Ve čvrtek 22. července bylo neskutečné vedro, ba přímo tropické venkovní teploty. Každý normální smrtelník, mohl-li si vybrat, zakotvil někde u vodní plochy, nejlépe se zajištěným přísunem chlazených nápojů. I přes toto horkostí sálající počasí se v prostorách výstavy Hračky a kapsáře pro zdravotně postižené i zdravé děti sešli lidé milující kvalitní a převážně klasickou hudbu. V tento podvečer tu byl totiž uličník, který nezlobí, neboli Uličník bez fraku.
David Uličník, známý muzikálový zpěvák a milovník klasického repertoáru, se rozhodl podpořit tuto výstavu svou účastí na doprovodném programu Léto plné hvězd. Pro své fanoušky si připravil velmi komorní představení v ležérně klasickém stylu. Ke spolupráci přizval interpretku Hanu Volkovou, která jeho pěvecké umění doprovodila neméně interesantní hrou na klavír.
Začátek představení byl pojat volně a diváci si mohli vychutnat duchovní árie, z nichž namátkou jmenuji Caro mio ben od autora Giuseppe Giordana, Panis Angelicus od Caesara Franca, nebo známou árii Ave Maria. Následovalo odlehčení s árií La donna è mobile, známou především díky reklamě na pizzu, Addio Fiorito Asil z opery Madam Butterfly a jiné.
Z umění Hany Volkové zazněla instrumentální klavírní skladba od Scotta Joplina Ragtime. Po té se skladba představení odklonila od klasického repertoáru k tomu širším masám známějšímu -muzikálovému. Zazněla například píseň Somewhere z muzikálu West Side Story, nebo krátká ukázka duetu původně určeného jako hymna pro olympiádu v Barceloně Amigos Para Siempre, kterou složil Andrew Loyd Webber. David Uličník tento odklon od klasiky komentoval slovy, „sestavení skladeb není úplně logické, ale nám to nevadí“, což vyvolalo jemný úsměv na tvářích přítomných diváků.
Na konci toto komorní vystoupení zabrousilo do Itálie v podobě písně Volare v klasickém provedení a opět tuto píseň znají široké masy v komerčním hitovém podání hudební skupiny Gipsy Kings. Dále zazněla Jitřní píseň neboli Mattinata a známé O Sole Mio tento podvečerní čas zakončilo. Pro velký úspěch se diváci dočkali přídavku v podobě písně Modlitba Jeana Valjeana z muzikálu Bídníci, a následně druhého přídavku z Lidové moravské poezie od Leoše Janáčka, písně Červená jablůčka. Pak se již diváci neochotně smířili s definitivním zakončením večerního představení.
Komentáře k článku