeKomickou dvojkou v představení byli král cyperský a vévoda bavorský. V těchto rolích se premiérovému publiku představili Jaroslav Kovacs (bez alternace) a Petr Matuszek. Pomyslnou cenu pro nejzábavnější postavu si však nakonec „ukradl“ Josef Alois Náhlovský jako purkrabí Ješek z Wartenberka. Ten si do představení vkládal slovní vsuvky, které byly humorné i pro ostatní kolegy, jelikož několik vtípků zakomponoval do děje až při premiérovém představení.

Purkrabí Ješek si pro klekání před panovníkem s sebou nosí polštářek. Když k tomu přidal Josef Náhlovský určitou hlášku, dokázal vyvést z míry i své kolegy

V dalších rolích se představili Ofka Barbora Kadlčíková, Velitel stráže Vladimír Štěpka, Správce hradu Karlík Radek Konař, Mnich Ivan Zelycz, Komorné Ester Hocke a Kateřina Chladová. Spolu s nimi se na scéně Petra Kastnera objevil sbor, balet Severočeského divadla, pro který vytvořil menší choreografie Štěpán Karlesz. Nesmím také zapomenout na živý orchestr vedený Milošem Formáčkem.

Paní Ofka by nejspíš nikdy v životě nečekala, že bude jednou zbrojnošem - nuže, na pár chvil tomu tak bude!Režisér Martin Novotný chtěl, „aby si každý divák našel v muzikálu to své a třeba zavzpomínal na své mládí“. Mnoho z vás si jistě skrz muzikál na muzikálový film z roku 1973 vzpomene a možná mu v mysli vytanou určité radostné vzpomínky a chvilky. A to je nejspíš pro Noc na Karlštejně to nejzásadnější. Chce diváka nechat prožít nějaký čas bez starostí možná i s nostalgií na svá mladší léta.

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.