Velké finále muzikálové castingové show právě skončilo. Přineslo pot, slzy, zklamání, ale i radost a naplnění velké touhy. Čtyři finalisté si prošli ohněm, když čekali na nemilosrdný ortel diváků. Spolu s nimi napjatě čekalo ve ztichlém horkém barrandovském ateliéru i publikum. Je tedy dobojováno – sláva vítězům a čest poraženým. Pojďte se spolu s námi na průběh posledního souboje podívat detailněji.
Celé finále započalo jako obvykle efektním tanečním číslem, kde tradičně zazářila kalichovská taneční company. Spolu s nimi tu dnes nevystoupili jen čtyři zbylí finalisté, ale všech čtrnáct. Taneční kreace se nesly v rytmu dobře známého a oblíbeného High School Musical. Všech 14 původních finalistů tak dostalo ještě naposledy příležitost stanout pospolu na jednom jevišti a možná i zavzpomínat na krásný začátek plný nadějí.
Po úvodním čísle už přišlo na řadu soutěžní vystoupení jednotlivých soutěžících, obohacené ještě o jakýsi medailonek ze soukromého života. Kamera se tak podívala i k jednotlivým účinkujícím domů a vyzpovídala jejich nejbližší. Obě dámy a oba pánové si tak mohli na vlastní kůži vyzkoušet post hvězdy, která dává veřejnosti v šanc i část svého soukromého života. Protože i tento fakt bohužel k této branži patří.
Tentokráte – stejně jako na začátku si mohli finalisté svůj soutěžní příspěvek vybrat sami. Nutno v tomto případě ocenit odvahu Honzy Kříže, který jako jediný zvolil trochu zvláštním způsobem. Ačkoli všichni ostatní vybírali styl a song, který nejlépe padne jejich naturelu a sahali tak po zbrani nejvyššího kalibru, Honza šel úplně opačnou cestou. Zvolil ten příspěvek, kterému dle jeho slov „nejvíce dlužil“ a v rámci profesní cti se právě na něm snažil svůj projev maximálně vypilovat. O tom, že se mu to skutečně povedlo svědčí fakt, že se nakonec stal vítězem právě on.
V této finálové části jsme tak tedy mohli připomenout melodie z muzikálů: Hairspray – v podání Míši Doubravové, The Rocky Horror Picture Show - Jan Kříž, Hello Dolly – dokonalá Martina Bártová a Hair - Davida Weingartnera s jeho nezapomenutelnými tanečními kreacemi, které jistě inspirovaly i samotného choreografa a režiséra Jána Ďurovčíka. Všichni čtyři soutěžící odvedli maximální výkon – Míša Doubravová nenechala nikoho na pochybách, že role ztřeštěné teens jí sedí dokonale na tělo, David Weingartner svého Bergera předvedl se vším všady a parket mu byl téměř malým, Martina Bártová okouzlovala celou lodní posádku s veškerou grácií a ujišťovala je, že Dolly už nikdy nesmí odejít, a Honza Kříž? Ten strašil všechny okolo a rokenrollový nářez, který předvedl, rozdováděl celý sál.
Jako překvapení po vystoupeních jednotlivých účinkujících si pro nás tvůrci připravili duet „Až se zblázním“ze samotného muzikálu Robin Hood. Tedy duet, on to byl spíše čtyřtet, neboť ho zpívali na jevišti všichni čtyři účinkujíci. Sami autoři - Gábina Osvaldová a Ondřej Soukup, se ho snažili nějak uvést a popsat, nicméně mám pocit, že jejich deskripce diváky ještě více zmátla než uvedla do podstaty věci.
A pak už přišla na řadu „hodina H“ neboli fáze hlasování diváků. Nejtěžší chvíle pro naše soutěžící. Síly byly opravdu vyrovnané, a zvláště pak podpora v sále nedávala nikomu tušit výsledek. Pár posledních minut se vleklo opravdu pomalu.Vítěz je však vždy jeden – jen jedna Mariana doplní kalichovský tým, stejně tak jako Robin Hood. Je tedy rozhodnuto – vkus diváků rozhodl, že ti praví jsou Jan Kříž a Martina Bártová. Rozhodnutí veřejnosti, které je hodno respektu a úcty, neb to byl výběr velmi zdařilý a zodpovědný. V muzikálové branži tak přibudou dva velké hlasy, které mají šanci dobýt hudební svět. Nechť se tedy mají aktuální muzikálové hvězdy na pozoru, konkurence v podobě dvou mladých a velmi talentovaných lidí se bude prát o své místo na slunci. Přejme jim hodně síly a odhodlání.
Tentokráte jsme pro Vás připravili interview s člověkem nejpovolanějším – jedním z tvůrců - charismatickým Jánem Ďurovčíkem.
“Divadlo je velké lidmi” říká režisér Ján Ďurovčík
Pane režisére, dnes skončil konkurz a aktuálně začne fáze klasických zkoušek, co je pro Vás zajímavější, co si více užíváte, protože to byla taková netradiční castingová show?
Jasné, že to, čo teraz príde. Toto všetko sa robilo len pre to, aby prišlo, to čo príde teraz.
Ale je to zase takové zpestření oproti klasickému castingu i pro Vás, nebo ne?
Samozrejme, že je to zpestrenie, na jednej strane to prináša zo sebou riziká, na druhej strane to pomáha aj celej jednej generácii mladých talentovaných ľudí.
Vím, že bylo avízováno, že zkoušky začnou 12.ho července, pokud se nepletu, to není moc dlouhý čas na zkoušky jako takové pro dnešní výherce. Běžně 2 měsíce zkouší i profesionálové, a přestože Honza Kříž už v nejednom muzikálu hraje, tak pro Martinu Bártovou to bude vlastně poprvé. Nebojíte se, že bude málo času nazkoušet muzikál?
Za prvé, ten čas na naskúšanie je rovnaký pre všetkých. A podruhé ten termín, ktorý hovoríte je mimo korepetíciu, hej a vlastné nazkúšanie sa deje už odteraz. Takže ono to nieje presne takto. Aj ja sám na tie zkúšky nepotrebujem viac ako šesť týždňov.
Já o vás vím, že smyslem vašeho života je tanec – není to tedy pro vás trochu nezajímavé být v roli principála neboli režíséra? Nemáte chuť se vrhnout spíše na jeviště? Jak to vůbec prožíváte?
Nemám, preto robím to, čo robím.
Takže Vás to netáhne zpátky? Nie, mňa to celý život tiahlo opačne na tú druhú stranu. Celý život už od štrnáctich rokov.
Takže Vás již diváci nemohou nikde vidět tancovat na jevišti?
To už dosť dlho nie, ježišmária. Naposledy v takom špeciálnom predstavení - dokonca tu v Čechách, ale tam som hral sám seba.
Vy jste působil v mnoha velkých a proslulých divadlech na Slovensku, v Čechách i v zahraničí, čím Vás tedy oslovil komorní Kalich?
Každé divadlo má svoje specifiká. Keď robím pre Štátnu operu v Prahe, tak to robím úplne inak, je to obrovská budova, réžiu musíte vystavať úplne inak, nie na gestách, nie na mimike tváre, ale na efektoch a všetkom ostatnom. Keď robíte pre divadlo ako je Kalich, tak jednoducho to má iný rozmer, ľudia cítia ešte pot toho človeka, vidia meniance sa tváre. To som vobec neriešil, že aké veľké je divadlo. Divadlo je veľké luďmi, ktorý v ňom hrajú a tvorcami, takým tým čarom, ktoré dáva. Čiže toto ja vôbec neriešim. Moc pěkně řečeno.
Jaký žánr – mám na mysli muzikál, opera, balet, je Vám nejbližší nebo se Vám na něm nejlépe pracuje?
Nemám, vôbec. Keby som mal siahnúť do oného, tak Má Vlast tu v Čechách pre mňa bola rovnako dôležitá a srdcová záležitosť ako West side story alebo Faust a Margareta. Baví ma odbiehať do žánrov, lebo jedným žánrom si oddýchnem od druhého.
A je pro Vás při výběru důležitá hudba?
Pre mňa je dôležité úplně všetko. Lebo to závisí na téme. Pre mňa je dôležité zpracovať tému tak, aby tam kde treba plakať sa plakalo a tam kde sa smiať třeba sa smialo.
Když se vrátíme k dnešku, kdy byli definitivně vybráni Robin a Mariana, jste spokojen s výběrem? Měl jste třeba nějakého jiného tajného favorita – nechci teď slyšet konkrétní jméno, ale jestli by jste třeba nevybral jinak?
Hm, nie.
Takže jste s výběrem diváků spokojený? Áno, ale robil by som so všetkými štyrmi. Není to pro Vás takové zvláštní, že se musíte podrobit výběru diváků nikoli svému, protože jste zvyklý, že vybíráte Vy sám? Áno, ale my máme svoj výber. Toto je tretie obsadenie. Do toho sme s tým išli a hotovo. Človek to musel prijať ako fakt a potom už to vôbec nerieši.
Pokud srovnám typy hlasů, které byly vybrány na roli Robina – mám na mysli Honzu Kříže a Václava Noida Bártu, tak tam jsou markantní rozdíly v hlase a vůbec v projevu…
V hlase áno. Ale aj chraptiak môže byť romantický, a aj belcantový zpevák môže mať drive. Záleží na tom, ako si ten hlas zafarbíte alebo nezafarbíte a ako do toho vložíte srdiečko, talent a všetko ostatné. Zrovna v tomto prípade by som strach nemal.
A na závěr - prozradíte divákům, jaká ta hudba vlastně bude stylově? Jestli se můžeme těšit na něco podobného jako ten dnešní duet „Až se zblázním“?
Myslím, že ten spoločný duet je jednou z tých najkrajších vecí, čo tam budú. Ja sám viem, že okrem toho je tam najmenej päť šesť takých peciek, a to na jeden muzikál bohato, bohato stačí.
Mnohokráte děkuji – bylo mi potěšením, ať se Vám daří.
Komentáře k článku