Kdo z vás zná zámek Neustupov? Pravděpodobně málokdo, stejně jako dříve já. Dnes už ho ale znám, a jsem za to ráda. Stalo se tak díky pozvání samotné zámecké paní. V ten den meteorologové předpovídali na místem silný vítr a hustý déšť. Proto mohu říci, že vítr na zámek přivál 4 Tenory, na obláčku k nim připlula zámecká paní Monika Sommerová a celkem na nás sprchlo 17 krásných písní. To vše se semlelo v podvečer 6. července 2024 v zámeckém parku zámku Neustupov, kde se za ne moc příznivého počasí sešli 4 Tenoři s hostem Monikou Sommerovou, aby přítomným divákům věnovali krásný zážitek.
Zámek není běžně přístupný veřejnosti, protože prochází celkovou rekonstrukcí (kolega fotograf coby znalec historických řemesel ocenil kvalitní řemeslnou práci) a otevírá se jen při zvláštních příležitostech. V roce 2020 koupil zámek současný majitel, který pracuje na jeho záchraně. Já jsem měla tu čest být mezi prvními oficiálními návštěvníky zámku, na kterém nás přivítal a osobně provedl majitel zámku Michal Farník. Ráda bych vyjádřila tímto svůj dík za velice poutavé a zajímavé vyprávění jak o historii zámku, tak i jeho současné podobě.
Prohlídka byla zahájena přípitkem v původně gotické tvrzi - první písemná zmínka je z roku 1195. Mohli jsme vidět částečně i nově zrekonstruované prostory, i původní místnosti zámku. Na chodbách visely fotografie stavu před započetím prací. Na prohlídce byli přítomni potomci hraběte Aichenberga, kteří zámek vlastnili do roku .... a mezi návštěvníky byl také Zdeněk Sklenář, který je významným galeristou. Ten nám prozradil zajímavost, že malíř Milan Grygar objevil v roce 1962 zvuk při vznikání obrazu.
A co jsme se o zámku mohli všechno dozvědět? Byli jsme upozorněni na novou ručně dělanou sgrafitovou fasádu, dále, že po 100 letech tedy - 19. června 2021 byla znovu odhalena pamětní deska Kašparu Kaplíři ze Sulevic - který byl nejstarším z 27 popravených českých pánů 21. června 1621. V prostorách prvního patra jsme mohli obdivovat soukromou sbírku obrazů - nádherná díla, která dokázala oživit daný prostor od malířů Bohuslava Reinka, Karla Machana nebo Theodora Pištěka.
Poté jsme se zúčastnili intimní prohlídky obrazů Františka Ringo Čecha. Ringo byl majitelem zámku požádán, aby svou technikou namaloval obraz týkající se historie zámku. A tak vznikl obraz, který dostal název „Loučící se Kaplíř u zámku“ nebo „Poprava Kaplíře na Staroměstském náměstí“. Následovaly další prostory jako jídelna či hradní věž. Jak majitel prozradil, většina řezbářských prací byla provedena v Indii, a materiálem je zajímavý eben.
Na jedné z chodeb byly odhaleny sloupy s nápisy, vyrytými "vandaly" již v 17. století. Směli jsme nakouknout i do soukromého křídla zámku, kde žijí majitelé. Nejhezčí zrekonstruovaná místnost je Erbovní sál, který je věnován všem předchůdcům, co kdysi vlastnili Neustupov. Poslední zastávkou byly původní gotické sklepy, které v současnosti slouží k uložení vína (především francouzského) - to jsme mohli v průběhu koncertu ochutnávat. Na závěr prohlídky se nám dostalo poděkování za pozornost s přáním krásného zážitku z nastávajícího koncertu 4 Tenorů.
A co jsou vlastně 4 Tenoři zač? Jedná se o česko-slovenské vokální seskupení čtyř muzikálových sólistů založené v říjnu 2017 Janisem Sidovským. Stálými členy jsou Marián Vojtko - tenor, Pavel Vítek - barytenor, Jan Kříž - barytenor a Michal Bragagnolo - operní tenor. Kvartet poprvé vystoupil na Proms Gala 10. října 2017 ve Fóru Karlín se skladbou „To je ta chvíle“ z muzikálu Jekyll & Hyde, pod taktovkou dirigenta Marcela Roty a za doprovodu Českého národního symfonického orchestru.
Začalo se pomalu smrákat - a to nejem vzhledem k pozdní podvečerní hodině, ale především z důvodu kupících se černých mraků na nebi právě nad Neustupovem. Úderem půl deváté koncert zahájil majitel zámku osobně se slovy: „Děkuji, že jste zámek navštívili“ a zmínil cíle, které má - zrekonstruovat a otevřít zámek veřejnosti a pořádat zde kulturní akce. I přes hrozbu velkého deště diváci neustoupili ze svých míst - avšak počasí na chvilku ustoupilo, a tak přítomné po horkém dni svlažilo jen malou letní sprškou a průtrž mračen si nechalo jinam.
S prvními tóny písně „To je ta chvíle“ z muzikálu Jekyll & Hyde se spustil déšť, diváci v pláštěnkách a s deštníky nad hlavami přivítali čtveřici na pódiu potleskem. Po přivítání následovala sprška hitů známých jako „Měl jsem rád a mám“, „Láska prý“, a poté jsme si mohli vychutnat českou „Vltavu“, která byla složena před 150 lety (otextována byla k výročí roku České hudby). A z vážné hudby následoval skok do hudby filmové. Píseň s nádherným textem Karla Svobody s názvem „Jdi za štěstím“ z filmu Jak se budí princezny. Jan Kříž uvedl další píseň „Jesenná láska“ se slovy, že je vypůjčena od velikána hudby a zároveň je vzpomínkou na Mekkyho Žbirku. Dále jsme se mohli zaposlouchat do písní jako „Píši vám“ („Yesterday“ s českým textem Zdeňka Borovce), a s otevřenou pusou jsme obdivovali operní píseň „Nessum Dorma“, kterou bravurně zazpíval Michal Bragagnolo.
Italsky zazněla i další známá písnička, tentokrát z populárního žánru - „Pikola e fragile“, kterou jsme si mohli zazpívat všichni dohromady. Pak Tenoři přivítali kolegyni, kamarádku, úžasnou zpěvačku a zámeckou paní Moniku Sommerovou, která nádherně zazpívala píseň „Přísahám, že jsem to já“ z filmu Kouzelný meč. Pocta další skvělé zpěvačce s nezaměnitelným hlasem Věře Špinarové - která navždy zůstane v našich srdcích - odstartovala píseň „Jednoho dne se vrátíš“.
I když na zamračeném nočním nebi nebyl vidět, zazpívala Monika známou árii „Měsíčku na nebi hlubokém“. Po jejím výkonu se slova ujal Pavel Vítek, aby uvedl další píseň, která pro něj mnoho znamená a je jedním slovem „Nádherná“ (stejně jako Monika v bílých šatech) - tu jsme si s Pavlem všichni rádi zazpívali. Nastal čas, kdy na jevišti zůstal zas jen jediný hlas. Píseň z muzikálu Dracula a jmenuje se „Nespravedlivý Bůh“ a přišel ji s noblesou zazpívat Marián Vojtko, který v roli hraběte Draculy také účinkoval. Nevím, jestli při poslechu písně v Marošově podání mi naskočila husí kůže zimou nebo zpěvákovým podáním.
Koncert nezadržitelně spěl ke svému konci, ještě nás čekala společná píseň s tajuplným názvem „Vzlétnu jak Fénix“, a pak jsme byli požádáni, abychom zapnuli světla na svých mobilech, a navodili tak příjemnou noční atmosféru, kdy se publikum doslova rozzářilo - a tím i trochu nasvítilo nádvoří plné posluchačů. A to také byla kulisa k následující písni „Mně sílu dáš“. Tento koncert dal hodně i nám, publiku - krásné písně v podání krásných hlasů na nádvoří krásného zámku v krásné atmosféře letního podvečera.
Přestože počasí kultuře pod širým nebem ten večer moc nepřálo, publikum se hlásilo o přídavek slovy „Ještě jednu“. Marián je uvedl slovy: „Když je nám spolu tak hezky, a tolik neprší, tak dáme ještě jednu,“ a přišla známá píseň Karla Gotta „Lady Carneval“, kterou si zazpívali všichni účinkující spolu s diváky, z nichž někteří i tančili.
Tím končí jeden z úžasných koncertů na zámku Neustupov, 4 Tenoři se loučí s děkovnými slovy „Bylo nám ctí, vážíme si toho, že jste to vydrželi“ a s přáním hezkého večera celý koncert skončil.
Komentáře k článku