Od 9. do 13. listopadu mohla Praha již v třetí sérii vidět slovenský hip-hopový (ale také r'n'b, funkový a rapový) muzikál Príbeh ulice. Po úspěšné premiéře zahájila další sérii v září a v listopadu zakončí své letošní uvádění. Ale možnost vidět tento muzikál bude i příští rok.
Muzikál by se dal přirovnat ke klasickému příběhu Romea a Julie. Je však mnohem členitější. Slováci nám předvedli, že dobrý muzikál se dá udělat i na známý příběh - aby to nebyla jen laciná kopie - s využitím hudebního stylu, který se pro muzikál zdánlivě nehodí.
Slováci měli muzikál zažitý a českému publiku ho představili na výbornou. Hned prvním představením zaujali a tak si zajistili plný sál. Proto bylo logické, že se do Hybernie vrátí. A hned od začátku se začalo uvažovat, že se sestava doplní i o české interprety. Upřímně, nevěřil jsem, že by se to mohlo povést udělat tak, aby kvalita díla při jeho náročnosti mohla zůstat zachována.
Když jsem se dozvěděl, že se tak stalo, zajímal jsem se, o které herce se jedná. Zjistil jsem, že je to Markéta Procházková (v roli Mii), Karel Roden (v roli jejího otce) a David Kraus (v roli Viktora), tak jsem si pomyslel, že se jedná o odvážný počin. O
to více jsem se snažil toto "pražské" obsazení vidět.
Zjistit však, kdo se o představení stará bylo docela velkým dobrodružstvím. Nakonec se povedlo, a tak jsem mohl přijít 11. 11. na představení, kde se na jednom jevišti sešli všichni tři čeští umělci.
Musím říci, že největším překvapením pro mne byla Markéta Procházková v hlavní ženské roli Mii. Je to role o to náročnější, že v podstatě nesleze z jeviště. 
Sice jsem Markétu viděl, například v muzikálu Adéla ještě nevečeřela, kde hraje jednu dívku z tria krásných průvodkyň dějem, ale zde se jednalo o hlavní roli a ještě zpívanou ve slovenštině.
Její herecký projev byl výborný, mimika i pohyby vyjadřovaly potřebné emoce, náročné taneční choreografie zvládala s přehledem a pěvecky opět potvrdila, 
že zvládá dosti široký rozsah - jak výrazově, tak i pěvecky.
David Kraus opět potvrdil, že role "záporáků" jsou jemu vlastní. Po jeho roli Doriana Graye ve stejnojmenném muzikálu, kde velmi dobře ztvárnil sebestředného mladíka, který všechny kolem sebe využívá a je mu jedno, co se s nimi stane posléze, zahrál drogového krále Viktora na jedničku.
Tato role však nedostává tolik prostoru, jak by si zasloužila, ale i tak má dost prostoru ukázat tu temnou stránku v nás. V každém z nás, a dělá to velmi naturalisticky. Jeho Viktor využívá slabostí všech ve svém okolí, 
aby je stáhl do svého gangu, ale sám tvrdě trestá každou projevenou slabost, každý lidský záchvěv.
Karel Roden se jako herec představil v široké paletě rolí, od kladných hrdinů až po vyděděnce. Ale temnější role, kde může nechat na povrch vybublat to temné, co má každý člověk v sobě, ty mu sedí nejvíce. A potvrdil to i v Príbehu ulice. Škoda jen, že ne zcela dobře zvládl "hovorit po slovensky".
Jeho podání otce Mii je velmi realistické. Navenek uhlazený podnikatel, který se sám vypracoval, ale uvnitř velmi tvrdý bojovník, který neztrácí svou ostražitost a vždy čeká na chybu druhých, aby je hned sestřelil. Sám se však dopouští chyb, aby za ně ve finále tvrdě zaplatil.
Príbeh ulice i s českými herci neztratil své kouzlo, spíše se přiblížil českému divákovi. A to je dobře, neboť se jedná o dobrý muzikál, který velmi oslovuje i současnou mladou generaci. A to vše díky skvělým hercům a tanečníkům, hudebnímu producentovi Opakovi, dynamické choreografii Milana Kerekeše a Lil Phila.
Pro velký zájem bude již v lednu následovat nová série uvádění, tentokrát v divadle Blaník. Produkce jde dokonce dál, bude nabízet dopolední představení pro školy. Přejme tomuto muzikálu, aby byl úspěšný a svým emotivním nábojem oslovil co nejvíce mladých lidí. Pak by totiž různí Viktorové měli mnohem menší šanci strhnout do svých osidel ty nejbezbrannější - mladé lidi na začátku života.
Komentáře k článku