Historie muzikálu Johanka z Arku
Lucie Bílá po natočení své poslední desky oslovila několik lidí, zda by nenapsali něco pro ni. A tak postupem doby vznikla myšlenka na původní český muzikál - Johanka z Arku. Dramatik Jiří Hubač se začal věnovat studiu historických pramenů, Ondřej Soukup začal skládat hudbu, k níž Gabriela Osvaldová začala psát texty, a Jozef Bednárik začal přemýšlet, jak vše režijně zvládnout. Časem, jak podoba nového muzikálu krystalizovala, tak bylo potřeba dalších tvůrčích profesí: choreografie, scéna, kostýmy, osvětlení, zvuk, masky… A pak se začal stavět herecký tým, kulisy, světla, technika i samotné vystoupení.
Jak dramatik Jiří Hubač, tak i režisér Jozef Bednárik spolu s ostatními tvůrci a interprety vycházejí ve svém realizačním záměru právě ze stěžejního momentu lidských dějin: z potřeby mít své hrdiny, své mýty, své symboly a nakládat s nimi tak, jak je v dané situaci zapotřebí.
Současná situace společnosti a lidstva, "povaha doby", ve které žijeme, rozmělňuje totiž zásadním způsobem veškeré duchovní ideály a hodnoty na dobře obchodovatelný artikl. Prodáváme a obchodujeme absolutně se vším : se svými hrdiny, se svatými, s relikviemi, s nadějemi, s mýty, s pověstmi, s falešnými cetkami vydávanými za svaté.
Obchodujeme s lidskými city, abychom prodali zboží. Vzbuzujeme lidský soucit, abychom jej obratem dobře zpeněžili. Mrtví nám dobře poslouží, aby se byznys rozjel na plné obrátky. Tak trochu o tom je i Johanka z Arku. Takoví jsme přece my, taková je doba!
Hravá fantazie a neuvěřitelná tvůrčí invence režiséra Jozefa Bednárika stvořila (poprvé v českém muzikálu) novou formu - multimediální podívanou. Použití videoprojektorů a projekčních ploch, které se stávají nenásilnou součástí scény, umožní vnímání více dojmů na poměrně malém a jinak jednoduchém prostoru. Také rozdělení scény projekčním plátnem, které funguje i jako okno do snového světa, je původní. Jak říká režisér Jozef Bednárik: "… multimédia, trochu opery, šansonu, videa, poezie, oratoria, filmu, rocku i popu. A na hranici bude hořet Lucka Bílá."
O čem je muzikál Johanka z Arku
Johanka z Arku, zvaná Panna Orleánská, se narodila v roce 1412 v rodině sedláka a rychtáře ve vesnici Domrémy, která v čase našeho příběhu ležela v severní Francii, okupované vojsky anglického krále Jindřicha VI.
Od svých 14 let slýchala HLASY a měla vidění, v nichž se jí zjevovali andělé a světci. Johanka se k nim modlila za záchranu Francie, neboť žoldnéřská anglická vojska drancovala a vypalovala její rodný kraj a nezadržitelně se blížila k Orleánsu. HLASY Johanku vyslyšely a dávají ji poslání - obléci rytířskou zbroj, postavit se do čela vojsk a s pomocí Boží zachránit Francii.
Johanka přesvědčí církev i krále, že je právě tou vyvolenou Pannou z Orleánsu a podaří se jí osvobodit Orleáns. Vrátí francouzským vojskům sebevědomí, hrdost a lásku ke své zemi, za kterou ochotně pokládají životy v bitvách v čele s Pannou Orleánskou, která dobývá jedno město za druhým. Král je slavnostně korunován v Remeši a Francie má oficiálně svého panovníka.
Politické dohody, intriky církve i panovníka, strach a obavy mocných tohoto světa před vlivem, kterým Johanka vládne, vydaly Johanku Svaté inkvizici, která ji obviní z kacířství a posléze i odsoudí ke smrti upálením.
Johanka zemře na hranici, ale hrdá, svobodná a neposkvrněná zlem tohoto světa. Její národ však žije dál, a předává od úst k ústům legendu o Panně Orleánské. Z Johanky se stává symbol, mýtus, který přetrvává staletí.
Tuto hru v Čechách uvádí společnost TA FANTASTIKA od 31. 3. 2000 v divadle Ta Fantastika v Praze.
Ta Fantastika, tisková konference 27. 3. 2000
Ta Fantastika, 1. veřejná generálka 27. 3. 2000
Komentáře k článku