Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Derniéra muzikálu Romeo a Julie se neobešla bez zaslouženého potlesku ve stoje

Dílo uvidíte z fotografova netradičního úhlu pohleduInscenací legendární světoznámé Shakespearovy tragédie Romeo a Julie je opravdu mnoho. Zrodily se samozřejmě klasické činohry, ale i balety, opery, představení na ledě, nebo třeba muzikály. Jeden z nich vznikl též v Hluboké nad Vltavou a Musicalnet nesměl chybět na jeho derniéře.

Pár hodin před začátkem představení se ale v mysli mnohých zrodila myšlenka, zda se bude vůbec hrát. Před příjezdem na Hlubokou to vypadalo s počasím špatně, ale těsně před cílem cesty se počasí záhadně obrátilo v náš prospěch...Neboť v odpoledních hodinách se strhl prudký déšť a špatné počasí bylo hlášeno na mnoha místech České republiky. Musicalnet se ale přesto nenechal odradit a vydal se na cestu. Producentem Mgr. Zdeňkem Piklem jsme byli ujištěni, že se bude hrát dokonce i v dešti. Stala se ovšem neočekávaná věc. Ač celou cestu vydatně pršelo, když jsme byli už téměř u cíle své cesty, a skoro jsme vjížděli do Hluboké nad Vltavou, tak se přímo před námi, směrem k zámku, šedivá mračivá oblaka začala rozestupovat a zaplnila je hřejivě žlutá záře. ...ale dobrá nálada účinkujících se zhatit nedala...Byl to moment jako z pohádky a my se nestačili divit, že nám vyšlo vstříc i počasí. Kdo to tak prozíravě zařídil? Nakonec jsme se shodli na novém termínu. Byla to „piklovina“, neboť kdo jiný mohl zařídit tak krásné načasování, než producent Zdeněk Pikl.

Ač u těchto představení na nádvoří musí diváci vždy myslet na nějaké teplejší oblečení, dnes to bylo extrémní, ale přítomným to divné vůbec nepřišlo, protože byla opravdu zima. Diváci oděni do mikin, svetrů a zimních bund si pod sebe dávali polštářky a deky. Nemálo z nich, včetně mě, myslelo na termosku s horkým nápojem nebo zimní rukavice či tlustší ponožky. Každý byl vděčný za další kus oblečení, který si vzal navíc.

...představení začalo a obešlo se bez deště, ač byla stále zima...Vystupovat v takové zimě nejspíš nebylo pro účinkující moc příjemné, ale profesionálně to na sobě nedávali znát. Troufám si tvrdit, že z jejich pohledu trpěli víc diváci, kteří museli bez hnutí sedět na svých místech, než ti, kteří na jevišti tančili, chodili a hřál je herecký zápal, ale nemyslím si, že by to pro ně nebyla žádná teplotní změna. Kdybych měla představení hodnotit velmi krátce, pronesla bych jen, že toto krásné dílo stojí za zhlédnutí, a každý by ho měl vidět. ...Romeův pohled do řad diváků ve světlech reflektorů...To už se ale bohužel nikomu naživo nepodaří, pokud autoři a produkce nečekaně neobrátí.

Děj Romea a Julie jistě každý zná. Dva znepřátelené rody, Montekové a Capuleti, na jedné straně Romeo a na druhé Julie. Ač jsou ze znepřátelených rodů, Romeo a Julie se do sebe zamilují a na konci příběhu oba nešťastně umírají. Režie se u této inscenace ujal David Cody.

Před začátkem představení přítomné uvítal moderátor a herec Petr Jančařík a představil v hledišti pana Zdeňka Bartáka, Petr Jančařík publiku představil Zdenka Bartákakterý složil krásnou hudbu k tomuto dílu. Protože jsem viděla i první muzikálové představení na Hluboké Jedna noc na Karlštejně, mohu tvrdit, že ač je hudba pro Jednu noc na Karlštejně povedená, hudba pro tento muzikál je víc propracovaná a rozmanitá, a při představení se hudební motivy neopakují. Ve svém článku o Jedné noci na Karlštejně jsem měla výhrady k CD, u tohoto hudebního nosiče mohu s klidným svědomím říct, že moje očekávání splnilo na jedničku a každému bych doporučila jeho koupi. Se Zdeňkem Bartákem dorazil například i Daniel Barták, který spolu s Ivanem Zelenkou dělal hudební aranžmá.

Tentokrát byly rekvizity doslova k sežrání...Po úvodu pana Jančaříka představení začalo. Už předehra nadšené očekávání vystupňuje ještě víc. Mráz po zádech běhal už tam. Jako první na jeviště přichází dvě ženy, jedna v oranžovém a druhá v černém. Když pak přiváděly na scénu oba dva rody, myslela jsem, že každá je zosobněním právě jednoho z nich. Jak se ale logicky v průběhu představení ukázalo, přišli Život Petra Doktorová a Smrt Hana Wohlgemuthová. Společně provázejí diváky představením a stávají se jeho plnohodnotnou součástí.

''Romeo, můj Romeo...'' mlask!Nedovedu si představit, že bych měla označit osobu, která mě zaujala nejvíce. Jednoduše proto, že to nejde. Každý, kdo byl ten večer na jevišti, odvedl velmi slušný výkon, žádný slabý článek jsem nenašla. Romeo Lukáš Randák a Julie Zuzana Benešová – člověk by nevěřil, že ve skutečném životě jsou pouze přátelé. V představení bylo tolik vřelých, vášnivých a dlouhých polibků, které ještě umocňovaly tento pocit. Z emocí těchto dvou by se pozorovatel v jednu chvíli roztekl jako zmrzlina a posléze zase ztuhl.

Zatímco jedni čekají na svůj výstup...Laskavá a věrná chůva Věra Pašková byla vynikající herecky, dobrosrdečný Lorenzo Dalibor Tolaš byl vynikající pěvecky, spravedlivého vévodu, který oba rody plísní a trestá za vzájemnou nevraživost, si zahrál nepřehlédnutelný Petr Dopita. Rozumný Benvolio Zbyněk Novotný, chvástavý a prudký Tybalt Pavel Šturma, laškovný Mercuzio Ladislav Korbel – ti všichni předvedli své umění nejen s meči. Paris Luděk Šindelář, hloupý sluha Petr Michal Kopecký, lékárník Michal Rychtařík, bratr Jan Jiří Hruška, manželé Montekovi Eduard Váňa a Libuše Bicanová, manželé Capuletovi Vladimír Plachý a Iva Hošpesová – i přes menší prostor se jim role povedly. Skvělá company choreografií Pavly Nýdlové doplňovala, nebo vytvářela davové scény.

...druzí zrovna hrají na jevišti...Na Romeovi a Julii je také dobré to, že oproti Jedné noci na Karlštejně, kde se scéna v podstatě nemění, má zde scéna Jana Kremla vytvořený systém dvou točen po stranách, které v některých scénách s pomocí dalších rekvizit promění část jeviště na kostel nebo třeba balkon Juliina pokoje. Představení také zaměstnává spoustu nových tváří, figurují zde i alternace jednotlivých rolí. V podstatě to jediné, co se dalo vytknout Jedné noci na Karlštejně, se zde už nedá. ...zatímco Julie zpívá na balkoně, v zákulisí se děje spousta jiných věcí...Místo vyvýšeného jeviště při Jedné noci na Karlštejně jsou zde pro diváka vystupňovány řady s lavičkami na sezení, nestane se tudíž, že by divák v poslední řadě nic neviděl. Dokonce i vstupenky jsou stylové. Usmívají se na nás dva Romeové objímající své Julie.

První půle představení se nesla v romantickém poklidném duchu a končí sňatkem Romea a Julie a člověk má pocit, že představení končí. Kdo by takový happyend těmto milencům nepřál. Bohužel a zároveň bohudík diváky čeká ještě druhá půle, která je o poznání akčnější a úmrtnost se několikanásobně zvýší. Zatímco diváci očima a ušima hltali děj na jevišti, fotoaparát Michala neustále fotil a sledoval jak dění na scéně, tak vývoj v zákulisí, a proto máte jedinečnou možnost nahlédnout tam i vy.

Neočekávaný humor začal v druhé půli, kdy muži vyběhli jen spoře oděni...V první i druhé půli se vyskytují hromadné scény, které jsou dobře zvládnuté a propracované. Hned první scéna, která vyústí ve smrt dvou vedlejších postav, poskytla divákům důvod k pobavení. Název písně totiž zní "Horký den" a text Eduarda Krečmara v podstatě pojednává o tom, že horko může za probuzení starých sporů mezi rody. Horký den skutečně nebyl, a proto si část mužské company neodpustila legrácku, když vyběhla s holými hrudníky. Na konci představení nám byl představen Zdeněk Barták jako Romeo...Nicméně Mercuzio a Tybalt nakonec smrti neunikli, Romeo neušel svému vyhnanství, Julie vypila onen tajemný nápoj a k Romeovi se dostala zpráva o její domnělé smrti… A pak už všichni víme, jak to dopadlo.

Ale i přes tragický osud hrdinů člověk příliš neklesá na mysli, manželé se přeci znova shledali, a to je hlavní. Setkání v ten večer ale bylo více. Po děkovačce ve stoje, při které se nám uklonily alternace, které už bohužel nebudeme mít možnost vidět, ...Zdeněk Pikl zahrál na saxofon...se na pomyslné jeviště po vyzvání pana Jančaříka dostavil Zdeněk Barták a na výraz soucitu či souznění s účinkujícími odhodil pár kusů šatstva, čímž si vysloužit velký potlesk. Nejen on si ovšem připravil překvapení na závěr. Světlo světa spatřil nový Romeo z rodu Bartáků na reklamním plakátu.

Po vzájemném poděkování před obecenstvo a osazenstvo doslova vtrhl muž, bez kterého by představení nevzniklo – Mgr. Zdeněk Pikl, ve slušivém obleku a zahrál na saxofon píseň "Královna Mab" (tato píseň je tak chytlavá, že mi v hlavě vydržela celý týden po zhlédnutí představení, přetrval také zájem o ni – několikrát si ji spolu s ostatními vyslechly zdi mého domova). Jako poděkování se Zdeňkovi dostalo dvoupatrového dortu.

...a Luděk Šindelář se postaral o další vlnu smíchuPoté se začalo laškovat s otázkou pro Zdeňka Bartáka – Co nás čeká příští léto? Mimo to, že Zdeněk prohlásil, že Zdeňkovi Piklovi napíše jeho vlastní muzikál, z něj přes naléhání nic nevypadlo. Sdělil jen, že se chystá něco nového. Zatímco se Petr Jančařík ze Zdeňka snažil dostat název, vyloupl se z řady účinkujících Luděk Šindelář s nasazenými falešnými zuby, přisedl k dortu Zdeňka Pikla a začal při herecké etudě pojídat za bouřlivého potlesku ozdobu z něj. Při pohledu na něj nás napadlo jediné slovo – Dracula. Pomyslela jsem na to, zda to není náznak toho, co se chystá příští rok. Bylo by zajímavé vytvořit již třetí muzikál s tímto názvem a druhý v České republice, ale myslím, že takto herecká vsuvka nebyla myšlena.

Další z pohledů ze zákulisí na jeviště - Romeo si kupuje jed...Když byla všechna slova díků a chvály rozdána (nesmíme zapomenout také poděkovat nejen účinkujícím, ale celému tvůrčímu a realizačnímu týmu a také sponzorům) a bylo poznamenáno, že teplota dosáhla třinácti stupňů, Petr Jančařík akci ukončil se slovy: „Ačkoliv byl mráz, přijdem příště zas“ a „Hluboce vám děkujeme na zámku Hluboká,“ začali se diváci rozcházet. Pro tým muzikálu Romeo a Julie ale noc ještě nekončila.

Vy jste náš tajný sen, tajné přání...Pod Michalovou taktovkou následovalo hromadné focení účinkujících, a pak nastalo focení s příznivci, fanoušky a známými, rozebírání hlediště a celkový úklid, převlékání se z krásných kostýmů Mirely Tůmové do civilu. Musicalnet byl poté pozván na společnou party účinkujících, která se táhla dlouho do noci a někteří si ji obzvlášť užili a pořádně se „vyřádili“, někteří si třeba i zatancovali. Michal i tam neustále cvakal fotoaparátem. Konečný počet fotek za představení a následující party se vyšplhal přes číslo tři tisíce! Nezbývá než za všechny spokojené diváky moc poděkovat úplně všem, co se na muzikálu Romeo a Julie podíleli. Byl to překrásný zážitek lahodící naší mysli. Musicalnet všem přeje hodně zdaru do očekávaného vytváření nového díla a těší se na Hlubokou nejpozději opět v létě.

A protože se jedná o derniéru, přidávám ještě pohled kolegyně Janiny Svobodové.

 

Nikdy nekončící tečka za Romeem

Romeo, ó, Romeo, já se ti štastně celá odevzdávám...Romeo a Julie - nádherná, romantická, šokující, letní záležitost divadla Hluboká.
Romeo a Julie - muzikál vpravdě muzikálový – zpívající i tančící, napínavý i vtipný, krutý i něžný.
Romeo a Julie - muzikál sdružující okolo sebe lidi dýchající pro nejsložitější smysl života - pro lásku, porozumění a naslouchání.

...a zde vyčkává procesí s rakví...Tato slova mají být jakýmsi nekrologem, tečkou za velkým dílem, posledním článkem, neboť muzikál Romeo a Julie měl na Hluboké 27. srpna 2011 svou derniéru. Já stejně jako u záležitostí lidských, pociťuji i u tohoto muzikálu hloubku myšlenek Jaroslava Seiferta, že každého dne se něco končí a něco překrásného začíná…

Michal Kopecký tančil v zákulisí s pořadatelkou...Věřím, že ti, kdož poslali Romea a Julii na zasloužilý odpočinek, věděli přesně, co dělají. Přestali v nejlepším.

Muzikál byl tři roky na vrcholu. Oslňoval společně se svým starším bráškou – muzikálem Jedna noc na Karlštejně letní nebe Jižních Čech.

...jiní procvičovali své kordy...Vyburcoval herce, ale i diváky sjíždět se za ním z různých koutů České republiky. Vyburcoval nás vstát z lavic a vzdát alespoň potleskem hold všem, kdo mu vdechli život, ať už stáli na kterékoliv straně nádvoří na Hluboké. A tak stejně jako je nezapomenutelný odchod člověka ze života, byl nezapomenutelný i odchod tohoto muzikálu.

Samozřejmě, že derniéry doprovázejí různé legrácky, nadsázky a výjimečnosti, ...někdo vyhlížel ze zákulisí aby měl přehled, a my jsme měli hezký výhledkteré zmiňují ostatní články mých kolegů. Já si dovolím prozradit vám své osobní pocity magična doprovázejícího Romea a Julii na jejich poslední cestě posledního představení. Možná, že kdo neviděl, neuvěří… I my, velcí optimisté, jsme raději před odjezdem z Prahy kontaktovali Hlubokou s obavami, zda osud Romeův nebude tentokráte zpečetěn dříve, než pozře jed.

Počasí - důležitý prvek představení pod hvězdami: dvacátého sedmého všude od rána hustě pršelo. Zdeněk Barták měl při děkovačce skvělou náladu...Přijížděli jsme od Prahy a nelžu - před cedulí Hluboká, necelou hodinu před začátkem, jako když utne. Mračna stoupala a věže zámku zářily. Tento přírodní (nebo, že by lidský?) úkaz Michal vyfotil a okamžitě nazval PIKLOVINOU (pro nezasvěcené podle producenta tohoto muzikálu Zdeňka Pikla), protože jediná v té chvíli jasná obloha v celé České republice byla pouze nad Hlubokou.

Zaparkovali jsme jako VIP hosté na cestě k zámku a vedle nás po chvilce věřte, nevěřte zmiňovaný dešťový čaroděj Zdeněk Pikl. Dokonce se mi dostalo té cti, nésti mu do šatny slavnostní oblek. Oblek zářící stejně úžasně, jako Zdeňkovo překvapení - hra na saxofon písničky „Královna Mab“ v závěru představení.Autorky článku Janina a Veronika s Romeem Zdeňkem Bartákem

Podobných derniérových velkých maličkostí bylo od prvních tónů až do děkovačky několik. Každý si je mohl napočítat podle velikosti bušení svého srdce. Mě bušilo v tenkých šatičkách celé tělo.

Po představení došlo i na láskyplná objetí...Pravda, déšť byl zažehnán, ale zima nás provázela nekompromisně celým večerem. Možná, že ve srovnání s přestavením o týden dříve, které jsem měla tu čest také vidět, ovlivnila zima i výkony a zpěv některých účinkujících. A nebylo by divu. I v „hudebce“ nás přeci učili, že zima a zpěv nejdou dohromady. Každý se zahříval, jak se dalo. Někdo lidsky prakticky - teplým nápojem či elektrickým fukarem, svetrem či obejmutím. Někdo lidsky duševně - myšlenkou na probíhající zázrak.

...i focení tanečního pojetíZázrak života a smrti.

Derniéra muzikálu Romeo a Julie ten večer nabízela obojí - radost i smutnění.

Ale vraťme se ze srdečních záležitostí do opravdu živoucího života.

Nevěšme hlavy!

...Mab, nádherná, královna snů a přeludů...Proslýchá se, že Romeovské kostýmy se snad jen na čas uloží do skříně, aby ve správný čas a správnou dobu opět spatřily světlo světa mimo brány Hluboké. Pokusím se proměnit v malou myšku a hlídat je. U toho znovuzrození si přeji totiž být a chci vám dát vědět. 

Zdeněk Barták a Zdeněk Pikl - copak se těm dvěma líhne v hlavě za muzikál na příští sezonu?A proslýchá se… že prognostici a my majitelé některých kulatých dat souvisejících s narozením, označujeme rok 2012 za výjimečný.

A proslýchá se, že Zdeňkové (producent Pikl a skladatel Barták), už mají v hlavě další muzikálový počin. Ale my všichni, kdož jsme to zaslechli, a začínáme tušit, držíme jazyk za zuby.

Věže Hluboké dál střeží lásku Romeovu a cit JuliinUž se moc, moc, moc těším, až ten jazyk budu moci vytáhnout a znovu zvolat „hluboké“ BRAVO. Ještě jednou před všemi zainteresovanými zázraku na Hluboké smekám.

Dlužím však také ještě jedno poděkování. Znovu smekám, a velké BRAVO posílám i skvělému fotografovi Michalovi, neboť v rámci dotváření článků o Hluboké jsem měla možnost poprvé na vlastní oči nahlédnout do procesu úpravy fotografií a jejich osazování do textu. Mohu vám říci, že nejednou okolo druhé hodiny ranní jsem si při konfrontaci názorů s Michalem uvědomila, že čas věnovaný fotografiím mnohonásobně převyšuje čas celého představení.

Zkrátka díky nám všem!

  

Copak to drží kráska v ruce?! A vůbec se nečervená! V zákulisí jsou si sluha i jeho pán rovni Kostýmy v barvě semaforu a perleťový úsměv Mrk na fotografa!
Davide, komu asi patří to srdíčko? Zatímco jeden Zdeněk se fotí... ...tak druhý Zdeněk je obdarováván Monteková si volá posily...
...které už dorazily Petr Dopita jako zásadový vévoda ...vybral jsem málo známé kvítí, každé velkou sílu má, dokáže zpomalit tvé bytí... Velký hlas a velké srdce - to je Věra Pašková
Otec Lorenzo a jeho ovečky? Všichni želí skonu drahé Julie 'Horký den, ten je na vině, že zas máme nervy znovu k prasknutí'... Tak tohle bylo opravdu natvrdo, to muselo bolet!
Davidův dirigentský pultík Někoho hřeje role, někoho spíše oděv Zdalipak víte pro koho je tento dortík? Rozzářená světla i tváře za prozářený muzikál
Takhle z blízka to divák neuvidí... Romeo s Julií vstupují do historie Kdopak se nám to tu ''přifotil?'' Role jednoho i druhého byla pro dílo zásadní...

 

Naposledy jsem se ohlédla za Hlubokou, nasedla do auta a vyrazili jsme. Když jsme míjeli ceduli České Budějovice, pochopila jsem, že definitivní tečka ještě nepřišla. Závěrečnou tečkou za derniérou nebyla jízda do Prahy, ale na after party v klubu Temný anděl. Ani zde nebyla nouze o herecké a taneční výkony. Ale hlavně všichni si povídali, blbli, domlouvali se a hodnotili nejen dílo samé, ale celou sezonu, plány na další projekty a mnoho dalších akcí.

 

Že by měl Honza Kopečný novou Julii? Tento stůl nemá jasného dirigenta... Že by Romeo vyměnil Julii za další ženy? Zuzana Benešová je Temný anděl?
Režisér David Cody se pochlubil článkem v týdeníku Sedmička Došlo jak na brčka... ...tak na vtipy Kdo nepije s námi, pije proti nám!
Julie miluje Romea a oba milují Janinu za její skvělé články Okola Dana se rojí mnoho krásných žen ''Romea nejlépe s ledem'', říka Anna Lichtenbergová Proužková je dobrá aneb náhodné setkání proužkovaně oblečení
Tedy Zuzko, ty se nezdáš! Soutěž o nejkrásnější břicho vyhrál Luděk... ...který si vzápětí vybral příjemnou odměnu Všechny křivky přítomných byly dokonalé
Luďku... mám tě rád... Pavla Nýdlová pohodlně odpočívá ve společnosti svých kamarádů Hříšný tanec pro dva... ...a jeho společenská varianta

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Reklama

Banner

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2017 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.