Jste-li pravidelnými návštěvníky našeho serveru, jistě máte ještě v živé paměti naše velké psané i focené ovace pro muzikály Jedna noc na Karlštejně a Romeo a Julie hrané po několik letních sezón na nádvoří zámku Hluboká. Na léto 2012 pro muzikálové fanoušky připravují pánové Zdeněk Barták – autor hudby a Petr Markov – autor libreta, v produkci Zdeňka Pikla, novou lahůdku jménem Casanova.
19. února se v prostorách Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou konalo závěrečné kolo konkurzu do hlavních rolí a rolí company tohoto muzikálového počinu. Ze 150 účastníků předešlého kola se do závěrečného probojovalo 60. Do porotcovských židlích zasedli už zmínění autoři hudby a libreta, šéfproducent, režisér David Cody, hudební režisér Daniel Barták, dirigent Martin Peschík, choreografka Petra Parvoničová a další.
V rozpisu postoupivších jsme mohli číst jména jako například: M. Zaplatílková, J. Štěpánková, V. Pašková, E. Dvořáková, M. Novotná, J. Guruncz, D. Volfová, K. Kikinčuková, P. Arnautová, R. Marczak, L. Pragerová, V. Bečvář, P. Šudoma, M. Nováková, Z. Dovalová, B. Štíchová, V. Vodičková, P. Sattler, P. Vrána, D. Hořínková, L. Stolařová, G. Ciatti, L. Kozáková, I. Hajnová, P. Šturma, J. Kopečný, L. Randák, P. Ryšavý, T. Löbl, P. Calta, J. Mrkvička, P. Plešinger, L. Korbel, B. Chybová, R. Snítil, L. Šindelář, 
J. Adamec, D. Tolaš, P. Dopita, T. A. Vágnerová, M. Nosková, L. Jagerčíková, E. Ochmanová, M. Talašová, T. Krchovová, B. Skočdopolová, K. Kozlová, K. Bečvářová, J. Michalová, Z. Benešová, M. Řehořová, P. Sýkorová, P. Potužník, N. Kouklová, K. Heřmánek, L. Chvátalová, A. Dobešová, I. Heindlová, D. Holečková, P. Doktorová, H. Wohlgemutová, T. Trapl …
O dětskou roli se ucházeli: V. Batysta, J. Franc, D. Trnka a F. Antonio.
Máte-li pocit, že některá jména už znáte, trefili jste do černého. Někteří tito herci, zpěváci a tanečníci už odehráli nemálo rolí v předešlých muzikálech na Hluboké, v Čechách i na Slovensku, mají své divadelní, filmové a televizní role, mají své kapely, koncerty a CD.
A protože muzikály na Hluboké bez ostychu konkurují jiným muzikálům (a nebojím se říci, že nejeden i předčí), získat v nich roli se vysoce cení.
Namátkou vybírám některá jména a některá jejich účinkování: J. Kopečný, L. Randák, Z. Benešová, V. Pašková, D. Tolaš, L. Šindelář a další mají za sebou nejednu roli na nádvoří zámku Hluboká. 
T. Löbl, T. A. Vágnerová, G. Ciatti a M. Nosková patří do Dětí ráje, Z. Dovalová účinkuje v Hamletovi, V. Bečvář – Děti ráje, Hamlet, P. Sattler – Kleopatra baby (Most), P. Šudoma - Ať žije rokenrol, Robin Hood, P. Dopita - účinkoval v muzikálech Dracula, Johanka z Arku, či Naháčích.
Naopak, šanci dostali i jedinci jako třeba L. Pragerová, J. Štěpánková, D. Trnka nebo J. Franc, kteří se zatím řadí mezi muzikálové elévy. Přesto, nebo spíše právě proto, nás mohou velmi překvapit.
Každému ze zúčastněných bychom měli věnovat alespoň větičku, ale to bohužel není v našich silách. Faktem je, že zde byla koncentrace dobrých zpěváků, herců a věřím, že i tanečníků, a díky tomu uvažují autoři o několika úpravách, aby i tito lidé mohli divákům předvést své kvality. Leč nechme slova chvály, ale i kritiky či pochybností na porotě, ze které nikdo nemůže sejmout břímě odpovědnosti za správné rozhodnutí. 
Už se těším na zkoušky…
Oněch šedesát vyvolených mělo na konkurzu předvést hlasové i herecké výkony při interpretaci textu, který byl pro jednotlivé role stejný. Při zpěvu zde často zaznívaly písně z notoricky známých muzikálů, například Jesus Christ Superstar, Tři mušketýři, Golem, Johanka z Arku, Rebelové, Děti ráje, Vlasy, Dracula, Evita, Romeo a Julie, Bídníci, Hamlet a dalších.
Jediná výjimka – společný duet, oživující odpoledne – byla udělena Láďovi Korbelovi a Elišce Ochmanové. Jejich láskyplná výdrž při plnění snu společného hraní na jevišti vede přes konkurz do Robina Hooda, účinkování v muzikálech na Hluboké až opět do finálního kola na Casanovu. Po vyslechnutí písně „Sestro“ z Hamleta bylo jasné, 
že jsou opět ve správnou dobu na správném místě a mají silné zbraně v hrdle i hereckém talentu.
Někteří měli dokonce i to štěstí, že je doprovázel na klavír sám Zdeněk Barták, jeho syn Dan, nebo dirigent Martin Peschík, či korepetitorka Lilija Červená. Ta měla hlavně na starosti prověření a zaznamenání hlasového rozsahu uchazečů v jiných prostorách. I zvukaři jeli na plné obrátky nehledě na své zdravotní problémy, které je donutily se po poledni vystřídat, neboť Jan Zvánovec – který zvučil celé dopoledne – odešel domů léčit své vysoké horečky.
Konkurz byl pro všechny vysilující. Přesto z něj byla cítit (kromě česneku z občerstvení tatarákem), profesionalita a dovolte mi ten výraz - rodinná pohoda. Pohoda, díky níž vznikl už v minulé sezóně soubor hrající se srdíčkem na dlani. Odreagování našli Bartáci u klavíru, šéfproducent v tanci, zpěvu či scénce s ženou na klíně. Někteří páni si stačili vybrat z katalogu i slušivé obleky pro novou sezónu. Vymoženost dnešní doby - tablet - dorazila v neděli i na Hlubokou, a díky tomu mohli zájemci zavzpomínat na zdařilá muzikálová díla z Hluboké na krásných fotografiích našeho fotografa Michala Škvora.
Většina uchazečů na tom byla lépe pěvecky, než herecky a výrazově. Pohybovou část nemohu bohužel posoudit, protože ta byla součástí prvního kola konkurzu probíhajícího v lednu. Každopádně zkušenosti a zdravé sebevědomí se někdy viditelně lišily a byly patrné už s příchodem adeptů do místnosti.
Mně osobně utkvěl v paměti Petr Sattler. Zodpovědně, sebevědomě a družně se projevoval nejenom při řízení vlastního auta cestou na Hlubokou, ale i během svého vystoupení před porotou. Tanečně mohu vypíchnout Genny Ciatti, zatímco Pavel Šturma mne naopak potěšil ztvárněním svého monologu.
Režisér Cody na některých vyžadoval, aby své role rozehráli opakovaně s jiným vyjádřením postavy, občas už s myšlenkou na konkrétní roli v muzikálu. Vše poctivě zaznamenával sám producent Zdeněk Pikl na kameru – i když někteří lidé z poroty mu konkurovali záznamem na svůj tablet. Petr Markov se často neudržel na židli (ač jeho souznění ruku v ruce s jeho paní Jitkou bylo pro mne vedle sedící, nepřehlédnutelné) a chodil své dojmy a názory na skvělé výkony některých účinkujících sdělovat porotcům přímo z očí do očí.
Zvláštní pozornost byla věnována dětské roli hlavního hrdiny. Vzhledem ke svým osobním pedagogickým a psychologickým zkušenostem mohu říci, že D. Cody dokázal se čtyřmi malými kluky jednat velice profesionálně, taktně a citlivě. Rozjet a vyhecovat dokázal nejvíce malého Dana Trnku, který zpočátku působil nesměle, ale nakonec se herecky statečně osmělil. Neobvyklý zážitek byl i při vystoupení Honzy France – svůj hudební doprovod měl s sebou – a byla to kytara, na kterou zahrál jeho tatínek písničku „Statistika“. A jeho herecká etuda 'mladý-starý Casanova' chytla většinu z nás za srdce.
Mohu prozradit, že bude-li do jedné z dětských Casanovů obsazen Filip Antonio, máme se všichni na co těšit. Osobně jsem měla možnost vidět hrát a zpívat tohoto všestranně nadaného chlapce, který určitě patří v současné době k nejobsazovanějším dětským hercům. Účinkoval například v pořadu své maminky na letní akci Léto plné hvězd (jehož mediálním partnerem je i Musicalnet), vidět ho můžete například v muzikálu Osmý světadíl, Vánoční zázrak nebo Děti ráje. Jeho nadání, píle, hudební i herecký talent a zkušenost slibuje jedničku s hvězdičkou. A bude-li v muzikálu Casanova účinkovat i jeho maminka Dita Hořínková, získá ansámbl Hluboké kvalitní posily.
Komu budou svěřeny další role, vám budeme mít tu čest prozradit začátkem března.
Muzikál Casanova bude velkým osobním darem Zdeňka Bartáka Zdeňkovi Piklovi k jeho kulatému životnímu jubileu.
Že to bude opět zážitek, který vás zahřeje na duši, si dovolím za všechny herce i členy realizačního týmu už teď upřímně slíbit.
Já se na to moc těším jako malá holka. NA HLUBOKOU SE TOTIŽ NEZAPOMÍNÁ.
A jelikož se snažíme zprostředkovat i další zajímavé úhly pohledu, zážitky či další informace, domluvili jsme se s jednou z účastnic konkurzu, aby jej popsala svými slovy, jak ho sama vnímala z pozice účastníka. Zde tedy je.
Míša Nosková: Konkurz je jako splést si nudapláž s plovárnou
Když jsme jeli s Michalem Škvorem z konkurzu na muzikál Casanova, který se bude letos uvádět na zámku Hluboká nad Vltavou, napadla ho zajímavá myšlenka… Jak to vlastně vidíme my, zpěváci? Co se nám honí hlavou na konkurzech? A v zápětí mne požádal, abych o tom napsala. Zajímavá nabídka… přijala jsem.
Nemůžu mluvit za všechny, ale musím říct, že v mojí hlavě je při konkurzu naprostý zmatek. Žádné soustředění se na zpívanou část nebo přemýšlení nad výrazem. Spíš je to jeden dlouhý nepublikovatelný monolog mého mozku, který na mě chrlí nápady jako: „ježíš, doufám, že mám dobře zapnuté kalhoty“, „ne, tu ruku teď nemůžeš zvednout, to už jsi udělala před půl minutou“ nebo „ty jo, proč na mě kouká, jako by mě chtěl z toho jeviště vypálit raketou?“
Pamatuji si, že když se se mnou Zdeněk Barták loučil, vstal, podal mi ruku a děkoval mi za to, že jsem přijela. No a mně okamžitě jelo v hlavě „Tak to je konec. Loučí se se mnou, jako kdybychom se už neměli potkat.“
Nebo při monologu? Jak jsem se Michalovi v autě přiznala, na monolog jsem koukala až v den konkurzu dopoledne – naštěstí byl krátký. Ale samozřejmě to způsobilo jisté mezery a palmy (tak se v divadle říká tomu, když váš mozek odjede na dovolenou a vy si nemůžete vzpomenout, co máte říct) a v mé hlavě se pak odehrála salva sprostých slov adresovaných mé osobě.
Právě můj mozek začíná přemýšlet nad schizofrenií, když si to po sobě čtu. Ale je to tak. Vím, že na konkurzu jsem vždycky tak nervózní, že jinak mluvím, jinak se chovám, jinak se směju.
Představte si, že byste museli chodit každý měsíc na pracovní pohovory, i přesto že máte svoji práci.
Je to prostě jako když si spletete nudapláž s plovárnou. Všichni na Vás koukají, Vy se rozhodně necítíte příjemně, ale snažíte se alespoň tvářit, jako že to je všechno v plánu:o).
Na druhou stranu jsem ale moc ráda, že se dnes ještě konkurzy dělají. Nebýt toho, mladé nové talenty by ani pořádně nedostaly šanci se prosadit. A to by byla veliká škoda. A navíc zdravá konkurence posouvá člověka dál. No ne?
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Komentáře k článku