Muzikálový kus Michala Davida úspěšně odstartoval svou premiérou, kterou odzpívala první parta šťastných účinkujících. Nicméně protože každý muzikál má obsazenou roli nejméně dvěma účinkujícími, někdy dokonce i alternací třetí a čtvrtou, nedalo nám to a vyrazili jsme hned následný den po premiéře okouknout i výkony dalšího obsazení. Kdyby pro nic jiného, tak i pro svou zvědavost, zda pojetí premiérového výběru bude totožné či odlišné. A není nad to se přesvědčit na vlastní oči a uši.
Kat Mydlář
„Tomu Hůlkovi to ale dneska zpívá, co?“ Tak přesně tato slova zazněla na dámské toaletě o přestávce. Jenže ouha! Byl pátek 25. února 2011, což znamenalo, že v daný večer hlavní roli kata Mydláře neprezentoval dámou vzpomínaný a obdivovaný Daniel Hůlka, ale jeho pěvecká konkurence Marián Vojtko. Snad dotyčnou dámu zmátl podobný silný hlas a pěvecká operní technika, která je oběma pěvcům společná. Slovenský rodák tak zůstává celkem pravidelně ve stínu svého staršího a mediálně známějšího kolegy Dana Hůlky, a nutno podotknout, že poněkud neprávem. Nicméně s přihlédnutím k popularitě někdejšího Zlatého slavíka, asi jen těžko zlomí kletbu stínu svého slavnějšího kolegy a dostane se do povědomí široké veřejnosti a nejen svých věrných.
Pokud se pokusíme srovnat jejich celkový výkon, tak pěvecky bychom těžko hledali vítěze. Pomyslný souboj tenora s barytonistou (ačkoli mi vždy tato kombinace hlasových kategorií zůstávala záhadou) by opravdu rozhodnout nešel. Danielův hlas zní možná trochu měkčeji, nicméně občas bojuje se srozumitelností prezentovaného textu. Oproti tomu Mariánova prezentace zní mnohem ostřejším tónem, a tudíž i výraznějším dojmem. Srozumitelnosti textu jím prezentovaným se nedá vytknout naprosto nic. Avšak zase oproti tomu hit „
Právo mám“ v podání Dana Hůlky zněl přímo monumentálně a bylo vidět, že si ho zpěvák užívá a part je mu šitý přímo na míru, jak sliboval svého času Michal David.
Po herecké stránce bych však přiřkla více bodů Mariánovi, který na jevišti nešetří emocemi a je mnohem více vitálnější než jeho kolega. Z Danova premiérového pojetí jsem byla trochu zmatená, zda režisér nezamýšlel roli kata Mydláře spíše jako statickou figurku s mečem. Nicméně i Daniel Hůlka od svých prvotních muzikálových začátků ušel notný kus cesty, ale domnívám se, že mnohem zřetelněji je to vidět na roli Barona Prášila. Věřím, že časem se návštěvníci naučí oba operní bardy správně rozlišovat, a příště tak z úst dotyčné návštěvnice zazní už správná pochvala: „Tomu Mariánovi Vojtkovi to ale dnes zpívá."
Pro úplnost a objektivitu je nutno dodat, že třetí alternaci v podání Bohuše Matuše jsme ve finální verzi neměli možnost ještě zhlédnout. A že Matuš disponuje velmi zajímavým hlasovým fondem, a tak po této stránce bude svým dvěma kolegům rovnocennou konkurencí, je bez diskuse. Celkový výkon bych si však bez osobní zkušenosti netroufla odhadovat.
Vypravěč / Magistr Kelly
Tato postava byla pro mne největším překvapením. Možná i vy budete mít na konci muzikálu dojem, že je na jevišti přítomna stejně dlouho jako postava kata, ne-li možná i více. Ztvárnění této dvojrole Josefem Vojtkem bylo pro mne vskutku hereckým svátkem, jak jsem již uváděla v premiérovém článku. Že je Pepa Vojtek neoddiskutovatelným šoumenem všichni víme, ale že předvede takovou pěvecky – herecko – recitační estrádu v nejlepším slova smyslu, bude pro mnohé diváky velkým překvapením. Nelze tak nemít dojem, že je ho zkrátka na jevišti všude plno. Oproti němu mi připadal Bohouš Josef ve stejné roli poněkud nevýrazný. V některých chvílích jsem se pak trochu ztrácela, kterou z daných rolí právě prezentuje.
Dorotka
Premiérová Dorotka – Alžběta Bartošová byla rozhodně trefou do černého. Mladinká zpěvačka předvedla velmi vyrovnaný výkon po stránce herecké i pěvecké. Byla přesně tou křehkou zoufalou Dorotkou, které věříme, že se pro ni Jan Mydlář vzdá i svého dobrého jména. Velmi zajímavý hlas zvládala s bravurou, občas v něm snad jen možná problesknul měkký slovenský přízvuk. Marta Jandová však není o nic horší alternací této ženské role. Pěvecky zvládá part perfektně a jistě, jen možná vizuálně působí méně zranitelně než Betka Bartošová. Spíše budí dojem, že kdyby chtěla, tak bez většího zaváhání srovná i kata Mydláře. Nicméně to je možná jen úsměvná přenesená image nemilosrdné porotkyně pěveckých soutěží. Obě dámy jsou rovnocennou volbou a nebudete ani v jednom případě zklamáni. Třetí Dorotku v podání Radky Fišarové jsem zatím neměla možnost potkat.
Jan Jessenius starší
V obou případech na premiéře i následující den byla tato role prezentována Petrem Kolářem, a jak už bývá zvykem – jeho výkonu se nedá nic vytknout. Jeho přátelství k Janu Mydlářovi nebylo plné velkých slov, ale bylo plné velkého porozumění a ... přátelství. Sekundoval se ctí jak Danu Hůlkovi, tak i Mariánu Vojtkovi. Pěvecký výkon velmi vydařený a příjemný. Zkušený muzikálový harcovník je zárukou dobrého výkonu.
Jan Jessenius mladší
Na premiéře ho předvedl Tomáš Beroun, následující den pak Daniel Barták. I když je to postava, kterou na scéně vidíme až v samotném závěru představení, dojmy z ní zůstávají i po děkovačce. Výkon obou pánů byl vyrovnaný, jejich duety s Mandalénkou byly hodně citově prožité. Spektrum bylo široké: láska, nenávist, a nakonec pokora před Mydlářovou obětí. Osobně bych pěvecky preferovala spíše Dana Bartáka, neboť je mi bližší a příjemnější barva jeho hlasu.
Žofie
V obou zhlednutých termínech ji velice dobře ztvárnila Ilona Csáková. Výborně zazpívané, ale i dobře zahrané. V první polovině velmi zdařile předvedla vychytralou hospodyni lačnící po mamonu. Ve scéně, kdy s úsměvem podává jed Dorotce, která ho poté nevědomky podá Vaňurovi, běhal mráz po zádech. Později zase, když popírá svou účast na vraždě a posléze, když je odhalena se během pár chvil stává z vražedkyně kající se hříšnicí. Je to podáno tak dobře, že jí změnu nejen věříte, ale ještě jí sami odpustíte.
Bětuška
Taktéž ztělesněná jedinou zpěvačkou v obou našich představeních – a sice Luďkou Kuralovou. Bětuška nezazáří (role jí to neumožňuje), ale když je na scéně, nepřehlédnete ji. Od prvních chvil s ní soucítíte - lidmi je odstrkována, protože je "katovou", katem je odstrkována, protože není Dorotka, kterou stále miluje. Ač poměrně malý part – herecky a pěvecky výborná, jak lze slyšet i na CD. Doporučuji vaší pozornosti. Věřte, že skladba „Nechci být tu dál“ vás dostane do kolen.
Mandalénka
Na premiéře Lucie Černíková, druhý den Zdenka Trvalcová. Mandalénka je dítě lásky Mydláře a Dorotky. Právě kvůli ní stále žije, právě pro ni stále dýchá. Musím říci, že dámy předvedly rovnocenný výkon. Obě působily stejně křehkým a zranitelným dojmem dcery, která váhá mezi láskou k otci a láskou k muži. A i když "katová", dokázala každá z nich, že je hrdá na svého otce, i když musel popravit dvacetsedm českých pánů a zachránil jen ten její.
Vaňura
Na premiéře ztělesněný Tomášem Traplem, druhý den pak Vilémem Čokem. Vlivný hodnostář, kterému smrt bratra a lichotky Žofie zatemnily mozek, aby nepoznal skutečnou vražedkyni. Oba pánové si nezadají. Oba stojí za vidění. Tomáš Trapl je možná v této roli více pěvecky kovaný a herecky serióznější, Vilda Čok pak zase potěší svým komediálním přístupem. Velmi zajímavě ztvární své prozření, kdy oscilují mezi láskou k Žofii a slibem pomsty vrahovi. Ten boj je velmi přesvědčivý a jeho závěr docela překvapivý.
Taneční část představení v podání Kristiny Kloubkové a Glorie Fricové si netroufám nijak zvlášť hodnotit, neb se necítím býti právě kovaná v ranku tanečním – zhodnocení tedy nechávám na každém z vás. Obecně se dá říci, že každá kombinace odvede velmi uspokojivý výkon, takže není třeba se bát. Kdyby byli všichni dokonalí a výkony stejně brilantní, možná bychom odcházeli po shlédnutí takového ideálu rozladěni a zklamáni. A navíc by tak páni umělci přišli o notnou dávku osobního obdivu, a hvězdná záře by se tak ztratila do nenávratna. 
Samotný dojem z představení by se stal tak nějak instantním.
Jako bonus jsme zamýšleli přinést vám rozhovor s Mariánem Vojtkem - představitelem hlavní role kata Mydláře, i proto měl článek zpoždění neboť jsme hledali vhodný termín k rozhovoru. Nicméně vzhledem k faktu, že muzikál Baron Prášil bude mít speciální stopadesátou reprízu, a v hlavní roli bude vystupovat právě Marián Vojtko, rozhodli jsme se přidat interview k dalšímu chystanému článku. Nenechte si to tedy ujít.
Komentáře k článku
Tak nevím. Nějak pomalu začínám souhlasit s Honzou Křížem, že hodnocení, resp. srovnávání jednotlivých výkonů je fakt doce o držku - pokud člověk sám není hudební pedagog či aktivní zpěvák s absolutním hudebním sluchem. Ale chápu to, že máme své favority a své priority. Třeba pro mě je to hlasový rozsah a kdo dává líp výšky, toho hodnotím daleko víc (na hloubkách mi tolik nesejde a nemám moc rád takové to šolíchání falzetem). Nicméně stále ještě jsem v pozici, kdy za sebe nemohu výkony jednotlivých účinkujících z našich divadel hodnotit takto open od plic, resp. musím být aspoň trochu diplomatický. A tak jen diplomaticky podotknu, že zdaleka ne se všemi závěry tohoto druhého hodnocení souhlasím. Ale o to ostatně ani nejde - vždyť co člověk, to názor. Přece ale jsou jistá objektivně slyšitelná nesporná fakta, kdy (přičemž teď nemám na mysli zrovna titulní roli)... No nic. Jen - pokud ale jde právě o tu titulní roli - doporučuju Renče vidět i toho Bohuše a pak teprve budu zvědav, co napíše...:)
Co se týče hodnocení, my tu jsme od toho, abychom nějaký názor vyřkli, jinak bez osobních dojmů by v podstatě nebylo o čem psát. A vzhledem k tomu, že všechny naše články jsou avízované jako OSOBNÍ NÁZOR, nikoli neměná pravda, věřím, že nám i páni umělci odpustí. Zatím se za mnou žadný z nich se sekyrkou nehnal.... :o)
moc děkuji za pochvalná slova - budu se snažit, aby si Vám i další recenze líbily a vzbudily chuť nám sem napsat. Věřte, že to je pro nás redaktory největší odměna.
velmi pěkná recenze s valnou většinou názorů naprosto souhlasím.
Doplním pár alternací, které v recenzích zatím nebyly hodnoceny:
Jessenius - Ladislav SPILKA (pěvecky jistý (zajímavé porovnat rockový hlas s "hebkým hlasem" Z.Frice), herecky mírně pokulhávající)
Zbyněk FRIC (pěvecky i herecky perfektní, víc nelze napsat)
Dorotka - Radka FIŠAROVÁ (pěvecky i herecky naprosto perfektní (z obojího běhá až mráz po zádech)
Žofie - Olga LOUNOVÁ (pěvecky velmi dobrá ve vyšších polohách, v nižších mi občas vadil příliš zastřený hlas)
Jessenius ml. - Josef VÁGNER (pěvecky moc příjemně překvapil, herecky je trošku plachý)
Bětuška - Markéta PROCHÁZKOVÁ (bravo, bravo, bravo, herecky dokonalá, pěvecky nemá moc prostoru vyniknout, ale obě písně, ve kterých vystupuje mě dohání k slzám)
A ještě pár názorů:
Je pravdou, že v písních občas zaslechnu nějaký ten předchozí muzikál Michala Davida, ale proč ne?! Prostě si udržuje svůj rukopis a hudebně je pro mě Mydlář velmi zdařilý.
Fanánkovy texty jsou různorodé. Některé se moc nepovedly, některé berou dech (Prolog). Víc není co napsat.
Kostýmy mi do muzikálu sedí. Výborně dokreslují moderní scénu, které fandím. Vadí mi lasery (použil bych je pouze ve scéně s upalováním a po sebevraždě Bětušky).
Ještě jsem neviděl muzikál, který by ve mně vyvolal tolik pocitů jako právě KAT MYDLÁŘ. Ten strach při pokusu o útěk Dorotky s Janem, bolest při upalování Dorotky a Mydlářově srdceryvné písni Právo mám. Ten soucit s Bětuškou při scénách Právo lásku mít a Nechci dál tu být, nutkání odpustit Žofii při jejím vyznání, další bolest, tentokrát za Vaňuru, jež byl léta balamucen a teprve s nedobrovolným doznáním Žofie si vše uvědomuje. Tu radost nad láskou Jana ml. a Mandalénky. Nevím, nevím co dál napsat. Pocity se ve mně míchaly oba večery, kdy jsem představení viděl. Chvíli jsem se usmíval, chvíli ronil slzy... Prostě všechno, co od kvalitního představení chci se skrývá v tomto díle...
Nejvíc obdivuju roli Bětušky. Škoda, že tahle role nebyla více vykreslena, například duet s Mandalénkou by vyloženě dodal třešinku na dort s názvem KAT MYDLÁŘ...