Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra ani divadlo Semafor není nutné českému publiku nijak detailně představovat. O jejich tvorbě a divadle bylo sepsáno mnoho literatury, mnoho rozhovorů, a co především, na originální hudbě Jiřího Šlitra, básnických textech Jiřího Suchého a na celém divadle Semafor vyrostlo několik generací diváků. Dobře placená procházka je jazzová opera (buffopera) Jiřího Suchého (libreto) a Jiřího Šlitra (hudba).
Proč "Dobře placená procházka"?
Ústřední písní celého muzikálu je milostná píseň “Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám“. Prolíná se dějem v různých polohách, od poeticky a lyricky vážné, až k ironicky parodující a satirické.
Její smysl v dějovém kontextu - jako vyznání lásky - určuje i název hry: procházka po této krajině by byla získaným miliónem liber opravdu dobře zaplacena.
Děj muzikálu:
Mladý manželský pár ULI a VANILKA žijí nepohodlně v době dělených bytů v koupelně, což možná ovlivnilo i to, že se právě rozvádějí.
V tom však přináší LISTONOŠ telegram, v němž jim TETA Z LIVERPOOLU zvěstuje, že odkazuje jejich budoucímu dítěti milion liber.
Manželé začínají spekulovat, ale mazaný ADVOKÁT, usilující o získání VANILKY, se snaží situace zneužít ve svůj prospěch.
VANILKA ho odmítá a snaží se svést nesmělého LISTONOŠE, který telegram doručil.
Vyhrocená situace se mění, když dorazí TETA Z LIVERPOOLU a všem přítomným líčí svou vidinu, kterou měla nad kanálem La Manche. ULI i ADVOKÁT všemožně usilují o získání přízně stále půvabné a elegantní TETY Z LIVERPOOLU. Ta nakonec VANILCE šek na milion liber předá a na scéně umírá.
ULI i ADVOKÁT obracejí svou pozornost opět na VANILKU, ale ta - zaslepena svým bohatstvím - se ještě jednou pokouší svést LISTONOŠE.
Ten však nepozorovaně roztrhá šek a tím končí veškeré intriky a snažení všech přichází vniveč.
Historie muzikálu:
Jiří Šlitr, který napsal téměř 300 písní, z nichž některé zlidověly, napsal - a to je méně známé - operu. A když operu od něj, tak jedině jazzovou.
Oslovil tedy Jiří ho Suchého, který napsal libreto a v roce 1965 byla prvně uvedena.
Ačkoliv děj a postavy v něm reflektují běžný život kolem nás, který nemá jenom kladné nebo záporné hrdiny, byla u nás i v zahraničí uvedena pouze několikrát.
Až po 36 letech od jejího prvního uvedení vykročila z prken Semaforu na pódium Žižkovského divadla Járy Cimrmana nedivil bych se, kdyby se ukázalo, že nápad na tuto bufooperu měl Cimrman, ale někam ho založil a Jiří Šlitr ho po letech našel, dopracoval a zrealizoval.
Studentů 5. ročníku konzervatoře, kteří toto představení nastudovali, je devět, a proto některé postavy jsou dvojité až trojité, čímž je dána možnost lépe zobrazit více vlastností a postojů dané osoby najednou.
Peníze hýbou (hýbaly a budou hýbat) světem, a tak jsou i zde velmi důležitým motivem.
Obnovená premiéra byla 26. 3. 2001, představení jsou 14. 5. a 21. 5. 2001 od 19 hodin, další představení je plánováno až na podzim 2001.
Tvůrčí tým:
Úprava a režie: Jiří Datel Novotný
Asistent režie: Jitka Poláková
Hudební nastudování: Tomáš Trapl a Miloš Štědroň
Choreografie: Petr Šimek
Scéna: Hynek Hanák
Kostýmy: Jitka Vašutová
Zvuk: Jiří Ulrich, Vladislav Vodička
Světla: Václav Melzer
Mikroporty: David Otava
Vedoucí pedagog ročníku: Fratišek Laurin
Produkce: Tomáš Trapl
Osoby a obsazení:
Uli, manžel Vanilky: Zdeněk Rohlíček, Josef Pejchal
Vanilka, žena Uliho: Michaela Zemánková, Klára Raková
Advokát: Vladislav Rotta
Listonoš: Marek Valenta
Teta Brockefellerová z Liverpoolu: Oldřiška Štolfová, Karla Frouzová, Jitka Poláčková
Děkuji Tomáši Traplovi za poskytnuté informace, rady a podklady, stejně tak i za možnost fotografování přímo při představení a celému kolektivu účinkujích, že se nechali zachytit a zvěčnit.
Komentáře k článku