V kavárně Divadla Komedie se 12. října 2022 konala tisková konference k 6. ročníku Roztančeného divadla. Autorská dvojice Martin Šimek & Tereza Řípová se již pošesté vydávají se svým exklusivním projektem Roztančené divadlo do Mladé Boleslavi. Letošní VI. ročník nese podtitul „muzikálový večer“, tudíž se diváci mohou těšit na tance v doprovodu známých muzikálových hitů. Jako i v minulých letech se v pomyslném tanečním souboji na prknech Městského divadla Mladá Boleslav utkají tři herci a tři herečky včetně svých profesionálních tanečních protějšků.
„Od první myšlenky, kdy jsme s Martinem vedli “Taneční večery na divadelních prknech” na Malé scéně mladoboleslavského divadla uplynulo již sedm let. Měli jsme a stále máme společnou vizi vrátit do tance příběhovou linku a propojit taneční svět s tím divadelním. Za ty roky se snažíme projekt neustále posouvat, abychom vždy překvapili i naše věrné diváky. A proto jsem neskutečně ráda, že čtenáře můžeme opět pozvat v sobotu 26. listopadu do Městského divadla v Mladé Boleslavi, aby si taneční večer přišli užít společně s námi!” zve na Finálový gala večer zakladatelka Tereza Řípová. Na koho se můžeme těšit kromě soutěžících? Slavnostním večerem, který je věnovaný společenským tancům, provede moderátorská dvojice Světlana Witowská a Jaromír Nosek za doprovodu kapely Gin in Jam. Těšit se však můžete také na porotu složenou z osobností z různých uměleckých oborů.
Kdo převezme putovní skleněnou trofej po předchozích vítězích Monice Sommerové, Václavovi Jílkovi, Nině Horákové, Jakubovi Šafrovi a Danielu Bambasovi se dozvíme v sobotu 26. listopadu 2022 na Finálovém gala večeru, který se uskuteční v Městském divadle v Mladé Boleslavi od 19 hodin. Vstupenky lze zakoupit na webu nebo na pokladně divadla. Průběh příprav projektu a jednotlivých párů lze sledovat na sociálních sítích Roztančeného divadla. FB – Roztančené divadlo, IG @roztancenedivadlo a YouTube Roztančené divadlo).
Více informací naleznete na www.roztancenedivadlo.cz .
Nikol Kouklová & Daniel Kecskeméti | Divadlo Bez zábradlí |
Marie Křížová & Adam Koutek | Divadlo Kalich |
Diana Šoltýsová & Martin Šimek | Městské divadlo Mladá Boleslav |
Šimon Bilina & Veronika Jirků | Divadlo Na Fidlovačce |
Vuk Čelebić & Michaela Nováková | Městské divadlo Mladá Boleslav |
Jan Kříž & Tereza Řípová | Divadlo Kalich |
Rozhovor s Maruškou a Janem Křížovými
Setkáváme se s Maruškou a Honzou Křížovými na tiskové konferenci k akci Roztančené divadlo v Mladé Boleslavi, které se bude odehrávat v muzikálovém duchu. Obdivuji vás oba, co všechno stihnete, naposledy jsme se viděli v Divadle Kalich na představení Biograf láska. Jak se muzikálu daří? Maruška hraje hlavní roli...
Maruška: Biograf se nám hraje krásně, byla to krásná práce, krásné léto, velmi inspirativní poctivý režisér (úsměv), takže krásná práce.
Jaký názor má na to režisér?
Honza: Jasně, ta práce byla moc hezká. Byly to dva roky hodně intenzivní práce, když ten projekt člověk staví, jak se říká, na „zelené louce“, tak odpadá spousta věcí, které jsou tam, když člověk kupuje licencovaný muzikál, ale myslím, že se to vyplatilo a všechno stálo za to, a nakonec se to vrací díky tomu, že herci na jevišti jsou spokojení a diváci v hledišti, zdá se, jsou spokojení, ohlasy jsou hezké, kritiky jsou krásné a prodeje jsou krásné... Věřím tomu, že to všechno stálo za to, a věřím, že i Hanka (pozn. red.: Zagorová) by na nás byla pyšná.
To určitě! Škoda, že se toho nedožila, že to neviděla...
Honza: To je velká škoda, to mě moc mrzí.
Jak se ti režíruje manželka?
Honza: Tak my jsme se snažili netahat si práci domů, já jsem se snažil být vůči ní férovej a přistupovat k ní jako ke každé herečce na place, a myslím, že to se mi docela povedlo dodržet... U Marušky je velká výhoda, že je šikovná (Maruška se směje), což usnadnilo celou tu práci, a tím, že Maruška prošla standardním konkurzem a prošla tou komisí úplně stejně jako ostatní, tak já jsem byl klidný v tom, že jsem mohl mít čisté svědomí, a ta práce už probíhala standardně. Jenom jsme se snažili, jak říkám, netahat si tu práci domů. Já jsem vlastně moc doma nebyl, takže tím se to taky usnadnilo.
Ty jsi vlastně navrhnul i scénu, takže tím se asi muselo začít.
Honza: Samozřejmě, výhoda takového projektu je, když herci přišli do toho projektu, tak už přišli do scény, která už byla z většiny hotová, ale to je tak syntetický proces, kterým to probíhá, že se nedá úplně říct, kdy byla dřív scéna, kdy bylo dřív co. Ono je to asi tak, že asi tím, jak jsem vystudovaný scénograf a hodně uvažuju v prostoru, tak logicky, jak člověk čte ten text, on se vlastně dlouho ladil tak, aby pro herce byl potom na jevišti nejvýhodnější, tak ono se to průběžně samo začne do toho prostoru házet. Text si řekne, co potřebuje za prostor a co to divadlo potřebuje v tu chvíli. Takže ono to vzniká dost jako současně. Problém je, že v momentě, kdy je člověk současně scénograf i režisér, tak všechen volný čas, který mu zbývá, když režíruje, tak stráví tou scénografií a obráceně. Takže v určité fázi jsem viděl svoje děti už jenom spící.
Tak snad jim to teď po premiéře už vynahradíš.
Honza: Tak určitě!
Jak došlo k tomu, že ti byla nabídnuta ta režie?
Honza: Ono už se o tom v divadle mluvilo delší dobu, nějak jsme se toho tématu dotýkali s Michalem Kocourkem, s ředitelem divadla. Už několik let a už se diskutovalo o různých titulech a v určitou dobu to do sebe tak nějak všechno zapadlo a vlastně během lock downu jsem seděl doma a volal mi právě Michal Kocourek a říkal mi: „Hele, je tady tenhle text a tenhle projekt, byl bych rád, kdyby sis to přečetl a jestli bys do toho měl chuť.“ Tímhle způsobem. A tím, že to bylo právě tou formou toho lock downu a tím, že jsem v sobě hledal nějakou novou energii, něco, kam tu pozornost nějak nově zaměřit, a ten text byl velmi zajímavý, řekl bych, že velmi dobře vystihnul ty písničky, a ten repertoár mám rád, tak se to nakonec všechno potkalo a sedlo si to.
Ten muzikál se opravdu moc povedl, mně se moc líbil.
Honza: Děkujeme moc.
Kde je možné vás s Maruškou ještě vidět, protože ty máš těch projektů rozjetých hodně. Na kterých scénách je možné tě vidět a co třeba chystáte se 4 Tenory?
Honza: My se s Maruškou potkáváme na scénách stejných divadel.
Tak to je dobře, že se potkáváte aspoň v divadle, ne?
Honza (směje se): Jo, to je fajn... Takže je možné nás vidět na Krumlově, v Liberci, kde děláme hudební komedii Hledá se tenor, děláme tam Divotvorný hrnec, hrajeme přes léto v Noci na Karlštejně, která se chystá zase i na příští léto, hrajeme samozřejmě v Divadle Kalich v takových pěti šesti různých muzikálech, jezdíme s komedií Lady Oskar s Janou Paulovou, to nás moc baví. Já ještě hostuju v Plzni, Maruška chystá ještě jeden projekt v Praze, čeká nás společně ještě jeden projekt v Praze, který je zatím ještě tajný. Je toho spousta a spousta. A do toho nám se 4 Tenory vychází druhá deska, takže v rámci toho koncertujeme, máme ještě nějakých 30 – 35 koncertů do konce roku. Od určité chvíle jsem to přestal počítat. Máme radost, že o ten projekt je velký zájem, že lidi mají zájem o koncerty.
Krásně vám to ladí. Kdo dělá aranže, kdo rozepisuje ty hlasy?
Honza: To je různé. Je to kombinace více lidí. Řekl bych, že se i to druhé CD povedlo. Teď jsme zjistili, že jsme spolu poprvé zpívali před pěti lety. Za tu dobu se vytvořil takový tým lidí kolem nás, se kterými rádi spolupracujeme, kteří nás znají, máme i svoje muzikanty, kteří s námi hrají na každém koncertě, takže i tohle je fajn, že na sebe slyšíme s muzikanty. Nedávno jsme měli stý koncert a dělá nám to velkou radost.
Tak to budu ráda, když nás s Musicalnetem pozvete na nějaký koncert, abychom mohli poreferovat našim čtenářům.
Honza: Jasně, moc rádi!
Pojďme ještě k Roztančenému divadlu. Jak jste se k němu dostali, kdo vás oslovil?
Maruška: Oslovil nás Martin Šimek. Je to v rámci toho, že každý rok se účastníme Horečky úterní, teď už Nedělní noci, a tam jsme se vlastně seznámili. Ten nápad vznikal několik let, loni přišel Martin s tím, aby za každé divadlo byl pár, muž i žena, tak přišel s touhle myšlenkou.
Honza: My se vlastně s Martinem známe takových asi třináct let, seznámili jsme se v Mladé Boleslavi před mnoha a mnoha lety v rámci muzikálu Dědeček automobil, který jsem tam dělal jako výtvarník. Tohle je šestý ročník a my kolem toho s Martinem koketujeme každý ročník a každý rok z toho vždycky sejde. A teď přišel s tímhle nápadem, jestli bychom do toho nešli úplně oba.
Ale každý s jiným tanečním partnerem.
Honza: Ano, samozřejmě. My jsme si to vzali spíš pro nás jako zážitek, Maruška se těší právě na ty šaty, a že se naučí nějaké nové tance, které ještě nikdy netančila, a tak.
Těšíte se na to?
Honza: Těšíme, bude to spíš takový kolektivní zážitek.
Takže o to auto zapůjčené na jeden den vám nejde...
Honza (směje se): Spíš o tu plnou nádrž, to má dneska možná větší hodnotu než to auto.
Já vám popřeji hodně štěstí, ať oba vyhrajete, což asi není možné...
Maruška. To nevadí!
...a ať se vám ve všem daří!
Honza: Děkujeme!
Komentáře k článku