Musicalnet.cz

V neděli 6. 6. 2010 se v Divadle Kalich konala derniéra (189. představení) úspěšného muzikálu „Jack Rozparovač“ od autorů Vašo Patejdla, Eduarda Krečmara, Ivana Hejny a Martina Hrdinky. Musicalnet.cz u této události samozřejmě nemohl chybět. Příběh masového vraha „Jacka Rozparovače“ uvedlo Divadlo Kalich poprvé v únoru 2007 a po třech letech se představil podruhé v novém obsazení a jednou novou písní. Článků a recenzí bylo o muzikálu napsáno více než dost, a tak se budu věnovat už jenom poslednímu uvedení představení se Zbyňkem Fricem v roli inspektora Andersona.

Henrich Šiška v roli Jacka Rozparovače na mne působil poněkud rozpačitě, i když se opravdu snažil. Při tom se mu v podstatě nedalo nic vytknout. Snad jen to, že se typově na roli studenta medicíny příliš nehodil. Samotná postava masového vraha je natolik rozporuplná, že člověk neví, jestli se ho má bát nebo ho spíš litovat. Přestože se jedná o hlavní postavu muzikálu, zdálo se mi, jakoby stál trochu v pozadí ostatních postav děje a jakoby vedle nich trochu zanikal.

Naproti tomu Vladimír Marek v roli ďábla byl opravdu úžasný. Role mu sedla jak ulitá a skutečně si ji užíval do všech detailů. Člověk mu rád odpustil i drobné pěvecké nedostatky, protože vše dorovnával skvělým hereckým výrazem. Byl podlý, lstivý, záludný a … prostě ďábelský. Vedle přesvědčivého Vladimíra Marka působil Henrich Šiška chvílemi jako nevýrazná bezmocná loutka v satanových rukou. Ale to bylo patrně i záměrem režiséra.

Leona Machálková v roli Glorie byla skutečnou lahůdkou. Její obsazení do muzikálu byl od produkce Divadla Kalich skvělým tahem. Leona v obnovené premiéře muzikálu v březnu 2010 se stala skutečným přínosem a posilou souboru a v roli Glorie skutečně zazářila po všech stránkách, jak herecky, tak pěvecky. Pro ni byla také napsána nová píseň "Láska má žije dál", kterou diváci v prvním provedení muzikálu nemohli slyšet.

V ději dostala Leona i poměrně velký prostor nejen jako sestra první Jackovy oběti, ale především jako partnerka a láska inspektora Andersona. A dlužno dodat, že prostor využila dokonale. Zbyněk Fric v roli inspektora Andersona byl velmi přesvědčivý, pěvecky dobrý, ale hlavně lidký - tvrdý i pochybovačný. V kombinaci s Leonou Machálkovou tvořili pěkný pár, typově se k sobě velmi hodili.

V roli prostitutky Polly - sestry Glorie, která šlape chodník jen pro dluh 10 liber -  jsme v posledním představení Jacka Rozparovače mohli vidět a slyšet skvělou Ivanu Jirešovou. Byla výborná jak herecky, tak především pěvecky. Pro mne velice přesvědčivý výkon a její pěvecké kvality mne mile překvapily jak barvou hlasu, tak celkovým výrazem.

S velkým očekáváním jsem se těšila na Hanu Zagorovou, která je pro mne natolik výraznou osobností, že jsem byla velmi zvědavá, jak se s rolí stárnoucí, bláznivé prostitutky vyrovná. Role jí byla napsána přímo na tělo, takže jí sedla a Hana Zagorová se s ní porovnala nadmíru dobře. Byla plná citů, lidského zklamání a nenaplněných tužeb, v některých pasážích dojemná až k slzám. Ona vlastně pravdu zná od začátku, jen jí říká svým vlastním způsobem. V paměti člověku utkví například píseň „Já ty oči znám“.

V muzikálu se diváci dále mohli setkat s celou řadou menších rolí, které nedávaly možnost nijak vyniknout. V roli policejního prezidenta Monroa se představil Ivan Vodochodský, flašinetáře ztvárnil Ladislav Spilka, kolportéra si zahrál Petr Macháček, konstábla Antonín Moravec, na kterého se vždy těším, ale zde neměl příliš velký prostor se projevit. Podobné to bylo i s ostatními vedlejšími rolemi.

Company (i když zde hrála roli mnohem významější, než nějaké taneční „křoví“) byla pěvecky i tanečně výborná, nabitá energií, což vyniklo především v mohutnějších společných písních, například píseň „Londýn“ byla velmi efektní, působivá a skutečně „muzikálová“. Nemalou měrou k tomu přispěl choreograf Pavel Strouhal. Hudbu Vašo Patejdla musím skutečně pochválit. V celém muzikálu najdeme opravdu velmi zdařilé skladby, které člověku skutečně vlezou pod kůži a bude si je cestou z divadla broukat. 

Co mne opravdu zaujalo a přímo uchvátilo, byla vtipně promyšlená scéna. Zdálo by se, že malé jeviště Divadla Kalich neskýtá příliš možností, jak se s prostorem vyrovnat, avšak scénograf Šimon Caban prostoru využil na maximum. Dojem starého Londýna s jeho křivolakými a ponurými uličkami byl dokonalý. Nápaditá a velice funkční kulisa se každou chvíli pootočila a nabídla divákovi tu tajemné zákoutí, podloubí či schodiště, po kterých se stále pohybovali herci a zpěváci, jindy se zcela nečekaně objevil Jackův pokoj i s dostatečným a nápaditým prostorem pro akce Ďábla. Složité přestavby zcela odpadly, takže kulisa napomáhala i svižnému spádu děje.

Co ještě dodat na závěr? Poslední výkřik zoufalé prostitutky dozněl ve ztemnělých londýnských uličkách, mrazivý Jackův chlad i potutelný Ďáblův smích se rozplynuly s posledním dýmem křivolakých zákoutí a muzikál „Jack Rozparovač“ zmizel stejně jako jeho skutečná předloha v historii úspěšných představení Divadla Kalich. Doufejme, že s dobrým pocitem u diváků a nikoliv beze stopy.

Derniéra Jacka Rozparovače - Obsazení 6. 6. 2010:

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW

Přidat komentář

Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions