Vánoce ťukaly na dveře, venku mrzlo, až praštělo, a já se brodila čerstvě napadlým sněhem od metra ke Kulturnímu domu Vltavská, kde se měl večer 20. prosince 2010 konat koncert dnes již legendární skupiny AG Flek. Připadalo mi to jako sen. Jednak proto, že toto původní složení skupiny mohli diváci naposledy vidět pohromadě na jevišti asi před pětadvaceti lety, a za druhé proto, že v tomto počasí byli ochotni přijet ze Zlína až do Prahy, aby zazpívali asi pro padesát vděčných diváků, ke kterým se tato informace na poslední chvíli donesla.
Skupina, jejíž hvězda před třiceti lety doslova explodovala na českém hudebním nebi a jejíhož prvního CD Blázni umírají nadvakrát z roku 1983 se prodalo čtyřicet tisíc kusů, se po třiceti letech opět sešla v původním složení, aby navázala na tehdejší spolupráci a přeložila nám jak staré osvědčené hity, tak i nově vzniklé písně. Jedním pilířem skupiny je všestranný muzikant a především také textař Karel Markytán. Hudbu AG Fleku si lze bez Karlových textů, jiskřících průzračnou poetikou a neotřelými nápady, jen velmi těžko představit.
Druhou polovinou autorské dvojice je skladatel a multiinstrumentalista Ivo Viktorin, jehož nezaměnitelný osobitý hudební rukopis je plný romantiky, sladké moravské melancholie, bohatých aranží a překypující neotřelými a originálními nápady. Ivo Viktorin s Karlem Markytánem zůstávají i nadále duší staronového AG Fleku, a jsou tedy zárukou té nejvyšší autorské kvality. Daří se jim na tradici starého AG Fleku navázat a nabídnout publiku i písně nové, ovšem vyzrálé, jako značka toho nejkvalitnějšího archivního vína. Z hitů, které u posluchačů již doslova zlidověly, mohu jmenovat třeba nezapomenutelné písně „Blázni umírají nadvakrát“, „Dým“, „Principál“, „Mezi námi“, nebo „Bál ve slepé uličce“.
K původním zakládajícím členům AG Fleku patří ještě baskytarista Josef Šobáň. Nově příchozími muzikanty jsou ještě kytarový mág Michael Vašíček a bubeník David Velčovský, kteří zůstali v kapele z několikaletého období, kdy v ní působil Vlasta Redl, a kteří celkový zvuk kapely ještě více obohatili. Skupina tak může nabídnout posluchačům lahodný hudební koktail, navíc interpretovaný zpěvačkou s jedinečným sametovým hlasem, v jejíž návrat už málokdo doufal – stále krásnou, štíhlou a půvabnou Blankou Táborskou-Drahošovou. V této obnovené sestavě kapela působí od roku 2008.
Jako předkapela vystoupila asi s půlhodinovým programem skupina Garde se zpěvačkou Lucií Redlovou, dcerou známého muzikanta Vlasty Redla. Lucie představila publiku písně ze svého debutového CD První, poslední, které obsahuje dvanáct zhudebněných textů Radky Bzonkové a Jakuba Horáka. Na albu se objevuje i několik hostů, nejzásadnějším je producent alba Steve Wall z irské skupiny The Walls. Na basovou kytaru Lucii doprovodil Ivan Trpík a na bicí hrál Milan Kratochvíl.
Po krátké přestavbě jeviště jsme se již dočkali legendární skupiny AG Flek. Hned po začátku koncertu však přestal fungovat mixážní pult. Naštěstí byl k dispozici ještě druhý pult předkapely, tak bylo vše zachráněno a my jsme se mohli konečně zaposlouchat do starých osvědčených hitů AG Fleku. Bylo to jak zázrak vidět tuhle partu zase pohromadě. Pravda, přibylo pár vrásek, pár šedivých vlasů, ale jiskra v očích a radost z muziky určitě zůstala. Stačilo zavřít oči a člověk byl znovu v roce 1979, kdy jsem je na Portě v Olomouci slyšela vůbec poprvé. Navíc fakt, že se k sobě dokázali vrátit a překonat to, co ve své době překonat nedovedli a co bylo příčinami jejich rozchodu, je nyní po letech naopak stmelilo. Zdá se, že vše je již dávno odpuštěno, a z celého seskupení čiší pohoda a dobrá nálada.
Jednotlivé písně uváděl Josef Šobáň a vše glosoval vtipnými poznámkami, které dodávaly celému koncertu příjemně okořeněný nádech. Hned v úvodu koncertu pozdravil přítomné Pražáky a s krásným moravským přízvukem jim doporučil, aby nezapomněli pít pravou domácí slivovici. Z publika se pohotově ozvalo: „Počkejte, oni vám tu slivovici v Evropské unii vytmaví!“ Pepa se jen pod vousy usmál: „Na nás je každá unie krátká…“ Jindy si například Ivo Viktorin začal dolaďovat kytaru, ale Pepa ho lakonicky upozornil, že ladit nemusí, protože on teď stejně bude hrát na bezpražcovou basu…
Samozřejmě to byla legrace, protože AG Flekům to nejenže krásně ladilo, ale jejich vokály byly doslova pohlazením. Kromě osvědčených hitů v podání Blanky Táborské jsme se také dočkali i písniček z doby, kdy si každý z muzikantů budoval svoji kariéru samostatně. A tak jsme mohli slyšet třeba „Můry“ z Markytánova alba Konec sladkostí, nebo překrásnou šansonově laděnou píseň „Zavaž mi oči“ z Viktorinova alba Vlna za vlnou, kterou, jak jinak než procítěně, zazpívala Blanka Táborská. Až mi po těle přebíhalo krásné mrazení.
Koncert AG Fleku utekl až příliš rychle a nachýlil se ke svému konci. Nadšené a dojaté publikum si vytleskalo ještě dva přídavky, a pak už byl opravdu čas na posledních pár přátelských slov vzadu u šatny a loučení. Odcházela jsem do mrazivé noci, v kabelce ochraňovala čerstvě nabité a všemi AG Fleky podepsané DVD s nahrávkou živého koncertu z roku 2009, a nemohla nemyslet na partu muzikantů, kteří kolem půlnoci v začínající vánici vyrazili na dlouhou cestu zpátky do Zlína…
Přirostli mi k srdci stejně jako jejich krásná hudba, protkaná dojemnými melodiemi, křehkou poezií a barevností, na které je v dnešním uspěchaném světě už tolik těžké narazit. Na závěr bych si vypůjčila výrok Ivo Viktorina, když se ho v jednom článku ptali, jestli ho jeho písničky uživí. Ivo odpověděl: „Už za mne sice nezaplatí složenky, tak jako dřív, ale hladit by ještě mohly…“ Doufejme tedy, že písničky AG Fleku budou hladit uši i duši posluchačů ještě hodně dlouho.
Diskografie a DVD:
Blázni umírají nadvakrát, 1983 – odchází Blanka Táborská
Dohrála hudba + 1, 1989 – s Vlastou Redlem, odchází Ivo Viktorin
Tramtárie, 1991 – s Vlastou Redlem, bez Ivo Viktorina, v roce 1992 odchází i Karel Markytán
Walz, 1999 – trojice Markytán – Táborská – Viktorin samostatně, od roku 1996 na pár let obnovená původní sestava, ale bez Josefa Šobáně, který v té době hraje v AG Fleku s Vlastou Redlem, Michaelem Vašíčkem a Davidem Velčovským
Konec sladkostí, 2001 – Karel Markytán samostatně
Vlna za vlnou, 2005 – Ivo Viktorin samostatně
DVD AG Flek Koncert, 2009, záznam živého koncertu obnovené původní sestavy kapely
AG Flek - současné obsazení:
Ivo Viktorin | klávesy, akustická kytara, zpěv |
Karel Markytán | akustická kytara, foukací harmonika, zpěv |
Blanka Táborská-Drahošová | zpěv |
Josef Šobáň | baskytara, zpěv |
Michael Vašíček | kytary, zpěv |
David Velčovský | bicí |
Komentáře k článku