Mihotavé světlo svící, zšeřelé jeviště se zvláštní atmosférou, netrpělivé obecenstvo a kulisy z Drákuly. Dnes však transylvánský kníže nepřijde rdousit nevinné. A nebo, že by přece? Jen částečně – přichází totiž Daniel Hůlka a jeho předvánoční koncert začíná.
Dne 14. 12. 2009 v prostorách divadla Hybernia proběhl dlouho očekávaný koncert. Koncert, který byl takovým nostalgickým ohlédnutím za minulostí – snad i proto byl pojmenován jako „Vzpomínání“. Byla to taková velmi barevná procházka po Danově repertoáru od úplných začátků až po současného Barona Prášila.
Koncert samotný byl rozčleněn do 3 bloků, dle participujících interpretů na jevišti. Kromě hlavní hvězdy večera jste zde mohli vidět Jiřího Škorpíka - coby klávesový doprovod a dirigenta v jedné osobě, hráče na bicí, vokální sbor a dva hráče na kytaru. Danovi a jeho hudebnímu doprovodu v podobě klávesy a bicí, patřil právě první doslova komorní blok, kde se objevily skladby jako „Sníh“, „Hádanka s tajenkou“, „Kat“, „Ráj“ – ale hlavně poslední text Zdeńka Borovce v podobě písně „Pár jmen“ – hudebně velmi zdařilá práce Jiřího Škorpíka, ale hlavně textem velmi emocionální záležitost, která nemohla nechat nikoho chladným. Myslím, že ji nejeden člověk v sále pochopil a vnímal, jako poselství a takové smutné rozloučení mistra slova – Zdeňka Borovce.
V dalších dvou blocích přizval pěvec na pódium ještě i čtyřčlennou vokální podporu, která střídavě přicházela a odcházela, tak jak bylo třeba a dostala prostor prezentovat svou sílu zejména v poslední 3. části koncertu.
Během večera zazněla spousta písní z Danielových alb „popového charakteru“, ale zabrousil také do své činnosti muzikálové v podobě výběru árií z muzikálu Mise, Dracula a Baron Prášil. Zvláště pak s duetem „Vím, že jsi se mnou“ spolu s Athinou Langoskou, nám Daniel připomněl, že jméno spojované neodmyslitelně s muzikálem Dracula, je právě to jeho. Dracula tedy nakonec v daný večer na jevište Hybernie opravdu přišel a nejedna z přítomných dam v sále zatoužila prožít s králem neživých život věčný a spočinout rozechvěle v jeho hříšném náručí. Nutno podotknouti, že přednes árie Danovi pěvecké partnerky byl vskutku nejzajímavější verzí, jakou jsem doposud slyšela.
Skokem do žhavé současnosti v podobě skladby „Na křídlech Fantazie“ z připravovaného muzikálu Baron Prášil, vyvolal Daniel zaslouženě bouřlivé ovace. Skladba velmi efektní a na přednes evidentně náročná. Muzikál Zdeňka Bartáka je po hudební stránce opravdu lahůdka a zní velmi libozvučně, jak jsme měli možnost posoudit.
Dan se nám představil nejen jako zpěvák, ale též jako skladatel. Jeho vlastní skladba „Města“, kterou nám přednesl, byla navíc prezentována trojicí (Dan, Jiří Škorpík a Dušan Kollár), velmi neotřelým způsobem. A protože hosté mají být vždy ctěni, a zvláště zosobňují-li post dirigenta, zazpíval nám sólově Jiří Škorpík skladbu „Posel dobrých zpráv“, která mimo jiné pochází právě z jeho tvůrčí dílny. Je opravdu velká škoda, že hlas tohoto skladatele a muzikanta slýcháme tak málo. Zvláště vzpomenu-li si na jeho přednes árie „Golemovo vyznání“, které je dokonalé a nádherné.
Koncert gradoval, sálem zněl Danielův zvučný silný a nádherný baryton. I vokály dostaly prostor a příležitost předvést se v plné kráse. A finále umocnila výjimečná skladba „Modlitba“. Nadšené obecenstvo bouřilo a tleskalo ve stoje, a tak se podařilo přece jen konec koncertu trochu oddálit. Za hlasité nadšení odměnil Dan své věrné ještě přídavkem v podobě krásné skladby „Ten právě příchozí“ a „Města“. Čas je však nemilosrdný nepřítel. Poslední tón dozněl, světla svíc pohasla a sedadla osiřela.
Tato předvánoční hektická doba přinesla nejen tradiční vánoční shon, ale též spoustu kulturních zážitků. Střídaly se v ní koncerty několika pěveckých velikánů. Namátkou jmenujme právě Dana Hůlku, Mariána Vojtko a Davida Uličníka. Proč právě výběr těchto tří jmen? Dotyčné spojuje osudově OPERA – lépe řečeno technika operního zpěvu, která je téměř vždy zárukou kvalitního poslechu, bez ohledu na to, jedná-li se o tenor, baryton či bas, nebo na to, co právě daný pěvec zpívá. Těžko by se dal vybrat vítěz pěveckého klání, zbývá tedy jediné – poslechnout si každého z nich. Stojí to za to.
Na závěr se ještě sluší pochválit Danův přístup ke spolupráci. Jeho tým funguje naprosto dokonale. Po vyžádání podkladů pro článek jsme je hned druhý den našli v redakčním mailu – reakce vskutku ojedinělá a příkladná – tímto děkujeme a těšíme se na další spolupráci.
Komentáře k článku