Ve čtvrtek 4. srpna 2011 měl cyklus koncertů Léto plné hvězd dalšího milého hosta, který zde ovšem nebyl poprvé. Po loňském velmi úspěšném vystoupení, (které ale kvůli autonehodě „klaplo“ až napodruhé) zde opět vystoupil Miro Šmajda. A diváci ve zcela vyprodaném sále se opět měli na co těšit!
Tentokrát Miro zvolil netradiční, ale velmi zajímavý hudební doprovod – dva skvělé muzikanty – Radka Škeříka, který zaujal místo u kláves, a saxofonistu Antonína Tomáše Muchu. Díky nim byly písně známé z Mirova CD podány v jiném, nezvyklém, ale hodně příjemném duchu. Koncert uvedla, již tradičně, Olga Černohorská, a slíbila nejen krásný hudební zážitek, ale i nějaké zajímavosti a „pikantnosti“ z Mirova současného života. A je pravda, že i na ně došlo.
Miro Šmajda své písně nejen zpíval, ale ke každé pověděl něco o jejím vzniku, případně nějaký příběh, který se k ní váže. Začal svým prvním singlem "Last Forever", a jak nostalgicky začal… tak i pokračoval, a to písní "Čo sa týká lásky". Při uvádění těchto písní vyprávěl i o atmosféře, ve které vznikaly – většinou pozdě v noci, ve stavu mezi spánkem a bděním - a vyslovil zajímavou teorii, proč mnoho umělců musí užívat různé ne zrovna zdravé prostředky (ať už jsou to drogy či alkohol). Může to být právě proto, aby se dostali do tohoto zvláštního stavu. 
Miro, který je známý svým zdravým způsobem života, si naštěstí vystačí s noční únavou (a písně takto vzniklé opravdu stojí zato).
Už méně nostalgicky pokračoval písní "Pod vodou", kterou věnoval svému kamarádovi – novopečenému otci. S humorem sobě vlastním Miro názorně předvedl svůj telefonický rozhovor s tímto šťastným a oslavami zmoženým tatínkem, který mu ne příliš artikulovaně oznamoval, že má syna a je to chlapec!
Pak jsme se dočkali jednoho hudebního překvapení. Píseň "Baby", o které Miro říkal, že ji nemá příliš v lásce, zazněla díky doprovodné dvojici v téměř swingové verzi – zvláště její druhá část. Prý se Miro této úpravě chvilku bránil (ovšem kolegové doplnili, že ne moc dlouho), aby nakonec zjistil, že ji vlastně v této verzi má teď nejraději. A i když sliboval, že je rocker a rockerem zůstane, měl by do oblasti swingu zavítat častěji – krásně se to poslouchá...
Po písni "Vraždy", jejíž text mluví o krutém zacházení se zvířaty (a leckterý divák určitě začal přemýšlet, jestli nemá na sobě něco koženého, a při Mirově emotivním projevu se téměř zastyděl), nastal čas pro rozhovor. Ten Miro vedl s Olgou Černohorskou s vtipem sobě vlastním, ale kromě pikantností , (například o závislosti na avokádu a o tom, že toto ovoce má spoustu zajímavých účinků), jsme se dozvěděli třeba i to, že sice je momentálně Miro „bezdomovec“, ale v září hodlá natrvalo přesídlit do Prahy. 
Na podzim chystá hodně zajímavých novinek a projektů, to ovšem jen naznačil, ale všichni jeho fanoušci se už teď určitě netrpělivě těší!
Po příjemném odlehčení v podobě rozhovoru Miro zazpíval svoji asi nejoblíbenější píseň – "Kvapky", a pak už přišel závěr večera, který ovšem byl velmi emotivní. Mirovo podání známé písně "Hallelujah" bylo velkým zážitkem a většina diváků si ráda zazpívala s ním. Pak už byl jen neutichající aplaus ….
Závěrem je třeba říci, že pokud někdo pochybuje o smyslu takových soutěží jako je Superstar, pak Miro Šmajda je důkazem, že v některých případech opravdu smysl mají. Jistě, Miro by se se svým talentem, charizmatem, pílí a hlavně výjimečnou pozitivní povahou asi prosadil i bez soutěže, ale v tomto případě byla Superstar dobrou volbou, jak se dostat rychleji k divákům, protože Miro se prostě pro pódium narodil…
